Každá česká společnost čelila v průměru 2094 kyberútokům týdně, což je meziroční nárůst o 34 %. Toto číslo je přitom výrazně vyšší než evropský průměr 1367 útoků týdně a řadí Českou republiku mezi nejméně bezpečné země v Evropě z hlediska kybernetické bezpečnosti. Celosvětově se počet kyberútoků zvýšil o 30 % oproti stejnému období loňského roku, s průměrem 1636 útoků týdně na jednu společnost. Pro srovnání, v sousedním Německu čelí organizace v průměru 1054 útokům týdně, zatímco v Polsku je to 1396.
Nejohroženější sektory
- Vzdělávání a výzkum: S 3341 útoky týdně na jednu organizaci je tento sektor nejvíce ohrožen, zaznamenávaje 53% meziroční nárůst.
- Vládní a vojenský sektor: Druhý nejčastěji napadaný sektor s 2084 útoky týdně.
- Zdravotnictví: Na třetím místě s 1999 útoky týdně, což představuje 15% nárůst oproti minulému roku.
Důvody nárůstu a typy útoků
Za prudkým nárůstem stojí několik faktorů, včetně finanční motivace útočníků, zvýšené aktivity hacktivistických skupin a využívání pokročilých technologií jako AI a ML. Ransomwarové útoky zůstávají významnou hrozbou, s 13% meziročním nárůstem globálně. S rostoucím počtem a sofistikovaností kybernetických útoků je pro české organizace kritické přehodnotit své bezpečnostní strategie a investovat do robustních ochranných opatření. Pouze proaktivním přístupem a využitím nejmodernějších bezpečnostních řešení mohou organizace čelit této eskalující hrozbě a chránit své citlivé údaje a systémy.
Doporučení pro organizace
Peter Kovalčík, regionální ředitel společnosti Check Point Software Technologies, zdůrazňuje nutnost reakce na tento trend: „České organizace musí na tento nárůst hrozeb reagovat a používat pokročilá preventivní bezpečnostní řešení.“ Mezi klíčová doporučení patří:
- Implementace vícevrstvého zabezpečení
- Pravidelná školení zaměstnanců
- Využívání pokročilých technologií pro prevenci hrozeb
- Zavedení architektury nulové důvěry
- Pravidelné zálohování a plánování reakce na incidenty
- Segmentace sítě
- Efektivní správa zranitelností
