„Na mnohé upozornily již protesty zemědělců v Bulharsku, Francii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku či Slovensku,“ uvedla komora v tiskové zprávě. Podle ní rozhodlo představenstvo komory, aby se protesty směřovaly ke stejnému datu a že by měly mít i stejné společné požadavky.
„Situace českého agrárního sektoru skutečně není dobrá. Vysoké náklady, nízké výkupní ceny a nespočet nových požadavků drtí chovatele a pěstitele tak, že se bojí o vlastní existenci. Zemědělské podniky zaznamenaly strmý propad tržeb a pozdní a komplikované několika mnohdy zbytečnými kontrolami ‚vylepšené‘ výplaty podpor mnohé radikalizují,“ popisuje prezident komory Jan Doležal. Podle něj se tak nemůže nikdo divit, že napětí mezi zemědělci roste.
Loňský přechod na nové dotační systémy byl pro mnohé zemědělce rozčarování, kromě problémů se spouštění monitoringu polí prostřednictví satelitů si nyní zemědělské organizace stěžovaly také na to, že poprvé od roku 2011 nevyplatí stát zálohy na přímé platby na plochu, tzv. BISS.
Čistý zisk zemědělců se pak loni podle interního šetření Zemědělského svazu ČR propadl o 60,5 procenta, na 3 197 Kč na hektar. Celý obor tak podle něj vydělal pouze 8,7 miliardy korun proti předloňským 22 miliardám. Produkční podniky pak podle předsedy svazu Martina Pýchy získávají od nového dotačního období, které začalo loni, méně dotací.
„Jen na provozních dotacích je to pokles zhruba o 25 procent. Snížení dotací je navíc doprovázeno nárůstem povinností a omezení, které musí zemědělci plnit, což povede k dalšímu snižování příjmů a zvyšování nákladů,“ vysvětlil Pýcha v lednu.
Komora nyní vyzývá zemědělce ke sjednocení, chce jednat se zahraničními kolegy v půlce února v Polsku. Samotné protesty by pak mohly být na konci února.
„S podobou protestů včas seznámíme veřejnost, stejně, jako jsme to udělali během protestních akcí předloni. Naším cílem rozhodně není někomu komplikovat život, ochromit ve městech dopravu a paralyzovat život společnosti, chceme ale důrazně upozornit na široké a prohlubující se problémy zemědělců. Obecně platí, že když vás někdo neposlouchá nebo vás ignoruje, tak zvýšíte hlas s cílem na sebe upozornit,“ vysvětlil prezident komory.
Základem je zmenšit byrokracii
Představenstvo komory chce, aby se odčerpaly z evropského trhu ukrajinské zemědělské komodity jako je obilí, nebo aby se zajistilo jejich zpracování, například do biopaliv. Dále pak požaduje, aby spolu s většími náklady na ekologické obhospodařování půdy měli k dispozice i „adekvátní nástroje“, aby byl chod jednotlivých hospodářství nadále udržitelný.
Třetím požadavkem je pak omezení byrokratické zátěže. „Je třeba zásadně přepracovat systém dotačních podpor zemědělství tak, aby byl srozumitelný, předvídatelný a spravedlivý,“ uzavřela komora.
ČR v tomto týdnu požádala Evropskou komisi, aby snížila počet kontrol zemědělců. Státní zemědělský intervenční fond si ještě loni od systému AMS (Area Monitoring System), který přikázala používat Evropská komise, sliboval snížení kontrol přímo na polích. Satelity měly podle Komise zjednodušit zemědělské kontroly. Nakonec se zjistilo, že to dopadlo opačně. „Fond se nyní od Komise dozvěděl, že fyzických kontrol má být o 92 procent víc,“ uvedl generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
AMS funguje tak, že satelity jednou za pět až šest dní nafotí Česko. Data z radarových a multispektrálních snímků v rozlišení čtverečků o hraně deset metrů pak předají fondu. Ten zhruba po deseti dnech zemědělce informuje, zda snímek odpovídá tomu, co farmář slíbil udělat – například posekat louky k určitému datu. V některých případech ale kontroloři jedou i na pole a zjišťují třeba, jestli je oseté správnými plodinami.
