Strix Point dokázal při zachování 4nm procesu, který používala i předchozí generace, zároveň zvýšit procesorový i grafický výkon a přitom podstatně snížit spotřebu. Přesto v některých typech zátěže byly nárůsty výkonu nižší, než by se s ohledem na specifikace dalo čekat. Jiná situace je v Linuxu, kde podle recenze Phoronixu jsou nárůsty výkonu citelnější a stabilnější než jaké naměřily recenze ve Windows 11 a to nejen v procesorové zátěži, ale i ve hrách. Přestože by se v tomto ohledu dal Linux považovat za vzor, ze kterého by si Microsoft mohl vzít příklad, ukázalo se, že v Linuxu má ještě toto APU po stránce procesorového výkonu určitou rezervu.
Podle AMD nebylo zcela optimálně vyřešen přístup k heterogenním procesorům, což se krom Strix Point (Ryzen AI 9 HX 370, Ryzen AI 9 HX 375, Ryzen AI 9 365 a chystaného Ryzen AI 7 Pro 360) týká i APU Phoenix 2 / Hawk 2, tedy onoho řešení minulé generace, které má až 2 jádra Zen 4 a až 4 jádra Zen 4c (např. mobilní Ryzen 5 7545U, Ryzen 3 7440U, Ryzen 5 8540U, Ryzen 3 8440U nebo desktopové Ryzen 5 8500G, Ryzen 3 8300G).
Strix Point (AMD)
Situace má fungovat tak, že podle CPUID jsou detekovány čipy, které heterogenní konfiguraci jádrer používají. Podle toho má být nakonfigurován čitatel boostu, který stanoví správnou boostovou frekvenci pro jednotlivá jádra. Jádra „c“ obvykle mají mít nastaven podstatně nižší takt než standardní jádra. Na procesu se podílí ovladač amd_pstate a k identifikaci typu jader se používá X86_FEATURE_HETERO_CORE_TOPOLOGY.
Přestože byl Strix Point vydaný (a recenzemi otestovaný) již v červenci, teprve nyní AMD vydala Linuxový patch pro nastavení správných frekvencí heterogenních procesorů. Oznámeno bylo pouze to, že tato oprava „na heterogenních systémech jako Ryzen AI 300 […] zvýší výkon […]“. O kolik a v jakých situací, zatím není jasné – rozhodně jde ale o změnu, kterou užvatelé výše jmenovaných procesorů přijmou s povděkem.
