Investice do zlata dlouhodobě láká velké i drobné investory. Přestože zlato patří k poměrně spolehlivým komoditám, jeho cena zaznamenává i propady. Kolik aktuálně stojí gram zlata, jaké faktory ovlivňují jeho cenu a jakým způsobem do zlata můžete investovat?

Graf vývoje ceny zlata

Zlato představuje jednu z nejstarších a nejstabilnějších forem uchování hodnoty. Je oceňováno především pro svoji spolehlivost v čase krizí a vysokou likviditu. Následující graf ukazuje vývoj ceny zlata v různých obdobích.

Cena zlata za gram a trojskou unci

Cena zlata se obvykle udává v amerických dolarech za trojskou unci (oz t), což je standardní jednotka měření v mezinárodním obchodě. Do výhodnosti investice tedy promlouvá i aktuální kurz dolaru v poměru k měně, která investora zajímá. Vztah mezi dolarem a zlatem je zpravidla inverzní – oslabený dolar vede k vyšším cenám zlata, naopak silný dolar většinou cenu zlata snižuje.

Jaký je vztah mezi trojskou uncí a gramem?

• Jedna trojská unce zlata se rovná přibližně 31,103 gramů.
• Jeden kilogram zlata odpovídá 32,15 trojských uncí.
• Jeden gram zlata je roven 0,032 trojské unce.

Ačkoliv se zlato běžně obchoduje v trojských uncích, přepočet na gramy je praktický pro investory a obchodníky, kteří sledují menší množství zlata nebo se pohybují na trzích, kde se používá metrický systém. Na trhu se prodávají slitky, mince či jiné formy zlata různých hmotností, často právě v gramech či jejich násobcích. Například gramové nebo desetigramové slitky jsou oblíbené u investorů, kteří chtějí do zlata investovat postupně a v menších částkách. Cena zlata za gram může být relevantní také pro šperkařství a průmyslové využití zlata.

Výpočet ceny za gram vychází z výše uvedeného vztahu mezi gramem a trojskou uncí:

• Cena zlata za gram = Cena zlata za trojskou unci/31,103

Zlato v roce 2024

Cena zlata v roce 2024 láme historické rekordy. Drahý kov tak potvrzuje svoji pověst bezpečného přístavu v nestabilních dobách. Od začátku roku cena zlata vzrostla zhruba o 30 % a překonala například i akciový index S&P 500. Na začátku ledna 2024 se jedna unce zlata obchodovala okolo 2 050 USD. V prvním říjnovém týdnu jste za ni museli zaplatit přibližně o 600 USD více. V průběhu roku cena zlata opakovaně stanovila nové rekordy. Ten poslední přineslo 26. září, kdy se cena za unci vyšplhala na 2685,42 USD.

Někteří komentátoři kvůli významnému růstu ceny překřtili rok 2024 na „rok zlata“. Růst analytici přičítají hned několika faktorům:

• očekávané snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky (Fed),
• geopolitické napětí (například válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě, prezidentské volby v USA, energetická bezpečnost, vznikající multipolarita),
• ekonomická nejistota a obavy z inflace,
• významné nákupy zlata ze strany centrálních bank (Turecko, Čína, Indie, ale také ČNB),
• růst poptávky po zlatu v technologických a průmyslových aplikacích,
• pokles fyzické poptávky po zlatu.

Prognóza: Jak se bude chovat cena zlata?

Pro pochopení budoucích prognóz je důležité podívat se, jak ceny zlata reagovaly na specifické události v minulosti. Za relevantní minulost lze považovat období od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil Brettonwoodský systém. Ten pevně vázal hodnotu amerického dolaru na určité množství zlata. Opuštění Brettonwoodského systému vedlo k volnému pohybu ceny zlata na světových trzích. Cena drahého kovu se tak začala řídit tržními zásadami nabídky a poptávky.

Po zrušení Brettonwoodského systému cena zlata postupně rostla. Růst cen podpořila geopolitická nejistota spojená s ropnou krizí v 70. letech. Svého tehdejšího maxima dosáhlo zlato v roce 1980, kdy cena jedné unce atakovala 850 USD. V průměru se ale ceny v průběhu 80. let pohybovaly spíše mezi 350–500 USD za unci. Následující dekáda přinesla stabilizaci globální ekonomiky, což vedlo k poklesu cen. Na přelomu milénia byla průměrná uzavírací cena pod 280 USD. Od roku 2002 zaznamenaly ceny výrazný nárůst. Za jeden z klíčových faktorů růstu je považován zvýšený zájem investorů o alternativní investice v období finančních krizí. Jak se ceny zlata vyvíjely v průběhu některých významných událostí?

• 11. září 2001: Teroristické útoky a následné vojenské konflikty zvýšily celosvětovou nejistotu, což vedlo k růstu poptávky po zlatě jako bezpečném investičním aktivu. V roce 2002 si zlato připsalo téměř 24 %, o rok později necelých 22 %.
• Finanční krize v roce 2008: Kolaps globálních trhů v roce 2008 způsobil extrémní nárůst zájmu o zlato. V roce 2009 i 2010 vzrostla cena zlata pokaždé o více než 27 %. Růst pokračoval v roce 2011, kdy se cena zvedla na své tehdejší historické maximum okolo 1 900 USD za trojskou unci.
• Roky 2013–2015: Zatím poslední období, kdy zlato třikrát za sebou skončilo v červených číslech. Jde o roky spojené s oživením globální ekonomiky a posilováním amerického dolaru.
• Covid-19 a postcovidové období: Pandemie covid-19 přinesla celosvětovou ekonomickou nejistotu. Zlato si v roce po vypuknutí pandemie připsalo více než 24 %. Inflace a přetrvávající geopolitická nestabilita spolu s dalšími uvedenými důvody stojí i za současným růstem cen zlata.

Jak je na těchto příkladech vidět, k největšímu růstu cen zlata obvykle dochází v časech nejistoty. Nijak proto nepřekvapí, že většina prognóz pro rok 2025 předpokládá další růst cen. Aktuálně totiž nic nenasvědčuje tomu, že by měly být vyřešené hlavní geopolitické krize (válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě). Pro růst zlata hovoří i přetrvávající ekonomická nejistota a pokračující snižování úrokových sazeb, které žlutému kovu ubírá konkurenci (dluhopisy, spořící účty apod.). Například analytická společnost BMI předpokládá, že zlato v roce 2025 překoná hranici 3 000 USD za unci.

Cena zlata versus další formy investic

Uvedené trendy pochopitelně neplatí ve všech případech. Situace na trhu může být komplikovanější. Úrokové sazby mohou růst a tlačit cenu zlata dolů, sílící inflace však zároveň může působit opačně. Jindy mohou být oba trendy pro vývoj ceny zlata příznivé, ale výhodnému nákupu brání silný dolar.

Většina investičních poradců doporučuje zlato jako minoritní prostředek pro diverzifikaci portfolia – zhruba v rozsahu 5–10 % objemu. Zlato není vnímané jako komodita, do které by měl investor vložit úspory v naději, že se po uplynutí dlouhodobého časového horizontu spolehlivě zhodnotí. Za tímto účelem jsou doporučovány spíše akcie, protiinflační dluhopisy nebo investice do realit.

Historicky se zlato často chovalo opačně než akciové trhy. Když se akciové trhy potýkají s poklesem, cena zlata roste. Naopak růst akcií mnohdy znamená pokles cen zlata. Tento vztah však není konstantní a může se měnit v závislosti na celkových makroekonomických podmínkách. Na následujícím grafu můžete vidět korelaci zlata s vybranými indexy (S&P 500, DJI, Nasdaq).

Zajímavý je i vztah mezi zlatem a kryptoměnami. Nejznámější kryptoměně Bitcoinu se přezdívá digitální zlato – v minulosti totiž Bitcoin vykazoval vlastnosti aktiva, které by mohlo sloužit jako bezpečný přístav v době nestability. Nicméně vývoj v posledních měsících tuto teorii nabourává. Investoři hledající jistotu důvěřovali jiným aktivům a Bitcoin se potýkal s rozsáhlým výprodejem podobně jako akcie. Podle analytiků šlo o další připomínku toho, že kryptoměny patří mezi vysoce rizikové investice a jsou mnohem volatilnější než zlato.

Investiční zlato: Nákup a formy

Investiční nebo také fyzické zlato má obvykle podobu zlatých slitků (cihel) a investičních mincí. Hlavní výhodou investičního zlata je osvobození od DPH podle § 92 zákona o dani z přidané hodnoty, který vychází z evropské legislativy. Tento zákon se pochopitelně nevztahuje na běžné šperky z klenotnictví (které zlato v ryzí formě bez příměsí zpravidla ani neobsahují).

Nezapomínejte, že fyzické vlastnictví zlata otevírá otázku jeho skladování. Pokud zlato nechcete mít doma, připravte se na poplatky za uchovávání nakoupeného kovu v bance a za jeho pojištění. Při nákupu musíte počítat s tzv. prémií pokrývající výrobní a distribuční náklady i marži obchodníků.

Zlaté slitky

Zlaté slitky (pro svůj tvar nazývané také zlaté cihly) se vyrábí v různých velikostech. Drobní investoři mohou nakoupit slitky o hmotnosti 1 gram. Tradiční bankovní zlaté cihly váží 12,5 kilogramu. Žádná česká mincovna zlaté slitky v současnosti nevyrábí. Na českém trhu převažují slitky vyrobené ve Švýcarsku, například od společností PAMP, Valcambi a Argor-Heraeus. Najdete je v nabídce mnoha prodejců.

Před koupí si vždy ověřte důvěryhodnost obchodu (jeho historii, nákupní podmínky, zákaznické recenze). Investiční zlato by mělo být dodávané s certifikátem, který potvrzuje ryzost zlata a výrobce. Podobně jako bankovky, i zlaté slitky jsou opatřené unikátním sériovým číslem. Každý slitek tak může být kdykoliv jednoznačně identifikován. Sériové číslo musí být vyražené přímo do slitku. Dále si před nákupem nezapomeňte zjistit, jestli od vás obchodník zlaté slitky vykoupí zpět, případně za jakých podmínek.

Zlaté mince

Alternativu zlatých slitků představují zlaté mince. Z pohledu držitele mohou být vizuálně zajímavější. Vzhledem ke své velikosti bývají většinou cenově dostupnější a jsou proto oblíbené mezi drobnými investory. Nicméně i zlaté mince se vyrábí v několikakilogramových variantách. Výrobu zlatých mincí zajišťují rovněž obě české mincovny. Často jde o mince s historickými motivy ražené v nízkém nákladu. Jejich hodnota je tedy i historická či sběratelská a často přesahuje hodnotu obsaženého drahého kovu.

Pokud nepatříte mezi sběratele, hledejte spíše mince, s nimiž se obchoduje celosvětově. Jedná se například o:

• Maple Leaf,
• American Eagle,
• Britannia,
• Wiener Philharmoniker,
• Krugerrand.

Zlato jako investice do cenných papírů

Kromě nákupu fyzického zlata můžete do žlutého kovu investovat i nepřímo. Možností je hned několik.

Akcie společností

V praxi většinou půjde o investování do cenných papírů těžařských společností, případně dalších podniků navázaných na zlato (průzkumné společnosti, zpracovatelé, prodejci). Podobné investice již vyžadují hlubší pochopení trhu a fungování jednotlivých společností. Dlouhodobé popularitě mezi investory se těší například akcie Barrick Gold (GOLD) a Newmont Mining Corp. (NEM).

ETF

Další alternativou jsou burzovně obchodované fondy (ETF). Jde o fondy, které buď drží fyzické zlato nebo investují do akcií společností zabývajících se těžbou či zpracováním tohoto kovu. Jako příklad poslouží:

• SPDR Gold Shares ETF,
• VanEck Vectors Gold Miners ETF,
• iShares Gold Trust ETF.

Podobně jako akcie nakoupíte ETF na všech hlavních investičních platformách. Výhodou ETF je okamžitá diverzifikace a nižší investiční riziko.

Další „papírové“ možnosti

Do této kategorie patří například futures nebo opce. Tyto derivátové nástroje nabízí možnost spekulace na budoucí vývoj cen zlata. Umožňují větší flexibilitu a využití pákového efektu než investice do akcií či ETF. Jedná se ale o mnohem složitější a rizikovější nástroje, které jsou vhodné především pro zkušené investory a spekulanty. V ostatních případech byste je do svého portfolia měli zařadit jen po konzultaci se zkušeným investičním poradcem.

VIDEO: Obliba private equity roste, nízká likvidita už není problém, tvrdí Savi ze společnosti EMUN v pořadu FLOW

FLOW: Obliba private equity v Česku roste, nízká likvidita už není problém, tvrdí Savi z fondu EMUN • e15

Investice do zlata dlouhodobě láká velké i drobné investory. Přestože zlato patří k poměrně spolehlivým komoditám, jeho cena zaznamenává i propady. Kolik aktuálně stojí gram zlata, jaké faktory ovlivňují jeho cenu a jakým způsobem do zlata můžete investovat?

Graf vývoje ceny zlata

Zlato představuje jednu z nejstarších a nejstabilnějších forem uchování hodnoty. Je oceňováno především pro svoji spolehlivost v čase krizí a vysokou likviditu. Následující graf ukazuje vývoj ceny zlata v různých obdobích.

Cena zlata za gram a trojskou unci

Cena zlata se obvykle udává v amerických dolarech za trojskou unci (oz t), což je standardní jednotka měření v mezinárodním obchodě. Do výhodnosti investice tedy promlouvá i aktuální kurz dolaru v poměru k měně, která investora zajímá. Vztah mezi dolarem a zlatem je zpravidla inverzní – oslabený dolar vede k vyšším cenám zlata, naopak silný dolar většinou cenu zlata snižuje.

Jaký je vztah mezi trojskou uncí a gramem?

• Jedna trojská unce zlata se rovná přibližně 31,103 gramů.
• Jeden kilogram zlata odpovídá 32,15 trojských uncí.
• Jeden gram zlata je roven 0,032 trojské unce.

Ačkoliv se zlato běžně obchoduje v trojských uncích, přepočet na gramy je praktický pro investory a obchodníky, kteří sledují menší množství zlata nebo se pohybují na trzích, kde se používá metrický systém. Na trhu se prodávají slitky, mince či jiné formy zlata různých hmotností, často právě v gramech či jejich násobcích. Například gramové nebo desetigramové slitky jsou oblíbené u investorů, kteří chtějí do zlata investovat postupně a v menších částkách. Cena zlata za gram může být relevantní také pro šperkařství a průmyslové využití zlata.

Výpočet ceny za gram vychází z výše uvedeného vztahu mezi gramem a trojskou uncí:

• Cena zlata za gram = Cena zlata za trojskou unci/31,103

Zlato v roce 2024

Cena zlata v roce 2024 láme historické rekordy. Drahý kov tak potvrzuje svoji pověst bezpečného přístavu v nestabilních dobách. Od začátku roku cena zlata vzrostla zhruba o 30 % a překonala například i akciový index S&P 500. Na začátku ledna 2024 se jedna unce zlata obchodovala okolo 2 050 USD. V prvním říjnovém týdnu jste za ni museli zaplatit přibližně o 600 USD více. V průběhu roku cena zlata opakovaně stanovila nové rekordy. Ten poslední přineslo 26. září, kdy se cena za unci vyšplhala na 2685,42 USD.

Někteří komentátoři kvůli významnému růstu ceny překřtili rok 2024 na „rok zlata“. Růst analytici přičítají hned několika faktorům:

• očekávané snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky (Fed),
• geopolitické napětí (například válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě, prezidentské volby v USA, energetická bezpečnost, vznikající multipolarita),
• ekonomická nejistota a obavy z inflace,
• významné nákupy zlata ze strany centrálních bank (Turecko, Čína, Indie, ale také ČNB),
• růst poptávky po zlatu v technologických a průmyslových aplikacích,
• pokles fyzické poptávky po zlatu.

Prognóza: Jak se bude chovat cena zlata?

Pro pochopení budoucích prognóz je důležité podívat se, jak ceny zlata reagovaly na specifické události v minulosti. Za relevantní minulost lze považovat období od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil Brettonwoodský systém. Ten pevně vázal hodnotu amerického dolaru na určité množství zlata. Opuštění Brettonwoodského systému vedlo k volnému pohybu ceny zlata na světových trzích. Cena drahého kovu se tak začala řídit tržními zásadami nabídky a poptávky.

Po zrušení Brettonwoodského systému cena zlata postupně rostla. Růst cen podpořila geopolitická nejistota spojená s ropnou krizí v 70. letech. Svého tehdejšího maxima dosáhlo zlato v roce 1980, kdy cena jedné unce atakovala 850 USD. V průměru se ale ceny v průběhu 80. let pohybovaly spíše mezi 350–500 USD za unci. Následující dekáda přinesla stabilizaci globální ekonomiky, což vedlo k poklesu cen. Na přelomu milénia byla průměrná uzavírací cena pod 280 USD. Od roku 2002 zaznamenaly ceny výrazný nárůst. Za jeden z klíčových faktorů růstu je považován zvýšený zájem investorů o alternativní investice v období finančních krizí. Jak se ceny zlata vyvíjely v průběhu některých významných událostí?

• 11. září 2001: Teroristické útoky a následné vojenské konflikty zvýšily celosvětovou nejistotu, což vedlo k růstu poptávky po zlatě jako bezpečném investičním aktivu. V roce 2002 si zlato připsalo téměř 24 %, o rok později necelých 22 %.
• Finanční krize v roce 2008: Kolaps globálních trhů v roce 2008 způsobil extrémní nárůst zájmu o zlato. V roce 2009 i 2010 vzrostla cena zlata pokaždé o více než 27 %. Růst pokračoval v roce 2011, kdy se cena zvedla na své tehdejší historické maximum okolo 1 900 USD za trojskou unci.
• Roky 2013–2015: Zatím poslední období, kdy zlato třikrát za sebou skončilo v červených číslech. Jde o roky spojené s oživením globální ekonomiky a posilováním amerického dolaru.
• Covid-19 a postcovidové období: Pandemie covid-19 přinesla celosvětovou ekonomickou nejistotu. Zlato si v roce po vypuknutí pandemie připsalo více než 24 %. Inflace a přetrvávající geopolitická nestabilita spolu s dalšími uvedenými důvody stojí i za současným růstem cen zlata.

Jak je na těchto příkladech vidět, k největšímu růstu cen zlata obvykle dochází v časech nejistoty. Nijak proto nepřekvapí, že většina prognóz pro rok 2025 předpokládá další růst cen. Aktuálně totiž nic nenasvědčuje tomu, že by měly být vyřešené hlavní geopolitické krize (válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě). Pro růst zlata hovoří i přetrvávající ekonomická nejistota a pokračující snižování úrokových sazeb, které žlutému kovu ubírá konkurenci (dluhopisy, spořící účty apod.). Například analytická společnost BMI předpokládá, že zlato v roce 2025 překoná hranici 3 000 USD za unci.

Cena zlata versus další formy investic

Uvedené trendy pochopitelně neplatí ve všech případech. Situace na trhu může být komplikovanější. Úrokové sazby mohou růst a tlačit cenu zlata dolů, sílící inflace však zároveň může působit opačně. Jindy mohou být oba trendy pro vývoj ceny zlata příznivé, ale výhodnému nákupu brání silný dolar.

Většina investičních poradců doporučuje zlato jako minoritní prostředek pro diverzifikaci portfolia – zhruba v rozsahu 5–10 % objemu. Zlato není vnímané jako komodita, do které by měl investor vložit úspory v naději, že se po uplynutí dlouhodobého časového horizontu spolehlivě zhodnotí. Za tímto účelem jsou doporučovány spíše akcie, protiinflační dluhopisy nebo investice do realit.

Historicky se zlato často chovalo opačně než akciové trhy. Když se akciové trhy potýkají s poklesem, cena zlata roste. Naopak růst akcií mnohdy znamená pokles cen zlata. Tento vztah však není konstantní a může se měnit v závislosti na celkových makroekonomických podmínkách. Na následujícím grafu můžete vidět korelaci zlata s vybranými indexy (S&P 500, DJI, Nasdaq).

Zajímavý je i vztah mezi zlatem a kryptoměnami. Nejznámější kryptoměně Bitcoinu se přezdívá digitální zlato – v minulosti totiž Bitcoin vykazoval vlastnosti aktiva, které by mohlo sloužit jako bezpečný přístav v době nestability. Nicméně vývoj v posledních měsících tuto teorii nabourává. Investoři hledající jistotu důvěřovali jiným aktivům a Bitcoin se potýkal s rozsáhlým výprodejem podobně jako akcie. Podle analytiků šlo o další připomínku toho, že kryptoměny patří mezi vysoce rizikové investice a jsou mnohem volatilnější než zlato.

Investiční zlato: Nákup a formy

Investiční nebo také fyzické zlato má obvykle podobu zlatých slitků (cihel) a investičních mincí. Hlavní výhodou investičního zlata je osvobození od DPH podle § 92 zákona o dani z přidané hodnoty, který vychází z evropské legislativy. Tento zákon se pochopitelně nevztahuje na běžné šperky z klenotnictví (které zlato v ryzí formě bez příměsí zpravidla ani neobsahují).

Nezapomínejte, že fyzické vlastnictví zlata otevírá otázku jeho skladování. Pokud zlato nechcete mít doma, připravte se na poplatky za uchovávání nakoupeného kovu v bance a za jeho pojištění. Při nákupu musíte počítat s tzv. prémií pokrývající výrobní a distribuční náklady i marži obchodníků.

Zlaté slitky

Zlaté slitky (pro svůj tvar nazývané také zlaté cihly) se vyrábí v různých velikostech. Drobní investoři mohou nakoupit slitky o hmotnosti 1 gram. Tradiční bankovní zlaté cihly váží 12,5 kilogramu. Žádná česká mincovna zlaté slitky v současnosti nevyrábí. Na českém trhu převažují slitky vyrobené ve Švýcarsku, například od společností PAMP, Valcambi a Argor-Heraeus. Najdete je v nabídce mnoha prodejců.

Před koupí si vždy ověřte důvěryhodnost obchodu (jeho historii, nákupní podmínky, zákaznické recenze). Investiční zlato by mělo být dodávané s certifikátem, který potvrzuje ryzost zlata a výrobce. Podobně jako bankovky, i zlaté slitky jsou opatřené unikátním sériovým číslem. Každý slitek tak může být kdykoliv jednoznačně identifikován. Sériové číslo musí být vyražené přímo do slitku. Dále si před nákupem nezapomeňte zjistit, jestli od vás obchodník zlaté slitky vykoupí zpět, případně za jakých podmínek.

Zlaté mince

Alternativu zlatých slitků představují zlaté mince. Z pohledu držitele mohou být vizuálně zajímavější. Vzhledem ke své velikosti bývají většinou cenově dostupnější a jsou proto oblíbené mezi drobnými investory. Nicméně i zlaté mince se vyrábí v několikakilogramových variantách. Výrobu zlatých mincí zajišťují rovněž obě české mincovny. Často jde o mince s historickými motivy ražené v nízkém nákladu. Jejich hodnota je tedy i historická či sběratelská a často přesahuje hodnotu obsaženého drahého kovu.

Pokud nepatříte mezi sběratele, hledejte spíše mince, s nimiž se obchoduje celosvětově. Jedná se například o:

• Maple Leaf,
• American Eagle,
• Britannia,
• Wiener Philharmoniker,
• Krugerrand.

Zlato jako investice do cenných papírů

Kromě nákupu fyzického zlata můžete do žlutého kovu investovat i nepřímo. Možností je hned několik.

Akcie společností

V praxi většinou půjde o investování do cenných papírů těžařských společností, případně dalších podniků navázaných na zlato (průzkumné společnosti, zpracovatelé, prodejci). Podobné investice již vyžadují hlubší pochopení trhu a fungování jednotlivých společností. Dlouhodobé popularitě mezi investory se těší například akcie Barrick Gold (GOLD) a Newmont Mining Corp. (NEM).

ETF

Další alternativou jsou burzovně obchodované fondy (ETF). Jde o fondy, které buď drží fyzické zlato nebo investují do akcií společností zabývajících se těžbou či zpracováním tohoto kovu. Jako příklad poslouží:

• SPDR Gold Shares ETF,
• VanEck Vectors Gold Miners ETF,
• iShares Gold Trust ETF.

Podobně jako akcie nakoupíte ETF na všech hlavních investičních platformách. Výhodou ETF je okamžitá diverzifikace a nižší investiční riziko.

Další „papírové“ možnosti

Do této kategorie patří například futures nebo opce. Tyto derivátové nástroje nabízí možnost spekulace na budoucí vývoj cen zlata. Umožňují větší flexibilitu a využití pákového efektu než investice do akcií či ETF. Jedná se ale o mnohem složitější a rizikovější nástroje, které jsou vhodné především pro zkušené investory a spekulanty. V ostatních případech byste je do svého portfolia měli zařadit jen po konzultaci se zkušeným investičním poradcem.

VIDEO: Obliba private equity roste, nízká likvidita už není problém, tvrdí Savi ze společnosti EMUN v pořadu FLOW

FLOW: Obliba private equity v Česku roste, nízká likvidita už není problém, tvrdí Savi z fondu EMUN • e15