Nejbohatší člověk planety Elon Musk vás označil za ztělesnění byrokratického zla, vy jste mu vzkázala, že jeho síť X je hlavním šiřitelem antisemitismu. Čekala jste takovou reakci?

Oba jsme využili svobody slova a názoru. Zlo chápu úplně jinak než pan Musk. Kdybychom šli na pivo, možná by pochopil, že jsem z gruntu hodná ženská. Ale nechci to zlehčovat. Jsem zvyklá na mocné nepřátele a nebojím se jich. Pan Putin mě dal na sankční seznam a pan Orbán dlouhodobě volá po mém odvolání. Nyní mi uštědřil hodnocení Musk.

Jak chápete zlo?

Jestliže se na sociální síti bez jakýchkoliv omezení šíří zpochybňování holocaustu a výzvy k vyhánění židovských studentů z univerzit a také k násilí vůči romským dětem. To je přece obsah zakázaný trestním zákonem. Evropská komise nikdy nedošla tak daleko, aby řekla, že majitelé platforem, jako jsou sociální sítě, jsou spolupachatelé šíření zakázaného obsahu. Tenhle práh jsme nikdy nepřekročili.

Zároveň ale zodpovídáme za to, že platformy nebudou rozšiřovat kriminální obsah. Evropa má za sebou řadu teroristických útoků, jejichž pachatelé byli zradikalizováni právě na sociálních sítích. Takže důvody k protiakci máme a bez zásahu Muska to nejde. On nám ale vzkazuje, že proti šíření antisemitismu a výzvám k násilí proti skupinám obyvatel nehodlá nic dělat. Naopak na tom ještě chce vydělávat peníze.

Muskovi hrozí vysoká pokuta. Udělila by ji Evropská komise poprvé?

Nejsem do toho zapojená, vyšetřují to úplně jiné části Evropské komise. V rámci nařízení o digitálních službách se zatím neudělila žádná sankce. Platforma X je první, vůči které komise zahájila vyšetřování. Běží od loňského prosince a dosud neskončilo. V zákoně je stanoveno, že maximální možná pokuta je šest procent ročního globálního obratu dané společnosti. Nemám ale žádný vliv na to, jestli bude udělena a v jaké výši. Moje práce je mimo jiné chránit lidi proti rasismu a násilí. O těchto věcech jako eurokomisařka mluvit musím.

Podle agentury Bloomberg už téměř vypršel čas na to, aby Evropská unie nezaostávala za Spojenými státy a zároveň obstála před zeměmi, jako je Čína. Je ještě šance to změnit?

Evropa zaostává za USA a Čínou především v oblasti technologií. Nikdy neřeknu, že EU ujel vlak, protože nemám ráda poraženectví. Nemůžeme ale nevidět, že jsme pozadu v oblasti vývoje a výzkumu, které mají přímé využití v průmyslu a v byznysu. Tady už dlouhodobě funguje něco, čemu inovátoři říkají údolí smrti. Chytré evropské hlavy vyvíjejí zajímavé věci, které zůstávají v šupleti nebo na úrovni základního výzkumu. Trh si nepřitahuje inovace. To naopak skvěle funguje v Americe. Viděli jsme to za covidu, kdy okamžitě aktivovali agenturu, která během několika týdnů propojila vývojáře s výrobci. Oproti tomu se eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton doslova ujezdil po Evropě, aby se pokusil o totéž. V tomto ohledu vidíme dlouhodobě schodek.

Co s tím?

Odborné zprávy, například ta, kterou si Evropská komise objednala u bývalého italského premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, analyzují příčiny zaostávání Evropy v různých oblastech a varují, že pokud nepřijme radikální změny, čeká ji pomalá agonie. Dává ale zároveň doporučení, co dělat. Komise už jasně řekla, že v technologiích potřebujeme být na špici a musíme přidat. Týká se to ale jen některých oblastí, jako je umělá inteligence, biotechnologie nebo čipy. Nemůžeme mít všechno. V uvedených oblastech musíme shánět partnery i mimo EU a masivně investovat.

Považujete za varovné, že americký technologický gigant Apple, který dříve bojoval s tvrdými regulacemi EU, aby se dostal na evropský trh, už v případě svých nových produktů AI a různých vylepšení pro mobilní telefony na své dřívější úsilí rezignoval?

Dlouho jsem nemluvila se šéfy Applu. Nicméně při setkáních s představiteli technologických firem, a bylo to i v souvislosti s nařízením ochrany osobních dat neboli GDPR, slýchám, že evropské regulace jsou tvrdé, ale předvídatelné. Právě stabilní prostředí pravidel jim umožňuje bezpečně inovovat, což o USA úplně neplatí. Tam lze investici do inovací zmařit jediným soudním rozhodnutím. Takže většina firem se například aktuálním evropským požadavkům na AI přizpůsobila. Shodujeme se i v tom, že ne všechny inovace jsou nebo mohou být pozitivní, stejně jako v tom, že ne všechny regulace jsou negativní. Každopádně by ale Evropa měla neustále analyzovat dopady regulací. A politici by měli být otevření stížnostem na jejich zmírňování.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise|E15 Michael Tomeš

Souhlasíte tedy s kritikou, že EU vytváří stále více regulací a ztrácí nad nimi kontrolu?  

Řeknu něco, co nemyslím jako vtip. Zaměstnala bych AI, aby se podívala na staré evropské regulace a vyhodnotila, že tento kopec paragrafů buď není potřeba, nebo dokonce škodí. A také aby řekla: Podívala jsem se na to, co navrhujete, a třetinu z toho dejte pryč. Když se to ale nechá autopilotovi, nedopadne to dobře. Puzení k regulacím je silné i na úrovni států.

Ale většina stížností dopadá na Brusel a jeho orgány.

Je 750 europoslanců, sedmadvacet eurokomisařů, řada aktivních ministrů. A všichni chtějí nějaké politické medaile. Když přicházejí nová témata k regulacím, je pro ně těžké odolat pokušení. Jak říkám, podívala bych se do historie a zavedla systém, který různé nové nápady na regulace zlikviduje už při jejich zrodu. Z vlastní zkušenosti vím, že byly požadavky na reportingy od států, které je přenesly na firmy, a výsledky pak v Evropské komisi nikdo nečetl. Kdyby to ale měla na starosti AI, viděla by do toho mnohem lépe. Nicméně zjednodušení se připravuje, což je dobře. V nové komisi to bude mít na starosti Maroš Šefčovič, který kromě obchodu přebírá i část mého portfolia transparentnosti.

V nové komisi vás vystřídá český kandidát, donedávna ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Považujete jeho portfolio mezinárodního partnerství za silné? Česká vláda hovořila o jiných rezortech, přesto je s výsledkem alespoň podle oficiálních vyjádření spokojena.

Některá portfolia to mají jednodušší na začátku. Spravují velké objemy peněz, mají vysoké kompetence, rozsáhlý aparát. Jiná portfolia ale udělá silná až konkrétní osoba eurokomisaře. Pan Síkela tu šanci má. Když bylo potvrzeno, že bude zodpovídat za mezinárodní partnerství, hned jsem začala přemýšlet, jak bych na to šla.

Co by měl udělat?

Určitě by měl vytvořit velice funkční trojúhelník mezi ním, šéfkou pro zahraniční službu a právě panem Šefčovičem, který má pod sebou obchod. Myslím, že Síkela bude mít stovky konkrétních úkolů směrem k různým rozvojovým zemím. Musí zajistit, aby s evropskými penězi cestoval i vliv. Posílat evropskou rozvojovou pomoc do Afriky a sledovat, jak se tam rozmáhá Čína, je velmi smutné. Jeho hlavním úkolem je vytlačit Čínu z Afriky, zajistit tam EU dostatek zdrojů surovin a zastavit migrační tlaky. Pokud bude úspěšný, po pěti letech dosáhne výsledků.

Jedním z úkolů Síkely má být i hledání nových obchodních partnerů evropských ekonomik. Může pomoci také českým firmám?

Žijeme v globální válce o surovinové zdroje. Kdo si jich zajistí dostatek, bude vítězit. A jestli pan Síkela chce, aby byl jeho vliv vidět v Česku, může otevírat cesty českým investorům, firmám. Jakkoliv má zakázáno pracovat na základě instrukcí z České republiky, není žádným tajemstvím, že každý eurokomisař na svoji zemi myslí.

Bude mít Jozef Síkela významnější portfolio, než bylo to vaše?

Srovnání pokulhávají. Ale když jsem zodpovídala za ochranu soukromých dat s vědomím, že data jsou nová celosvětová měna, moje rozhodnutí měla vliv na miliardový byznys zejména mezi Evropou a Amerikou včetně světové burzy. Ekonomický dopad byl extrémní a možná větší, než kdybych byla třeba eurokomisařkou pro obchod. 

Když zmiňujete GDPR, každý kritizuje, že musí neustále odklikávat takzvané cookies.

Také na to nadávám, ale filozofie GDPR je o něčem úplně jiném. Člověk má být pánem svého soukromí na internetu. Naše soukromí je naše identita, nesmíme být v pozici dárce dat. V takové situaci to bylo, když jsem GDPR začala prosazovat. Jedinec byl v soukolí byznysových zájmů, v propojení sociálních sítí s reklamou, úplně bezmocný. GDPR dává například možnost nechat se ze sítí vymazat.   

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise|E15 Michael Tomeš

Koncem června jste odešla z hnutí ANO. České republice chcete být podle svých slov dál prospěšná a hodláte využít své zkušenosti v akademické sféře. Co plánujete?

Jednám s vedením Univerzity Karlovy. Mohla bych působit na rektorátu a zároveň něco odučit na právnické fakultě. Ráda bych omládla v kontaktu se studenty. Zcela konkrétní pracovní náplň ale ještě nemám jistou, musím počkat na souhlas Evropské komise. Bohužel mám opravdu velice úzký okruh možného uplatnění. Nesmím například působit v soukromém sektoru. 

Je váš odchod z ANO i odchodem z politiky?

Žádný politik nikdy neřekne, že definitivně odchází z veřejného života. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že v Česku už nikdy nebudu kandidovat do žádného zákonodárného sboru.

Kandidovala byste na prezidentku?

Nikdy neříkej nikdy.

Má ANO budoucnost na české a také na evropské politické scéně?

Průzkumy naznačují, že by se mohlo vrátit k moci. Plní roli razantní opoziční síly, dělá praktickou politiku pro lidi a je v tom autentické. Chápu, že si získává sympatie lidí, kteří mají v praktickém životě problémy. Zásadně ale nesouhlasím s evropskou politickou linií hnutí. Proto jsem ho opustila. 

Jak vnímáte postoj Evropská komise k nové frakci Patrioti pro Evropu, do níž spolu s francouzským Národním sdružení Marine Le Penové nebo maďarským Fideszem Viktora Orbána patří i uskupení Andreje Babiše?

To, že se stala třetí nejsilnější formací v Evropském parlamentu, čekal málokdo. Byl to Orbánův majstrštyk. Mají tak silný hlas, že s nimi začínají počítat i některé mainstreamové strany. Sama komise k tomu ale neříká nic. Před týdnem jsme měli snídani s liberálními premiéry Belgie, Estonska a Slovinska, byl tam i pan prezident Macron. Všem je jasné, že v Evropském parlamentu došlo k přeskupení sil, že pravé křídlo hodně posílilo a že už není slyšet zelený hlas. Je to nová politická realita, s níž se bude muset nějak pracovat.

Je toto přeskupení reakcí na práci komise?

Komisi je vyčítán Green deal a migrační pakt. Mimochodem, jsou to dvě témata, kde se pravý střed začíná hodně spojovat s ještě pravicovějšími uskupeními, jako je strana Konzervativců. Musím ale podotknout, že komise je vždy jen na výkopu. Na finální podobě Green dealu i migračního paktu se rozhodlo v Evropském parlamentu a členských státech EU. Takhle to funguje vždy.   

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise|E15 Michael Tomeš

Může být na Česko po případném návratu ANO do vlády pohlíženo vzhledem k jeho zapojení do frakce Patrioti pro Evropu jako na zemi, která patří k proruskému proudu?

Patrioti pro Evropu takto nepochybně vnímáni jsou. Říkají, že válka na Ukrajině není jejich téma, že jsou v Evropském parlamentu kvůli automobilovému průmyslu nebo zamezení migrace. Nicméně nedávné hlasování europoslanců o rezoluci na podporu Ukrajiny jasně ukázalo, jaké postoje ve skutečnosti zaujímají. Kdyby ANO vyhrálo příští rok sněmovní volby, moc bych si přála, aby drželo zahraničněpolitickou orientaci Česka na Západ. Vždy se mě dotýkalo, když bylo hnutí házeno do jednoho pytle s fanoušky Putina. Tak to není.

Nehraje ale ANO dvojí hru?

Zapojením v Patriotech pro Evropu na sebe proruskou image přitahuje. Může být pracné se jí zbavovat. Myslím ale, že evropští představitelé nebo novináři jsou pořád schopní rozlišovat, kdo je kdo.

Co říkáte na spolupráci ANO s SPD či Motoristy uzavřenou po nedávných krajských volbách ve čtyřech regionech?

To mi extrémně vadí především proto, že to může být trenažér na celonárodní politiku. Když si vzpomenu na svou práci na radnici a v kraji, je pravda, že jde spíš o spolupráci jednotlivých lidí než stran. Několikrát jsem ale veřejně řekla, že jsem zcela jednoznačně proti tomu, aby ANO vytvořilo centrální vládu s SPD.

Jste nejvlivnější Češkou v Bruselu, časopis Time vás zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. Jaké momenty pro vás byly v Evropské komisi nejdůležitější?

Nebudu jmenovat všechna opatření, která jsem prosadila, a vypočítávat, kolik jsem absolvovala tiskovek, přeletů kolem planety nebo nakolik jsem se jako eurokomisařka vyplatila své zemi. Na všech univerzitních přednáškách, kongresech či na konferencích jsem byla představovaná jako bývalá česká ministryně a Česko jsem všude a velmi ráda prodávala v tom nejlepším světle. Vzpomínám na Madeleine Albrightovou, která mi řekla, jak je pyšná na to, že Češka má v EU na starosti hodnoty. Považovala to za důkaz pro východoevropské a středoevropské země, že nad nimi nikdo neláme hůl. Takové momenty mi dělají dobře u srdce.

Nejbohatší člověk planety Elon Musk vás označil za ztělesnění byrokratického zla, vy jste mu vzkázala, že jeho síť X je hlavním šiřitelem antisemitismu. Čekala jste takovou reakci?

Oba jsme využili svobody slova a názoru. Zlo chápu úplně jinak než pan Musk. Kdybychom šli na pivo, možná by pochopil, že jsem z gruntu hodná ženská. Ale nechci to zlehčovat. Jsem zvyklá na mocné nepřátele a nebojím se jich. Pan Putin mě dal na sankční seznam a pan Orbán dlouhodobě volá po mém odvolání. Nyní mi uštědřil hodnocení Musk.

Jak chápete zlo?

Jestliže se na sociální síti bez jakýchkoliv omezení šíří zpochybňování holocaustu a výzvy k vyhánění židovských studentů z univerzit a také k násilí vůči romským dětem. To je přece obsah zakázaný trestním zákonem. Evropská komise nikdy nedošla tak daleko, aby řekla, že majitelé platforem, jako jsou sociální sítě, jsou spolupachatelé šíření zakázaného obsahu. Tenhle práh jsme nikdy nepřekročili.

Zároveň ale zodpovídáme za to, že platformy nebudou rozšiřovat kriminální obsah. Evropa má za sebou řadu teroristických útoků, jejichž pachatelé byli zradikalizováni právě na sociálních sítích. Takže důvody k protiakci máme a bez zásahu Muska to nejde. On nám ale vzkazuje, že proti šíření antisemitismu a výzvám k násilí proti skupinám obyvatel nehodlá nic dělat. Naopak na tom ještě chce vydělávat peníze.

Muskovi hrozí vysoká pokuta. Udělila by ji Evropská komise poprvé?

Nejsem do toho zapojená, vyšetřují to úplně jiné části Evropské komise. V rámci nařízení o digitálních službách se zatím neudělila žádná sankce. Platforma X je první, vůči které komise zahájila vyšetřování. Běží od loňského prosince a dosud neskončilo. V zákoně je stanoveno, že maximální možná pokuta je šest procent ročního globálního obratu dané společnosti. Nemám ale žádný vliv na to, jestli bude udělena a v jaké výši. Moje práce je mimo jiné chránit lidi proti rasismu a násilí. O těchto věcech jako eurokomisařka mluvit musím.

Podle agentury Bloomberg už téměř vypršel čas na to, aby Evropská unie nezaostávala za Spojenými státy a zároveň obstála před zeměmi, jako je Čína. Je ještě šance to změnit?

Evropa zaostává za USA a Čínou především v oblasti technologií. Nikdy neřeknu, že EU ujel vlak, protože nemám ráda poraženectví. Nemůžeme ale nevidět, že jsme pozadu v oblasti vývoje a výzkumu, které mají přímé využití v průmyslu a v byznysu. Tady už dlouhodobě funguje něco, čemu inovátoři říkají údolí smrti. Chytré evropské hlavy vyvíjejí zajímavé věci, které zůstávají v šupleti nebo na úrovni základního výzkumu. Trh si nepřitahuje inovace. To naopak skvěle funguje v Americe. Viděli jsme to za covidu, kdy okamžitě aktivovali agenturu, která během několika týdnů propojila vývojáře s výrobci. Oproti tomu se eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton doslova ujezdil po Evropě, aby se pokusil o totéž. V tomto ohledu vidíme dlouhodobě schodek.

Co s tím?

Odborné zprávy, například ta, kterou si Evropská komise objednala u bývalého italského premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, analyzují příčiny zaostávání Evropy v různých oblastech a varují, že pokud nepřijme radikální změny, čeká ji pomalá agonie. Dává ale zároveň doporučení, co dělat. Komise už jasně řekla, že v technologiích potřebujeme být na špici a musíme přidat. Týká se to ale jen některých oblastí, jako je umělá inteligence, biotechnologie nebo čipy. Nemůžeme mít všechno. V uvedených oblastech musíme shánět partnery i mimo EU a masivně investovat.

Považujete za varovné, že americký technologický gigant Apple, který dříve bojoval s tvrdými regulacemi EU, aby se dostal na evropský trh, už v případě svých nových produktů AI a různých vylepšení pro mobilní telefony na své dřívější úsilí rezignoval?

Dlouho jsem nemluvila se šéfy Applu. Nicméně při setkáních s představiteli technologických firem, a bylo to i v souvislosti s nařízením ochrany osobních dat neboli GDPR, slýchám, že evropské regulace jsou tvrdé, ale předvídatelné. Právě stabilní prostředí pravidel jim umožňuje bezpečně inovovat, což o USA úplně neplatí. Tam lze investici do inovací zmařit jediným soudním rozhodnutím. Takže většina firem se například aktuálním evropským požadavkům na AI přizpůsobila. Shodujeme se i v tom, že ne všechny inovace jsou nebo mohou být pozitivní, stejně jako v tom, že ne všechny regulace jsou negativní. Každopádně by ale Evropa měla neustále analyzovat dopady regulací. A politici by měli být otevření stížnostem na jejich zmírňování.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise|E15 Michael Tomeš

Souhlasíte tedy s kritikou, že EU vytváří stále více regulací a ztrácí nad nimi kontrolu?  

Řeknu něco, co nemyslím jako vtip. Zaměstnala bych AI, aby se podívala na staré evropské regulace a vyhodnotila, že tento kopec paragrafů buď není potřeba, nebo dokonce škodí. A také aby řekla: Podívala jsem se na to, co navrhujete, a třetinu z toho dejte pryč. Když se to ale nechá autopilotovi, nedopadne to dobře. Puzení k regulacím je silné i na úrovni států.

Ale většina stížností dopadá na Brusel a jeho orgány.

Je 750 europoslanců, sedmadvacet eurokomisařů, řada aktivních ministrů. A všichni chtějí nějaké politické medaile. Když přicházejí nová témata k regulacím, je pro ně těžké odolat pokušení. Jak říkám, podívala bych se do historie a zavedla systém, který různé nové nápady na regulace zlikviduje už při jejich zrodu. Z vlastní zkušenosti vím, že byly požadavky na reportingy od států, které je přenesly na firmy, a výsledky pak v Evropské komisi nikdo nečetl. Kdyby to ale měla na starosti AI, viděla by do toho mnohem lépe. Nicméně zjednodušení se připravuje, což je dobře. V nové komisi to bude mít na starosti Maroš Šefčovič, který kromě obchodu přebírá i část mého portfolia transparentnosti.

V nové komisi vás vystřídá český kandidát, donedávna ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Považujete jeho portfolio mezinárodního partnerství za silné? Česká vláda hovořila o jiných rezortech, přesto je s výsledkem alespoň podle oficiálních vyjádření spokojena.

Některá portfolia to mají jednodušší na začátku. Spravují velké objemy peněz, mají vysoké kompetence, rozsáhlý aparát. Jiná portfolia ale udělá silná až konkrétní osoba eurokomisaře. Pan Síkela tu šanci má. Když bylo potvrzeno, že bude zodpovídat za mezinárodní partnerství, hned jsem začala přemýšlet, jak bych na to šla.

Co by měl udělat?

Určitě by měl vytvořit velice funkční trojúhelník mezi ním, šéfkou pro zahraniční službu a právě panem Šefčovičem, který má pod sebou obchod. Myslím, že Síkela bude mít stovky konkrétních úkolů směrem k různým rozvojovým zemím. Musí zajistit, aby s evropskými penězi cestoval i vliv. Posílat evropskou rozvojovou pomoc do Afriky a sledovat, jak se tam rozmáhá Čína, je velmi smutné. Jeho hlavním úkolem je vytlačit Čínu z Afriky, zajistit tam EU dostatek zdrojů surovin a zastavit migrační tlaky. Pokud bude úspěšný, po pěti letech dosáhne výsledků.

Jedním z úkolů Síkely má být i hledání nových obchodních partnerů evropských ekonomik. Může pomoci také českým firmám?

Žijeme v globální válce o surovinové zdroje. Kdo si jich zajistí dostatek, bude vítězit. A jestli pan Síkela chce, aby byl jeho vliv vidět v Česku, může otevírat cesty českým investorům, firmám. Jakkoliv má zakázáno pracovat na základě instrukcí z České republiky, není žádným tajemstvím, že každý eurokomisař na svoji zemi myslí.

Bude mít Jozef Síkela významnější portfolio, než bylo to vaše?

Srovnání pokulhávají. Ale když jsem zodpovídala za ochranu soukromých dat s vědomím, že data jsou nová celosvětová měna, moje rozhodnutí měla vliv na miliardový byznys zejména mezi Evropou a Amerikou včetně světové burzy. Ekonomický dopad byl extrémní a možná větší, než kdybych byla třeba eurokomisařkou pro obchod. 

Když zmiňujete GDPR, každý kritizuje, že musí neustále odklikávat takzvané cookies.

Také na to nadávám, ale filozofie GDPR je o něčem úplně jiném. Člověk má být pánem svého soukromí na internetu. Naše soukromí je naše identita, nesmíme být v pozici dárce dat. V takové situaci to bylo, když jsem GDPR začala prosazovat. Jedinec byl v soukolí byznysových zájmů, v propojení sociálních sítí s reklamou, úplně bezmocný. GDPR dává například možnost nechat se ze sítí vymazat.   

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise|E15 Michael Tomeš

Koncem června jste odešla z hnutí ANO. České republice chcete být podle svých slov dál prospěšná a hodláte využít své zkušenosti v akademické sféře. Co plánujete?

Jednám s vedením Univerzity Karlovy. Mohla bych působit na rektorátu a zároveň něco odučit na právnické fakultě. Ráda bych omládla v kontaktu se studenty. Zcela konkrétní pracovní náplň ale ještě nemám jistou, musím počkat na souhlas Evropské komise. Bohužel mám opravdu velice úzký okruh možného uplatnění. Nesmím například působit v soukromém sektoru. 

Je váš odchod z ANO i odchodem z politiky?

Žádný politik nikdy neřekne, že definitivně odchází z veřejného života. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že v Česku už nikdy nebudu kandidovat do žádného zákonodárného sboru.

Kandidovala byste na prezidentku?

Nikdy neříkej nikdy.

Má ANO budoucnost na české a také na evropské politické scéně?

Průzkumy naznačují, že by se mohlo vrátit k moci. Plní roli razantní opoziční síly, dělá praktickou politiku pro lidi a je v tom autentické. Chápu, že si získává sympatie lidí, kteří mají v praktickém životě problémy. Zásadně ale nesouhlasím s evropskou politickou linií hnutí. Proto jsem ho opustila. 

Jak vnímáte postoj Evropská komise k nové frakci Patrioti pro Evropu, do níž spolu s francouzským Národním sdružení Marine Le Penové nebo maďarským Fideszem Viktora Orbána patří i uskupení Andreje Babiše?

To, že se stala třetí nejsilnější formací v Evropském parlamentu, čekal málokdo. Byl to Orbánův majstrštyk. Mají tak silný hlas, že s nimi začínají počítat i některé mainstreamové strany. Sama komise k tomu ale neříká nic. Před týdnem jsme měli snídani s liberálními premiéry Belgie, Estonska a Slovinska, byl tam i pan prezident Macron. Všem je jasné, že v Evropském parlamentu došlo k přeskupení sil, že pravé křídlo hodně posílilo a že už není slyšet zelený hlas. Je to nová politická realita, s níž se bude muset nějak pracovat.

Je toto přeskupení reakcí na práci komise?

Komisi je vyčítán Green deal a migrační pakt. Mimochodem, jsou to dvě témata, kde se pravý střed začíná hodně spojovat s ještě pravicovějšími uskupeními, jako je strana Konzervativců. Musím ale podotknout, že komise je vždy jen na výkopu. Na finální podobě Green dealu i migračního paktu se rozhodlo v Evropském parlamentu a členských státech EU. Takhle to funguje vždy.   

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise|E15 Michael Tomeš

Může být na Česko po případném návratu ANO do vlády pohlíženo vzhledem k jeho zapojení do frakce Patrioti pro Evropu jako na zemi, která patří k proruskému proudu?

Patrioti pro Evropu takto nepochybně vnímáni jsou. Říkají, že válka na Ukrajině není jejich téma, že jsou v Evropském parlamentu kvůli automobilovému průmyslu nebo zamezení migrace. Nicméně nedávné hlasování europoslanců o rezoluci na podporu Ukrajiny jasně ukázalo, jaké postoje ve skutečnosti zaujímají. Kdyby ANO vyhrálo příští rok sněmovní volby, moc bych si přála, aby drželo zahraničněpolitickou orientaci Česka na Západ. Vždy se mě dotýkalo, když bylo hnutí házeno do jednoho pytle s fanoušky Putina. Tak to není.

Nehraje ale ANO dvojí hru?

Zapojením v Patriotech pro Evropu na sebe proruskou image přitahuje. Může být pracné se jí zbavovat. Myslím ale, že evropští představitelé nebo novináři jsou pořád schopní rozlišovat, kdo je kdo.

Co říkáte na spolupráci ANO s SPD či Motoristy uzavřenou po nedávných krajských volbách ve čtyřech regionech?

To mi extrémně vadí především proto, že to může být trenažér na celonárodní politiku. Když si vzpomenu na svou práci na radnici a v kraji, je pravda, že jde spíš o spolupráci jednotlivých lidí než stran. Několikrát jsem ale veřejně řekla, že jsem zcela jednoznačně proti tomu, aby ANO vytvořilo centrální vládu s SPD.

Jste nejvlivnější Češkou v Bruselu, časopis Time vás zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. Jaké momenty pro vás byly v Evropské komisi nejdůležitější?

Nebudu jmenovat všechna opatření, která jsem prosadila, a vypočítávat, kolik jsem absolvovala tiskovek, přeletů kolem planety nebo nakolik jsem se jako eurokomisařka vyplatila své zemi. Na všech univerzitních přednáškách, kongresech či na konferencích jsem byla představovaná jako bývalá česká ministryně a Česko jsem všude a velmi ráda prodávala v tom nejlepším světle. Vzpomínám na Madeleine Albrightovou, která mi řekla, jak je pyšná na to, že Češka má v EU na starosti hodnoty. Považovala to za důkaz pro východoevropské a středoevropské země, že nad nimi nikdo neláme hůl. Takové momenty mi dělají dobře u srdce.