Tomáš Chrenek a Sotirios Zavalianis, dva největší podnikatelé v českém zdravotnictví, ukazují už delší dobu cestu, která čeká systém péče o zdraví postavený stejně jako důchody na pojistných odvodech. Jenže zatímco u penzí je vstup soukromých subjektů omezen jen na spořicí produkty, zdravotnictví nabízí větší možnosti. Právě v zapojení dalších firem, jako je Chrenkův Agel a Zavalianisův Akeso holding, a také v rozšíření dobrovolného připojištění spatřují odborníci šanci. Ministerstvo zdravotnictví vstup privátních peněz podporuje. Jako jednu z možností, jak je přilákat, vnímá novém pojištění dlouhodobé péče.

„Už nyní je patrné, že bez zásadních změn v systému financování zdravotnictví budeme čelit výraznému deficitu,“ varuje Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute, zároveň člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Jedním z klíčových problémů, kvůli nimž je zdravotnictví pod tlakem, je demografický vývoj. Jak ukazují statistické predikce, podíl starší populace bude nadále růst, což povede k vyšší poptávce po zdravotní péči. Aby ale mohla být uspokojena, bude nutné financování zdravotních služeb hlavně pro chronicky nemocné a seniory posílit.

Z dostupných dat je zřejmé, že růst nákladů daleko přesáhne možnosti současného systému. V roce 2040 by mohly vyšplhat na jeden a půl bilionu korun, plyne z loňské analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Nutné budou nejen změny v zaměření zdravotnictví, zejména snížení potřeby péče cestou prevence a zvýšení efektivity a dostupnosti pomocí digitalizace, ale i zvýšení podílu soukromých financí,“ zdůrazňuje Hroboň.

Soukromé zdroje jako možná cesta

Šéf rezortu zdravotnictví Vlastmil Válek (TOP 09) s experty souhlasí, byť základ lepší udržitelnosti systému spatřuje především ve zvýšení jeho efektivity. Chystá například nárůst počtu kolposkopických (poševních – pozn. red.) vyšetření o desítky tisíc a rozjíždí další nové preventivní programy. Peníze hodlá ušetřit i snížením nákladů na lůžka a dalšími opatřeními.

„Soukromé zdroje jsou bezpochyby vítaným doplňkem, ale jen stěží je možné jejich zvýšení v blízké době na takovou míru, která by zásadně ovlivnila celkové příjmy zdravotního systému v řádu desítek miliard korun,“ mírní očekávání odborníků mluvčí rezortu Ondřej Jakob.

Ministerstvo nicméně zapojení soukromých peněz podporuje. Příkladem je nové pojištění dlouhodobé péče s daňovým zvýhodněním. Vztahuje se na případy, kdy člověk přestane být soběstačný. Zahrnuje mimo jiné i zdravotní poradenství, širší rozsah péče poskytované v domácím prostředí i zařízení sociálních služeb a u některých komerčních pojišťoven i snazší přístup ke zdravotně-sociálním službám. Pojištění dlouhodobé péče je komerčním produktem, který se u jednotlivých pojišťoven liší.

„Obecně platí, že vytváření obdobných produktů z hlediska samotné legislativy nic nebrání, otázkou je spíše jejich smysluplnost ve světle širokého nároku v českém systému veřejného zdravotního pojištění, který zahrnuje téměř veškerou zdravotní péči,“ podotýká Jakob.

Dobrá zdravotní péče je předpokladem pro zvyšování důchodového věku

Ekonom Dominik Stroukal z NERV je přesvědčen, že soukromé peníze lze dostat do zdravotnictví jen tak, že stát lidem umožní, aby se nad úroveň garantovanou ústavou lépe a dráž pojistili. „Vyhovovalo by to samotnému zdravotnictví, zdravotním pojišťovnám i veřejnosti. Péče by se přitom nijak neomezila, ale pouze by se umožnilo vynakládat na ni více peněz ze strany těch, kdo jsou ochotni a schopni se dráž pojistit,“ míní Stroukal.

Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí objem soukromých zdrojů v českém zdravotnictví 1,3 procenta HDP, což je proti zemím Evropské unie dlouhodobě nejméně. „Dle OECD je to čtvrté nejvyšší postátnění zdravotních systémů v EU. Spoléhat se touto měrou na politické rozhodnutí o státním financování je pro zajištění kvalitní péče o naše zdraví nebezpečné,“ soudí Petr Bartoň ze skupiny Natland

I proto je třeba hledat způsoby, jak zapojit soukromé zdroje. „Je to naprosto klíčové v mnoha bodech návrhů, které vládě doručila Národní ekonomická rada vlády i jiné subjekty. Neobejdeme se bez toho, aby pracovalo více lidí nad 55 let, ale bez lepšího zdraví to často není možné. Soukromé peníze do zdravotnictví nedostaneme jinak, než že nad úroveň garantovanou ústavou umožníme veřejnosti se na nákladnější péči podílet,“ soudí Stroukal.

Tabulka: Hospodaření veřejného zdravotního pojištění

Zdroj: MZd, * návrh úhradové vyhlášky, který je nyní v připomínkovém řízení

Tomáš Chrenek a Sotirios Zavalianis, dva největší podnikatelé v českém zdravotnictví, ukazují už delší dobu cestu, která čeká systém péče o zdraví postavený stejně jako důchody na pojistných odvodech. Jenže zatímco u penzí je vstup soukromých subjektů omezen jen na spořicí produkty, zdravotnictví nabízí větší možnosti. Právě v zapojení dalších firem, jako je Chrenkův Agel a Zavalianisův Akeso holding, a také v rozšíření dobrovolného připojištění spatřují odborníci šanci. Ministerstvo zdravotnictví vstup privátních peněz podporuje. Jako jednu z možností, jak je přilákat, vnímá novém pojištění dlouhodobé péče.

„Už nyní je patrné, že bez zásadních změn v systému financování zdravotnictví budeme čelit výraznému deficitu,“ varuje Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute, zároveň člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Jedním z klíčových problémů, kvůli nimž je zdravotnictví pod tlakem, je demografický vývoj. Jak ukazují statistické predikce, podíl starší populace bude nadále růst, což povede k vyšší poptávce po zdravotní péči. Aby ale mohla být uspokojena, bude nutné financování zdravotních služeb hlavně pro chronicky nemocné a seniory posílit.

Z dostupných dat je zřejmé, že růst nákladů daleko přesáhne možnosti současného systému. V roce 2040 by mohly vyšplhat na jeden a půl bilionu korun, plyne z loňské analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Nutné budou nejen změny v zaměření zdravotnictví, zejména snížení potřeby péče cestou prevence a zvýšení efektivity a dostupnosti pomocí digitalizace, ale i zvýšení podílu soukromých financí,“ zdůrazňuje Hroboň.

Soukromé zdroje jako možná cesta

Šéf rezortu zdravotnictví Vlastmil Válek (TOP 09) s experty souhlasí, byť základ lepší udržitelnosti systému spatřuje především ve zvýšení jeho efektivity. Chystá například nárůst počtu kolposkopických (poševních – pozn. red.) vyšetření o desítky tisíc a rozjíždí další nové preventivní programy. Peníze hodlá ušetřit i snížením nákladů na lůžka a dalšími opatřeními.

„Soukromé zdroje jsou bezpochyby vítaným doplňkem, ale jen stěží je možné jejich zvýšení v blízké době na takovou míru, která by zásadně ovlivnila celkové příjmy zdravotního systému v řádu desítek miliard korun,“ mírní očekávání odborníků mluvčí rezortu Ondřej Jakob.

Ministerstvo nicméně zapojení soukromých peněz podporuje. Příkladem je nové pojištění dlouhodobé péče s daňovým zvýhodněním. Vztahuje se na případy, kdy člověk přestane být soběstačný. Zahrnuje mimo jiné i zdravotní poradenství, širší rozsah péče poskytované v domácím prostředí i zařízení sociálních služeb a u některých komerčních pojišťoven i snazší přístup ke zdravotně-sociálním službám. Pojištění dlouhodobé péče je komerčním produktem, který se u jednotlivých pojišťoven liší.

„Obecně platí, že vytváření obdobných produktů z hlediska samotné legislativy nic nebrání, otázkou je spíše jejich smysluplnost ve světle širokého nároku v českém systému veřejného zdravotního pojištění, který zahrnuje téměř veškerou zdravotní péči,“ podotýká Jakob.

Dobrá zdravotní péče je předpokladem pro zvyšování důchodového věku

Ekonom Dominik Stroukal z NERV je přesvědčen, že soukromé peníze lze dostat do zdravotnictví jen tak, že stát lidem umožní, aby se nad úroveň garantovanou ústavou lépe a dráž pojistili. „Vyhovovalo by to samotnému zdravotnictví, zdravotním pojišťovnám i veřejnosti. Péče by se přitom nijak neomezila, ale pouze by se umožnilo vynakládat na ni více peněz ze strany těch, kdo jsou ochotni a schopni se dráž pojistit,“ míní Stroukal.

Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí objem soukromých zdrojů v českém zdravotnictví 1,3 procenta HDP, což je proti zemím Evropské unie dlouhodobě nejméně. „Dle OECD je to čtvrté nejvyšší postátnění zdravotních systémů v EU. Spoléhat se touto měrou na politické rozhodnutí o státním financování je pro zajištění kvalitní péče o naše zdraví nebezpečné,“ soudí Petr Bartoň ze skupiny Natland

I proto je třeba hledat způsoby, jak zapojit soukromé zdroje. „Je to naprosto klíčové v mnoha bodech návrhů, které vládě doručila Národní ekonomická rada vlády i jiné subjekty. Neobejdeme se bez toho, aby pracovalo více lidí nad 55 let, ale bez lepšího zdraví to často není možné. Soukromé peníze do zdravotnictví nedostaneme jinak, než že nad úroveň garantovanou ústavou umožníme veřejnosti se na nákladnější péči podílet,“ soudí Stroukal.

Tabulka: Hospodaření veřejného zdravotního pojištění

Zdroj: MZd, * návrh úhradové vyhlášky, který je nyní v připomínkovém řízení