Vztah mezi porodností a finančními trhy nepatří mezi nejprozkoumanější ze všech, ale není složité vytušit, že spolu v delším období úzce souvisejí. Někteří vědci si všimli, že vztah existuje i v kratším období, konkrétně že klesající počet narozených dětí na jednu matku vede za rok a půl k propadům ekonomik. Mnohem zajímavější, i když také zároveň složitější, je ale pohled do delší budoucnosti. Tam to totiž vypadá, že bude výrazně obtížnější udržet tempa růstu, která známe z minulosti. Dotkne se to ale i našich investičních portfolií?

Poslední odhady budoucího vývoje světové populace vypadají smutně. Dřívější vrcholy populace byly sníženy a přiblíženy současnosti. Podle výzkumníků by nás mělo být nejvíce kolem roku 2080, a to zhruba 10,4 miliardy. Letos jsme přeskočili 8,1 miliardy, takže už nás přibyde jen 28 procent a nikdy více. Jen pro srovnání – od doby, kdy jsem se v roce 1987 narodil, přibylo 28 procent zhruba tehdy, když jsem dostal občanský průkaz. A když se v roce 1959 narodil můj táta, stačilo jen 12 let na to, aby světová populace narostla o více než čtvrtinu. Až bude jeho vnoučatům stejně, jako je jemu dnes, světová populace bude dokonce klesat.

A nejenom klesat, ale bude se měnit i její věková struktura, tedy zejména uvidíme výrazné stárnutí společnosti. To není věštění z kávové sedliny, to už je proces, který je ve společnosti nastartovaný a není prakticky možné s ním skoro nic udělat. I kdyby ženy v Česku začaly mít v průměru 2,1 dítěte, velká část z nich už je ve věku, kdy je mít nemůže. Samozřejmě mluvíme i o mužích, jen se jako úzus používají narození ku počtu žen.

VIDEO: Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu, tvrdí ekonom Matějka

Depopulace planety nebude zadarmo. Je to tragédie pro naše důchodové systémy, bolet to bude trh práce a zcela jistě na to není připraveno naše zdravotnictví. Jsme na to ale připraveni na finančních trzích? Jak to dopadne na naše investice? Zasloužilo by si to více vědeckého bádání, ale pár základních úvah a hypotéz lze vyřknout i bez něj a lze vycházet z vědeckých článků, které se věnovaly příbuzným tématům, například vlivu stárnutí populace na trhy. Vylidňování planety totiž nepřichází jen tak, ale protože bohatneme, máme lepší zdravotní péči, stěhujeme se do měst a ženy více participují na trhu práce.

Je téměř nevyhnutelné, že budou v důsledku vylidňování méně růst ekonomiky. To ale automaticky neznamená, že by zpomalovaly či klesaly akcie a další investice. Ten vztah nutně nemusí jít takto snadno ruku v ruce. Občas totiž jde růst ekonomiky přímo na úkor finančních trhů. Už jen tím, že je vlády daní, regulují, snaží se je ovládat. Nemusíme chodit daleko – kdyby naše vláda koupila nějakou soukromou firmu a na dluh zlevnila její produkci, HDP by nám rostl, ale pro finanční trhy by to byl bezpochyby minus.

Navíc výnosy na finančních trzích nejsou jen dividendy, ale i bonus za riziko nebo nižší likviditu. Nelze nad tím vším ale jen mávnout rukou, protože je možné, že už jenom kvůli stárnutí populace může klesat bezrizikový výnos v ekonomice na potenciálu. Navíc s věkem přirozeně klesá ochota podstupovat riziko, takže výnosy skutečně můžou být v ohrožení.

Klesající populace je novinka a dlouho jsme spíš řešili opačný problém, tedy přelidnění, až jsme možná zapomněli přemýšlet nad dopady vylidňující se planety. Je to škoda, protože nás tvrdě zasáhne v růstu ekonomik, ale finanční trhy by to měly ustát. Dle všeho ale i ty budou nějakým způsobem zasaženy, a pokud dnes někdo spoří svým nově narozeným dětem na důchod, pomalu se ho to začíná také týkat. Pravda, to se moc neděje, ale jen to ilustruje, že to vše není zas tak daleko.

Vztah mezi porodností a finančními trhy nepatří mezi nejprozkoumanější ze všech, ale není složité vytušit, že spolu v delším období úzce souvisejí. Někteří vědci si všimli, že vztah existuje i v kratším období, konkrétně že klesající počet narozených dětí na jednu matku vede za rok a půl k propadům ekonomik. Mnohem zajímavější, i když také zároveň složitější, je ale pohled do delší budoucnosti. Tam to totiž vypadá, že bude výrazně obtížnější udržet tempa růstu, která známe z minulosti. Dotkne se to ale i našich investičních portfolií?

Poslední odhady budoucího vývoje světové populace vypadají smutně. Dřívější vrcholy populace byly sníženy a přiblíženy současnosti. Podle výzkumníků by nás mělo být nejvíce kolem roku 2080, a to zhruba 10,4 miliardy. Letos jsme přeskočili 8,1 miliardy, takže už nás přibyde jen 28 procent a nikdy více. Jen pro srovnání – od doby, kdy jsem se v roce 1987 narodil, přibylo 28 procent zhruba tehdy, když jsem dostal občanský průkaz. A když se v roce 1959 narodil můj táta, stačilo jen 12 let na to, aby světová populace narostla o více než čtvrtinu. Až bude jeho vnoučatům stejně, jako je jemu dnes, světová populace bude dokonce klesat.

A nejenom klesat, ale bude se měnit i její věková struktura, tedy zejména uvidíme výrazné stárnutí společnosti. To není věštění z kávové sedliny, to už je proces, který je ve společnosti nastartovaný a není prakticky možné s ním skoro nic udělat. I kdyby ženy v Česku začaly mít v průměru 2,1 dítěte, velká část z nich už je ve věku, kdy je mít nemůže. Samozřejmě mluvíme i o mužích, jen se jako úzus používají narození ku počtu žen.

VIDEO: Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu, tvrdí ekonom Matějka

Depopulace planety nebude zadarmo. Je to tragédie pro naše důchodové systémy, bolet to bude trh práce a zcela jistě na to není připraveno naše zdravotnictví. Jsme na to ale připraveni na finančních trzích? Jak to dopadne na naše investice? Zasloužilo by si to více vědeckého bádání, ale pár základních úvah a hypotéz lze vyřknout i bez něj a lze vycházet z vědeckých článků, které se věnovaly příbuzným tématům, například vlivu stárnutí populace na trhy. Vylidňování planety totiž nepřichází jen tak, ale protože bohatneme, máme lepší zdravotní péči, stěhujeme se do měst a ženy více participují na trhu práce.

Je téměř nevyhnutelné, že budou v důsledku vylidňování méně růst ekonomiky. To ale automaticky neznamená, že by zpomalovaly či klesaly akcie a další investice. Ten vztah nutně nemusí jít takto snadno ruku v ruce. Občas totiž jde růst ekonomiky přímo na úkor finančních trhů. Už jen tím, že je vlády daní, regulují, snaží se je ovládat. Nemusíme chodit daleko – kdyby naše vláda koupila nějakou soukromou firmu a na dluh zlevnila její produkci, HDP by nám rostl, ale pro finanční trhy by to byl bezpochyby minus.

Navíc výnosy na finančních trzích nejsou jen dividendy, ale i bonus za riziko nebo nižší likviditu. Nelze nad tím vším ale jen mávnout rukou, protože je možné, že už jenom kvůli stárnutí populace může klesat bezrizikový výnos v ekonomice na potenciálu. Navíc s věkem přirozeně klesá ochota podstupovat riziko, takže výnosy skutečně můžou být v ohrožení.

Klesající populace je novinka a dlouho jsme spíš řešili opačný problém, tedy přelidnění, až jsme možná zapomněli přemýšlet nad dopady vylidňující se planety. Je to škoda, protože nás tvrdě zasáhne v růstu ekonomik, ale finanční trhy by to měly ustát. Dle všeho ale i ty budou nějakým způsobem zasaženy, a pokud dnes někdo spoří svým nově narozeným dětem na důchod, pomalu se ho to začíná také týkat. Pravda, to se moc neděje, ale jen to ilustruje, že to vše není zas tak daleko.