Premiéra barevné televize v Německu 25. srpna 1967 začala menším trapasem. Tehdejší vicekancléř Willy Brandt přišel na místo Mezinárodní rozhlasové výstavy (IFA – Internationalen Funkausstellung) pod berlínskou rozhlasovou věží, aby před běžícími kamerami odstartoval novou televizní éru stisknutím velkého červeného tlačítka.

Spínač byl však pouze atrapa, jak se krátce na to ukázalo. Když politik SPD – dosud viditelný jen černobíle – v 10:57 slavnostně stiskl tlačítko a bylo již pozdě. Přenášený televizní obraz byl v tu chvíli již barevný. Pravděpodobně nervózní technik za scénou aktivoval barevnou televizi o několik sekund dříve.

Při spuštění barevné televize se však nejednalo o skutečnou světovou novinku. Koneckonců, někteří televizní diváci ve Spojených státech mohli přijímat barevné televizní obrazy již od poloviny 50. let – i když ve výrazně horším standardu NTSC.

Německo vsadilo na standard PAL vyvinutý Walterem Bruchem v Telefunkenu v Hannoveru, který se po premiéře na IFA prosadil v západní Evropě, Austrálii a mnoha zemích Jižní Ameriky, Afriky a Asie. V NDR se však západoněmecká technologie PAL nepoužívala, protože celý východní blok, včetně Československa, se rozhodl pro SECAM.
 

Start na „paprsku elektrické síly“

Na začátku rozhlasové výstavy v Berlíně v roce 1924 ještě nešlo o televizi – ta přišla až o sedm let později. Nejprve byly v centru pozornosti rozhlasové přijímače. Heslo raných rozhlasových průkopníků znělo: „Od úst k uchu na paprsku elektrické síly!“ To, co bylo o několik let dříve odmítáno jako vágní nápad podivínských kutilů, rychle ukázalo perspektivu rostoucího odvětví. Výrobci rádií jako Braun, Grundig, ITT Schaub Lorenz, Körting, Loewe, Nordmende, Saba a Telefunken dělali po skromných začátcích desetiletí dobré obchody a to nejen v Německu.

V historii televize má rozhlasová výstava od roku 1931 pevné místo. Tehdy televizní průkopník a vědec Manfred von Ardenne předvedl první plně elektronickou televizi, která měla na dlouhou dobu určovat budoucnost televizního vysílání. V roce 1935 spustila německá říšská rozhlasová stanice první veřejnou televizní programovou službu na světě.
 

„Goebbelsova tlama“

Po nástupu nacistů k moci byla rozhlasová výstava stále více využívána k politickým účelům. Technické inovace, jako byl „Volksempfänger VE 301“ ( lidový přijímač) představený na rozhlasové výstavě v roce 1933, byly osobně zadány říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem a sloužily režimu jako důležitý propagandistický nástroj. Tzv. „Goebbels Schnauze“ (Goebbelsova tlama) bylo rádio pouze se dvěma programy.

S útokem na Polsko a začátkem druhé světové války v roce 1939 rozhlasová výstava dočasně skončila a měla být znovu zahájena až v roce 1950 jako putovní výstava se zastávkami v Düsseldorfu, Frankfurtu, Berlíně a Stuttgartu. V roce 1971 se veletrh trvale vrátil na místo pod berlínskou rozhlasovou věží jako „Mezinárodní rozhlasová výstava“ (Internationale Funkausstellung – IFA).
 

Mezinárodní ambice

Nové slovíčko mezinárodní v názvu veletrhu byl v následujících letech podtrženo především rostoucí přítomností zahraničních vystavovatelů – zejména z Asie. A ti se postarali o vrcholy: Na IFA 1981 byl poprvé široké veřejnosti představen kompaktní disk (CD). Tuto inovaci vyvinul nizozemský koncern Philips spolu s japonským elektronickým gigantem Sony. Kompaktní disk využil především hudební průmysl a zahájil přechod od analogové k digitální technologii.

O dva roky později, na IFA 1983, byly představeny první digitální televizory. Současně byla experimentálně poprvé předvedena i 3D televize. Zatímco digitální systém se mezitím plošně prosadil, trojrozměrná televize zůstala okrajovou záležitostí.
 

HD, FullHD, 4K, 8K

Naopak velký ohlas zaznamenaly televizory s vysokým rozlišením (HD), které byly na IFA představeny od roku 1985. Stále vyšší rozlišení obrazovek – od HD přes FullHD a 4K až po 8K – se od té doby táhne historií IFA jako červená nit, i když se neprosadil každý mezistupeň představený v Berlíně, jako například D2-MAC.

V 90. letech však berlínský veletrh propásl důležitý technologický trend – mobilní telefony. První dvě digitální mobilní sítě v Německu a první masově použitelný mobilní telefon od Nokie byly představeny v roce 1992 – ale ne na IFA, protože v tom roce se žádná rozhlasová výstava nekonala.
Teprve v roce 2005 přešel veletrh na roční cyklus. V té době už bylo příliš pozdě konkurovat veletrhům mobilních technologií, jako je Mobile World Congress v Barceloně. Deutsche Telekom, kdysi hlavní nájemce výstavní haly 21, se nyní soustředí na vlastní akci DigitalX v Kolíně nad Rýnem.
 

Propásnutá témata

I v posledních letech IFA propásla příležitost zabývat se trendy jako elektromobilita nebo autonomní řízení, jak se to podařilo americké konkurenční akci CES v Las Vegas. Naopak se osvědčilo strategické rozhodnutí IFA na konci 00. let vystavovat nejen klasickou spotřební elektroniku, ale zařadit do programu i domácí spotřebiče – od myček nádobí přes plně automatické kávovary až po úklidové roboty.

Aby organizátoři IFA znovu neujel vlak, rozhodli se intenzivně se zaměřit na trendová témata jako umělá inteligence. AI je všudypřítomná nejen na počítačových obrazovkách, ale řídí i mnoho zařízení v oblasti spotřební elektroniky a domácnosti.

Zdroj: Redakce CHIP/DPA
 

Premiéra barevné televize v Německu 25. srpna 1967 začala menším trapasem. Tehdejší vicekancléř Willy Brandt přišel na místo Mezinárodní rozhlasové výstavy (IFA – Internationalen Funkausstellung) pod berlínskou rozhlasovou věží, aby před běžícími kamerami odstartoval novou televizní éru stisknutím velkého červeného tlačítka.

Spínač byl však pouze atrapa, jak se krátce na to ukázalo. Když politik SPD – dosud viditelný jen černobíle – v 10:57 slavnostně stiskl tlačítko a bylo již pozdě. Přenášený televizní obraz byl v tu chvíli již barevný. Pravděpodobně nervózní technik za scénou aktivoval barevnou televizi o několik sekund dříve.

Při spuštění barevné televize se však nejednalo o skutečnou světovou novinku. Koneckonců, někteří televizní diváci ve Spojených státech mohli přijímat barevné televizní obrazy již od poloviny 50. let – i když ve výrazně horším standardu NTSC.

Německo vsadilo na standard PAL vyvinutý Walterem Bruchem v Telefunkenu v Hannoveru, který se po premiéře na IFA prosadil v západní Evropě, Austrálii a mnoha zemích Jižní Ameriky, Afriky a Asie. V NDR se však západoněmecká technologie PAL nepoužívala, protože celý východní blok, včetně Československa, se rozhodl pro SECAM.
 

Start na „paprsku elektrické síly“

Na začátku rozhlasové výstavy v Berlíně v roce 1924 ještě nešlo o televizi – ta přišla až o sedm let později. Nejprve byly v centru pozornosti rozhlasové přijímače. Heslo raných rozhlasových průkopníků znělo: „Od úst k uchu na paprsku elektrické síly!“ To, co bylo o několik let dříve odmítáno jako vágní nápad podivínských kutilů, rychle ukázalo perspektivu rostoucího odvětví. Výrobci rádií jako Braun, Grundig, ITT Schaub Lorenz, Körting, Loewe, Nordmende, Saba a Telefunken dělali po skromných začátcích desetiletí dobré obchody a to nejen v Německu.

V historii televize má rozhlasová výstava od roku 1931 pevné místo. Tehdy televizní průkopník a vědec Manfred von Ardenne předvedl první plně elektronickou televizi, která měla na dlouhou dobu určovat budoucnost televizního vysílání. V roce 1935 spustila německá říšská rozhlasová stanice první veřejnou televizní programovou službu na světě.
 

„Goebbelsova tlama“

Po nástupu nacistů k moci byla rozhlasová výstava stále více využívána k politickým účelům. Technické inovace, jako byl „Volksempfänger VE 301“ ( lidový přijímač) představený na rozhlasové výstavě v roce 1933, byly osobně zadány říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem a sloužily režimu jako důležitý propagandistický nástroj. Tzv. „Goebbels Schnauze“ (Goebbelsova tlama) bylo rádio pouze se dvěma programy.

S útokem na Polsko a začátkem druhé světové války v roce 1939 rozhlasová výstava dočasně skončila a měla být znovu zahájena až v roce 1950 jako putovní výstava se zastávkami v Düsseldorfu, Frankfurtu, Berlíně a Stuttgartu. V roce 1971 se veletrh trvale vrátil na místo pod berlínskou rozhlasovou věží jako „Mezinárodní rozhlasová výstava“ (Internationale Funkausstellung – IFA).
 

Mezinárodní ambice

Nové slovíčko mezinárodní v názvu veletrhu byl v následujících letech podtrženo především rostoucí přítomností zahraničních vystavovatelů – zejména z Asie. A ti se postarali o vrcholy: Na IFA 1981 byl poprvé široké veřejnosti představen kompaktní disk (CD). Tuto inovaci vyvinul nizozemský koncern Philips spolu s japonským elektronickým gigantem Sony. Kompaktní disk využil především hudební průmysl a zahájil přechod od analogové k digitální technologii.

O dva roky později, na IFA 1983, byly představeny první digitální televizory. Současně byla experimentálně poprvé předvedena i 3D televize. Zatímco digitální systém se mezitím plošně prosadil, trojrozměrná televize zůstala okrajovou záležitostí.
 

HD, FullHD, 4K, 8K

Naopak velký ohlas zaznamenaly televizory s vysokým rozlišením (HD), které byly na IFA představeny od roku 1985. Stále vyšší rozlišení obrazovek – od HD přes FullHD a 4K až po 8K – se od té doby táhne historií IFA jako červená nit, i když se neprosadil každý mezistupeň představený v Berlíně, jako například D2-MAC.

V 90. letech však berlínský veletrh propásl důležitý technologický trend – mobilní telefony. První dvě digitální mobilní sítě v Německu a první masově použitelný mobilní telefon od Nokie byly představeny v roce 1992 – ale ne na IFA, protože v tom roce se žádná rozhlasová výstava nekonala.
Teprve v roce 2005 přešel veletrh na roční cyklus. V té době už bylo příliš pozdě konkurovat veletrhům mobilních technologií, jako je Mobile World Congress v Barceloně. Deutsche Telekom, kdysi hlavní nájemce výstavní haly 21, se nyní soustředí na vlastní akci DigitalX v Kolíně nad Rýnem.
 

Propásnutá témata

I v posledních letech IFA propásla příležitost zabývat se trendy jako elektromobilita nebo autonomní řízení, jak se to podařilo americké konkurenční akci CES v Las Vegas. Naopak se osvědčilo strategické rozhodnutí IFA na konci 00. let vystavovat nejen klasickou spotřební elektroniku, ale zařadit do programu i domácí spotřebiče – od myček nádobí přes plně automatické kávovary až po úklidové roboty.

Aby organizátoři IFA znovu neujel vlak, rozhodli se intenzivně se zaměřit na trendová témata jako umělá inteligence. AI je všudypřítomná nejen na počítačových obrazovkách, ale řídí i mnoho zařízení v oblasti spotřební elektroniky a domácnosti.

Zdroj: Redakce CHIP/DPA