Podnikání v Číně bylo pro západní firmy lákavé i složité zároveň, v poslední době ale začínají převažovat negativa. Kromě tvrdé konkurence, různých překážek a rostoucího nepřátelství mezi Pekingem a Washingtonem zahraniční společnosti začínají pociťovat i dopady hospodářských potíží země. Některé tak tlumí své investice a operace v Číně a přesouvají aktivity do jiných asijských zemí.
Západní firmy sice z asijské velmoci zatím hromadně neprchají, ale mnohé zjevně silně zvažují svou budoucnost v zemi. Přímé zahraniční investice do Číny stále více klesají. Mezi lednem a srpnem se podle údajů čínského ministerstva obchodu jejich objem snížil téměř o třetinu v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Propad přitom překonal první statistiky za první pololetí.
Západní obchodní komory varují Čínu
Obchodní komora Evropské unie v Číně tvrdí, že zájem unijních firem investovat v Číně je vlažný mimo jiné kvůli slabé domácí poptávce a nadměrné kapacitě v určitých odvětvích. „Pro některé evropské centrály a akcionáře začínají rizika investování v Číně převyšovat výnosy,“ varoval nedávno šéf komory Jens Eskelund. Do Pekingu vzkázal, že pokud chce země posílit důvěru investorů, je nyní nejvyšší čas, protože zahraniční firmy začínají být unavené sliby o zlepšení byznysového prostředí.
Podobné nálady panují i ve Spojených státech. Aktuální průzkum Americké obchodní komory v Šanghaji mezi svými členy zjistil, že jen třináct procent firem považuje Čínu za svůj hlavní investiční cíl. To je nejnižší úroveň od zahájení ankety před čtvrt stoletím. A na historickém dně je i optimismus ohledně pětiletého byznysového výhledu oslovených amerických společností v zemi. Příznivě jej vidí 47 procent tázaných. „Riziko podnikání v Číně v posledních letech vzrostlo a zároveň se zpomaluje trh,“ vysvětlil negativní pohled listu The Wall Street Journal prezident komory Eric Zheng.
Loni byla dosud nejníže i ziskovost oslovených amerických firem, hlásily ji dvě třetiny. Další představitel orgánu v Šanghaji Allan Gabor agentruře Reuters řekl, že za klesající ziskovost může několik faktorů. „Je to domácí poptávka, je to deflace a samozřejmě nemůžeme ignorovat vnímání a obavy členů o geopolitiku,“ řekl.
Americké firmy se bojí voleb
Slábnoucí čínský ekonomický růst hrál hlavní roli u investičních plánů, geopolitické napětí a čínsko-americké vztahy označují byznysmeni za vůbec největší výzvu pro své celkové působení v zemi. Washington v pátek sdělil, že dokončil zvýšení cel na některé výrobky, které prezident Joe Biden poprvé oznámil v květnu. Týká se to elektromobilů, solárních panelů, kritických minerálů, oceli či hliníku. Nervozitu firem k tomu zvyšují blížící se americké volby, jelikož republikánský kandidát Donald Trump Pekingu otevřeně hrozí další celní válkou.
A tyto obavy se i stále více projevují. Za zvlášť důležité je považováno rozhodnutí společnosti Apple vyrábět nové telefony iPhone 16 v Indii. Je to poprvé, co bude produkovat špičkové modely mimo Čínu, což komentátoři označují za strategický posun v diverzifikaci dodavatelských řetězců technologické firmy. Média už dříve uváděla, že během dvou tří let by čtvrtina telefonů od Applu měla pocházet z Indie a do konce dekády by se měl tento podíl ještě dále zvýšit.
Americký maloobchodní gigant Walmart minulý měsíc oznámil, že se rozhodl odprodat podíl v čínském e-shopu JD.com, který získal před osmi lety. Cena transakce podle odhadů mohla dosáhnout až 3,74 miliardy dolarů. JD zápasí o to, aby udržel svůj podíl na trhu v době, kdy čelí rostoucí konkurenci v oblasti e-commerce. „Toto rozhodnutí nám umožní soustředit se na naše silné čínské aktivity Walmart China a Sam’s Club a přesunout kapitál směrem k dalším prioritám,“ komentovala americká firma svůj krok.
Na konci prázdnin zároveň společnost IBM uvedla, že v Číně zavřela své výzkumné a vývojové oddělení. Dotklo se to tisícovky lidí v několika městech včetně Pekingu a Šanghaje. Firma podotkla, že tyto aktivity přesunuje do jiných zámořských lokalit. Hodlá se přitom soustředit na několik regionů, zatím se hovoří o navýšení personálu v Indii.
Problémy mají nejenom automobilky
Společnost IBM kdysi považovala Čínu za hlavní rostoucí trh, ale její podíl na něm se v posledních letech propadl. Místní konkurenti vylepšili své služby a Peking se snažil přimět čínské zákazníky, aby nakupovali více od domácích dodavatelů technologií. Čínské tržby IBM loni poklesly o pětinu.
Samostatnou kapitolou jsou pak zahraniční výrobci automobilů, kteří ustupují z Číny pod tlakem domácí konkurence. Ta v současnosti drží už téměř tři pětiny trhu s osobními vozy. V zemi rychle roste podíl prodejů elektromobilů a plug-in hybridů na úkor čistě benzinových aut, u kterých měli nečínští producenti daleko lepší postavení.
Například japonská Honda aktuálně dočasně zastavila výrobu ve třech továrnách v Číně a snížila stavy zaměstnanců dobrovolnými odchody do důchodu. Jihokorejský výrobce Hyundai na počátku roku prodal svou výrobnu v zemi za poloviční cenu, než původně požadoval.
Evropská obchodní komora navrhla více než tisícovku doporučení pro Čínu, jak řešit problémy, kterým evropské podniky v zemi čelí. Patří mezi ně výzvy, aby se Čína zdržela trestání společností za činy jejich domovských vlád. Ministerstvo obchodu v Pekingu už v srpnu uspořádalo setkání s velkými západními investory jako Lego či Moderna a slíbilo jim, že odstraní finanční a byrokratické překážky, se kterými se potýkají.
Čínské úřady také nedávno oznámily, že zahraniční firmy budou moci plně vlastnit nemocnice v některých regionech a v listopadu budou zrušena omezení investic zvenčí do výrobního sektoru. Eskelund je však skeptický k tomu, že budou tyto kroky dostatečné. „Potřebujeme vidět nějakou akci, která nás přiměje opravdu uvěřit tomu, že přichází něco, díky čemuž je rozumné tu opravdu investovat,“ citovala ho americká stanice CNBC.
