Pokud jde o výkon, potvrzují první zprávy od recenzentů očekávané. Aplikační výkon Core Ultra 9 285K se zdá být v průměru podobný jako u Ryzen 9 9950X. V některých testech vítězí Core Ultra, v jiných Ryzen, ale celkově se situace jeví jako plus mínus vyrovnaná. Slabší je situace ve hrách, kde Core Ultra 9 285K působí jako krok zpět oproti Core i9-14900K / 13900K, zaostává za Ryzen 9 9950X a v některých hrách údajně i za předchozími generacemi. Závěry v tomto ohledu ale ponechme na recenzích, už to nebude žádné dlouhé čekání.

Podstatně zásadnější se zdají být provozní vlastnosti procesoru. Recenzenti si stěžují na nekonzistentní výsledky, které se liší i o ±10 % mezi jednotlivými průběhy testu. Další stížnosti se týkají nestability, četnost modré obrazovky má dosahovat až půlhodinové periody. Zatímco výkon je věc jedna (a po kauze Raptorgate se jistě najdou uživatelé, kteří nad ztrátou pár procent výkonu přimhouří oko), stabilita je věc druhá a v kontextu událostí s Core 13000/14000 pro reputaci Intelu poměrně zásadní. Situace však podle osob testujících Arrow Lake není, řekněme, nadmíru výtečná.

Prezentace Arrow Lake (Intel)

Je sice velmi pravděpodobné, že nejde o stejný problém jako v kauze Raptorgate a jistě nejde ani o oxidaci – odlišná je architektura, výrobní proces i samotný výrobce. Jenže pro většinu uživatelů nebude podstatné proč to padá, ale že to padá. Lze očekávat, že nějaké řešení dorazí formou firmwaru (BIOSu), ale je vcelku nepochopitelné, že si Intel toto (zvlášť po proběhlé kauze) neohlídal.

Další stížnosti se týkají her, ze kterých jsou systémy s Arrow Lake vyhazovány a banovány. Tento průběh nápadně připomíná situaci po vydání Alder Lake. Procesor zprvu neměl vyřešenou situaci s prioritou jader, takže se hra jednou spustila na velkém jádru, podruhé na malém a ochrana, která viděla stále tentýž systém, ale opakující se změny procesoru, situaci vyhodnotila jako pokus o nelegální kopírování hry nebo cheat a systému udělila ban. Intel toto vyřešil a nevybavuju si, že by v tomto ohledu byly problémy s Meteor Lake (nová architektura). Kupodivu však jsou s Arrow Lake. Může to souviset s odlišným rozložením velkých / malých jader, může to souviset s absencí HT (přiřazování vláken je řešeno odlišně oproti předchozím generacím). Zdá se však, že Intel cosi opomenul vyřešit a herní ochrany mají tentýž nebo velmi podobný problém, jaký se řešil před lety s Core 12000.

Zdá se, že Arrow Lake se potýká se stabilitou, kompatibilitou a výkonnostní konzistencí. Alespoň prozatím to vypadá, že by mělo jít o softwarové problémy, které by výhledově mohl Intel vyřešit. V kombinaci s nepříliš působivou energetickou efektivitou navzdory 3nm procesu, s výkonem, který navzdory nasazení dlaždic a nové architektury příliš nestoupl a s cenou, která je vyšší oproti konkurenci, to pro řadu Core Ultra 200K nezačíná příliš šťastně.

Pokud jde o výkon, potvrzují první zprávy od recenzentů očekávané. Aplikační výkon Core Ultra 9 285K se zdá být v průměru podobný jako u Ryzen 9 9950X. V některých testech vítězí Core Ultra, v jiných Ryzen, ale celkově se situace jeví jako plus mínus vyrovnaná. Slabší je situace ve hrách, kde Core Ultra 9 285K působí jako krok zpět oproti Core i9-14900K / 13900K, zaostává za Ryzen 9 9950X a v některých hrách údajně i za předchozími generacemi. Závěry v tomto ohledu ale ponechme na recenzích, už to nebude žádné dlouhé čekání.

Podstatně zásadnější se zdají být provozní vlastnosti procesoru. Recenzenti si stěžují na nekonzistentní výsledky, které se liší i o ±10 % mezi jednotlivými průběhy testu. Další stížnosti se týkají nestability, četnost modré obrazovky má dosahovat až půlhodinové periody. Zatímco výkon je věc jedna (a po kauze Raptorgate se jistě najdou uživatelé, kteří nad ztrátou pár procent výkonu přimhouří oko), stabilita je věc druhá a v kontextu událostí s Core 13000/14000 pro reputaci Intelu poměrně zásadní. Situace však podle osob testujících Arrow Lake není, řekněme, nadmíru výtečná.

Prezentace Arrow Lake (Intel)

Je sice velmi pravděpodobné, že nejde o stejný problém jako v kauze Raptorgate a jistě nejde ani o oxidaci – odlišná je architektura, výrobní proces i samotný výrobce. Jenže pro většinu uživatelů nebude podstatné proč to padá, ale že to padá. Lze očekávat, že nějaké řešení dorazí formou firmwaru (BIOSu), ale je vcelku nepochopitelné, že si Intel toto (zvlášť po proběhlé kauze) neohlídal.

Další stížnosti se týkají her, ze kterých jsou systémy s Arrow Lake vyhazovány a banovány. Tento průběh nápadně připomíná situaci po vydání Alder Lake. Procesor zprvu neměl vyřešenou situaci s prioritou jader, takže se hra jednou spustila na velkém jádru, podruhé na malém a ochrana, která viděla stále tentýž systém, ale opakující se změny procesoru, situaci vyhodnotila jako pokus o nelegální kopírování hry nebo cheat a systému udělila ban. Intel toto vyřešil a nevybavuju si, že by v tomto ohledu byly problémy s Meteor Lake (nová architektura). Kupodivu však jsou s Arrow Lake. Může to souviset s odlišným rozložením velkých / malých jader, může to souviset s absencí HT (přiřazování vláken je řešeno odlišně oproti předchozím generacím). Zdá se však, že Intel cosi opomenul vyřešit a herní ochrany mají tentýž nebo velmi podobný problém, jaký se řešil před lety s Core 12000.

Zdá se, že Arrow Lake se potýká se stabilitou, kompatibilitou a výkonnostní konzistencí. Alespoň prozatím to vypadá, že by mělo jít o softwarové problémy, které by výhledově mohl Intel vyřešit. V kombinaci s nepříliš působivou energetickou efektivitou navzdory 3nm procesu, s výkonem, který navzdory nasazení dlaždic a nové architektury příliš nestoupl a s cenou, která je vyšší oproti konkurenci, to pro řadu Core Ultra 200K nezačíná příliš šťastně.