Přesná diagnóza. Pochybná léčba, která symptomy současného úpadku ještě prohloubí. Tak se dá ve stručnosti shrnout nová zpráva o evropském zaostávání, kterou představila komise pod vedením bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten při představení navrhl, aby se Evropa masivně zadlužila a dluhy investovala tak, aby byla schopná čelit konkurenci USA a Číny, za nimiž téměř ve všem dramaticky zaostává.

Draghi navrhuje, aby si EU společně půjčila 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Studie, která má čtyři sta stran, je velmi přesným popisem evropských potíží. Je plná grafů a srovnání, jak Evropa v konkrétních parametrech a oborech upadá. A mimo jiné ukazuje, jak moc tu konkurenci poškozuje jiný velký plán Evropské unie, který už od roku 2019 uvádí do života: Green deal.

Právě všechny možné přirážky a regulace v energetice, které jsou jeho pilířem, vedou k tomu, že ceny elektřiny jsou pro evropské firmy v průměru o 158 procent vyšší než pro jejich konkurenty v USA. U plynu je ten rozdíl ještě dramatičtější. Evropské firmy stojí o 345 procent víc než americké. Už jen toto srovnání samo o sobě jasně ukazuje, že Evropané nemají šanci v konkurenci s Amerikou uspět, i kdyby dělali stejně kvalitní a technologicky vyspělé věci. Už jen proto, že s sebou nesou závaží výrazně vyšších nákladů na tak základní věc, jako jsou energie.

VIDEO:Víte, že… eurokomisař má na konci mandátu peníze i čas si najít další uplatnění?

Jenže Evropa kromě toho, že je dražší, ani srovnatelně vyspělé a kvalitní věci v technologiích nenabízí. Tady vůbec není schopna držet krok nejen s USA, ale ani s Čínou. Nejvíce je to vidět na tak zásadní věci, jako jsou čipy. Evropa je zcela závislá na jejich dovozu. Při pohledu na to, kdo táhne technologie, je srovnání podobné. Evropa nemá žádný Google, Apple, Microsoft. Všechny posuny v umělé inteligenci přicházejí z USA nebo z Asie. To ale vůbec není první vlna. Už roky je to úplně stejné u chytrých telefonů, kde vedle Applu zcela dominují asijské značky v čele s jihokorejským Samsungem.

A v posledních měsících Evropu převálcovala konkurence i tam, kde dosud zvládala především díky německým značkám dominovat. U výroby aut. Šéf Volkswagenu při‑ znal, že do Evropy se hrne konkurence, které firma není schopná čelit. Proto bude poprvé v historii muset přímo v Německu zavřít minimálně dvě továrny. Poměr cena/výkon je v Evropě neschopný konkurence. S výjim‑ kou specifických oborů s tradicí a měkkou silou, jako je luxusní zboží z Francie či biotechnologie z Dánska. Přesný je i popis, proč se až sem Evropa dostala: mnoho státní byrokracie a regulace, která ničí podnikavost a bere energii. Státní peníze se investují tak, že ty investice nevedou k výsledkům v po‑ době věcí, které by byly schopny konkurovat. O to víc je zarážející, že Mario Draghi navrhuje přidat na plyn tam, kde vidí, že to nefunguje. A nalít zmíněných 800 miliard eur na dluh do investic, o nichž zase budou rozhodovat státy a politici. Přestože chronicky vidí, že tato strategie nefunguje a táhne Evropu ke dnu.

Vždycky když se v Evropě objeví problém, navrhnou politici a byrokrati více státních dluhů, dotací, a pokud možno ve společné režii. Takhle to bylo v roce 2021 uprostřed pandemie covidu se slavným Plánem obnovy. EU tehdy poprvé prolomila tabu společných dluhů. Půjčila si 750 miliard eur, které pak rozdělila mezi země na půjčkách a dotacích. Měly jít do „zelených technologií“ a de‑ karbonizace. Po více než třech letech vidíme, že to k ničemu nevedlo. Úpadek Evropy pokračuje. Takže se sepíše další zpráva. A žádá další společná půjčka. Dokud se bude myslet a rozhodovat tímto stylem, úpadek se nemá šanci zastav.

Přesná diagnóza. Pochybná léčba, která symptomy současného úpadku ještě prohloubí. Tak se dá ve stručnosti shrnout nová zpráva o evropském zaostávání, kterou představila komise pod vedením bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten při představení navrhl, aby se Evropa masivně zadlužila a dluhy investovala tak, aby byla schopná čelit konkurenci USA a Číny, za nimiž téměř ve všem dramaticky zaostává.

Draghi navrhuje, aby si EU společně půjčila 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Studie, která má čtyři sta stran, je velmi přesným popisem evropských potíží. Je plná grafů a srovnání, jak Evropa v konkrétních parametrech a oborech upadá. A mimo jiné ukazuje, jak moc tu konkurenci poškozuje jiný velký plán Evropské unie, který už od roku 2019 uvádí do života: Green deal.

Právě všechny možné přirážky a regulace v energetice, které jsou jeho pilířem, vedou k tomu, že ceny elektřiny jsou pro evropské firmy v průměru o 158 procent vyšší než pro jejich konkurenty v USA. U plynu je ten rozdíl ještě dramatičtější. Evropské firmy stojí o 345 procent víc než americké. Už jen toto srovnání samo o sobě jasně ukazuje, že Evropané nemají šanci v konkurenci s Amerikou uspět, i kdyby dělali stejně kvalitní a technologicky vyspělé věci. Už jen proto, že s sebou nesou závaží výrazně vyšších nákladů na tak základní věc, jako jsou energie.

VIDEO:Víte, že… eurokomisař má na konci mandátu peníze i čas si najít další uplatnění?

Jenže Evropa kromě toho, že je dražší, ani srovnatelně vyspělé a kvalitní věci v technologiích nenabízí. Tady vůbec není schopna držet krok nejen s USA, ale ani s Čínou. Nejvíce je to vidět na tak zásadní věci, jako jsou čipy. Evropa je zcela závislá na jejich dovozu. Při pohledu na to, kdo táhne technologie, je srovnání podobné. Evropa nemá žádný Google, Apple, Microsoft. Všechny posuny v umělé inteligenci přicházejí z USA nebo z Asie. To ale vůbec není první vlna. Už roky je to úplně stejné u chytrých telefonů, kde vedle Applu zcela dominují asijské značky v čele s jihokorejským Samsungem.

A v posledních měsících Evropu převálcovala konkurence i tam, kde dosud zvládala především díky německým značkám dominovat. U výroby aut. Šéf Volkswagenu při‑ znal, že do Evropy se hrne konkurence, které firma není schopná čelit. Proto bude poprvé v historii muset přímo v Německu zavřít minimálně dvě továrny. Poměr cena/výkon je v Evropě neschopný konkurence. S výjim‑ kou specifických oborů s tradicí a měkkou silou, jako je luxusní zboží z Francie či biotechnologie z Dánska. Přesný je i popis, proč se až sem Evropa dostala: mnoho státní byrokracie a regulace, která ničí podnikavost a bere energii. Státní peníze se investují tak, že ty investice nevedou k výsledkům v po‑ době věcí, které by byly schopny konkurovat. O to víc je zarážející, že Mario Draghi navrhuje přidat na plyn tam, kde vidí, že to nefunguje. A nalít zmíněných 800 miliard eur na dluh do investic, o nichž zase budou rozhodovat státy a politici. Přestože chronicky vidí, že tato strategie nefunguje a táhne Evropu ke dnu.

Vždycky když se v Evropě objeví problém, navrhnou politici a byrokrati více státních dluhů, dotací, a pokud možno ve společné režii. Takhle to bylo v roce 2021 uprostřed pandemie covidu se slavným Plánem obnovy. EU tehdy poprvé prolomila tabu společných dluhů. Půjčila si 750 miliard eur, které pak rozdělila mezi země na půjčkách a dotacích. Měly jít do „zelených technologií“ a de‑ karbonizace. Po více než třech letech vidíme, že to k ničemu nevedlo. Úpadek Evropy pokračuje. Takže se sepíše další zpráva. A žádá další společná půjčka. Dokud se bude myslet a rozhodovat tímto stylem, úpadek se nemá šanci zastav.