Po vládní dovolené se rozjíždí ostrá politická sezóna. Vedle reformy důchodů, která už leží ve sněmovně, ale kabinet avizuje, že by ji chtěl ještě upravit, jde do finále příprava státního rozpočtu. A s ní související růst platů státních zaměstnanců. Letos má poprvé sestavování rozpočtu jinou podobu a neodehrává se přestřelkou mezi ministrem financí a nespokojenými kolegy z vlády v přímém mediálním přenosu.

Ministr financí předloží do konce srpna vládě finální návrh rozpočtu. Ta ho poté projedná. V té chvíli už za něj budou zodpovědní všichni ministři, čímž se vypne tradiční skuhrání a mediální tlak, kdo na co nedostal a co kvůli tomu zkolabuje. Zatím neznáme ani příjmy, ani výdaje rozpočtu. Ty se budou dávat dohromady až na základě aktuální makroekonomické prognózy.

Zatím víme jen, že schodek má být 235 miliard korun. Což je o 17 miliard  méně než návrh na letošní rok. Ale výrazně méně ambiciózní plán, než kabinet sliboval v konsolidačním balíčku, když ho loni v květnu představoval. Chystá se rozpočet na rok parlamentních voleb, takže se nedá očekávat, že by se vláda držela při zemi a nezvyšovala výdaje. Bude mít sklony spíš rozdávat, což už jasně řekl Zbyněk Stanjura, když ohlásil, že úspornější rozpočet nemá smysl chystat, protože nemá šanci projít.

S vypnutím tradiční debaty, které ministerstvo dostane kolik peněz, se pozornost přesunula k platům státních zaměstnanců. Tady již začátkem prázdnin vystartoval ministr práce Marian Jurečka a začal tlačit na to, aby státní zaměstnanci s nejnižšími platy dostali přidáno až deset procent. Jurečka tlačí především na zvýšení příjmů úředníků samospráv nebo školníků, kuchařek a uklízeček ve školách a soudních zapisovatelů. Peníze mají jít přímo do tarifů, tedy fixních částí platů, které nijak nezáleží na výkonu.

Stanjurovo ministerstvo se postavilo proti Jurečkovu nápadu s jasným argumentem: neřekl, kde na to vezme peníze. Z druhé strany tlačí odboráři, kteří chtějí zvednout platy všem. Takhle vypadá partie o platy na začátku. Vzhledem k předvolební atmosféře se dá čekat, že ministr financí nakonec bude muset ustoupit. Nejspíš na ústupu použije podobný argument jako u rozpočtu.

Více zaměstnanců státu, produktivita stejná

Na celé debatě je zarážející, že v ní nepadá ani slovo o tom, jak je stát efektivní. A jestli, když se chystá zvedat platy, by také nestálo za úvahu platit méně lidí. Stát celkem nyní platí 484 tisíc lidí. Za poslední tři roky od nástupu vlády Petra Fialy se jejich počet rozšířil o 20 tisíc. Andrej Babiš předtím za dobu svého vládnutí nabral více než 40 tisíc lidí navíc. Takže z veřejných peněz je v této chvíli placeno o 60 tisíc lidí více než v roce 2017. Pro stát tak pracuje více než desetina všech lidí zaměstnaných v ekonomice. Jejich platy vyjdou na 258 miliard korun. Spotřebují dvanáct procent rozpočtu.

Právě bobtnající počet lidí placených státem je jedním z vysvětlení klesající produktivity na jednoho zaměstnance v zemi. V této chvíli v Česku pracuje nejvyšší počet lidí v historii. Jeden z nejvyšších v celé Evropské unie. Výkon, který podávají měřený výsledky ekonomiky je ale téměř stejný jako v době, kdy jich v roce 2019 pracovalo výrazně méně.

Premiér Petr Fiala přesto tvrdí, že vláda plní své sliby a počet lidí snižuje. Jenže z celé skupiny státních zaměstnanců si jako příklad, na němž to předvádí, vytáhl jen ministerstva a centrální úřady. Koncem loňského roku tvrdil, že počet státních úředníků letos snižuje o 2 636 na zhruba 73 tisíc. To je ale skutečně jen malá množina z těch celkových 484 tisíc lidí, které platíme z veřejných peněz. Nakonec čistě symbolicky nabobtnal i samotný Úřad vlády. Řady jeho zaměstnanců se rozšířily o patnáct procent z 484 na 551.

Po vládní dovolené se rozjíždí ostrá politická sezóna. Vedle reformy důchodů, která už leží ve sněmovně, ale kabinet avizuje, že by ji chtěl ještě upravit, jde do finále příprava státního rozpočtu. A s ní související růst platů státních zaměstnanců. Letos má poprvé sestavování rozpočtu jinou podobu a neodehrává se přestřelkou mezi ministrem financí a nespokojenými kolegy z vlády v přímém mediálním přenosu.

Ministr financí předloží do konce srpna vládě finální návrh rozpočtu. Ta ho poté projedná. V té chvíli už za něj budou zodpovědní všichni ministři, čímž se vypne tradiční skuhrání a mediální tlak, kdo na co nedostal a co kvůli tomu zkolabuje. Zatím neznáme ani příjmy, ani výdaje rozpočtu. Ty se budou dávat dohromady až na základě aktuální makroekonomické prognózy.

Zatím víme jen, že schodek má být 235 miliard korun. Což je o 17 miliard  méně než návrh na letošní rok. Ale výrazně méně ambiciózní plán, než kabinet sliboval v konsolidačním balíčku, když ho loni v květnu představoval. Chystá se rozpočet na rok parlamentních voleb, takže se nedá očekávat, že by se vláda držela při zemi a nezvyšovala výdaje. Bude mít sklony spíš rozdávat, což už jasně řekl Zbyněk Stanjura, když ohlásil, že úspornější rozpočet nemá smysl chystat, protože nemá šanci projít.

S vypnutím tradiční debaty, které ministerstvo dostane kolik peněz, se pozornost přesunula k platům státních zaměstnanců. Tady již začátkem prázdnin vystartoval ministr práce Marian Jurečka a začal tlačit na to, aby státní zaměstnanci s nejnižšími platy dostali přidáno až deset procent. Jurečka tlačí především na zvýšení příjmů úředníků samospráv nebo školníků, kuchařek a uklízeček ve školách a soudních zapisovatelů. Peníze mají jít přímo do tarifů, tedy fixních částí platů, které nijak nezáleží na výkonu.

Stanjurovo ministerstvo se postavilo proti Jurečkovu nápadu s jasným argumentem: neřekl, kde na to vezme peníze. Z druhé strany tlačí odboráři, kteří chtějí zvednout platy všem. Takhle vypadá partie o platy na začátku. Vzhledem k předvolební atmosféře se dá čekat, že ministr financí nakonec bude muset ustoupit. Nejspíš na ústupu použije podobný argument jako u rozpočtu.

Více zaměstnanců státu, produktivita stejná

Na celé debatě je zarážející, že v ní nepadá ani slovo o tom, jak je stát efektivní. A jestli, když se chystá zvedat platy, by také nestálo za úvahu platit méně lidí. Stát celkem nyní platí 484 tisíc lidí. Za poslední tři roky od nástupu vlády Petra Fialy se jejich počet rozšířil o 20 tisíc. Andrej Babiš předtím za dobu svého vládnutí nabral více než 40 tisíc lidí navíc. Takže z veřejných peněz je v této chvíli placeno o 60 tisíc lidí více než v roce 2017. Pro stát tak pracuje více než desetina všech lidí zaměstnaných v ekonomice. Jejich platy vyjdou na 258 miliard korun. Spotřebují dvanáct procent rozpočtu.

Právě bobtnající počet lidí placených státem je jedním z vysvětlení klesající produktivity na jednoho zaměstnance v zemi. V této chvíli v Česku pracuje nejvyšší počet lidí v historii. Jeden z nejvyšších v celé Evropské unie. Výkon, který podávají měřený výsledky ekonomiky je ale téměř stejný jako v době, kdy jich v roce 2019 pracovalo výrazně méně.

Premiér Petr Fiala přesto tvrdí, že vláda plní své sliby a počet lidí snižuje. Jenže z celé skupiny státních zaměstnanců si jako příklad, na němž to předvádí, vytáhl jen ministerstva a centrální úřady. Koncem loňského roku tvrdil, že počet státních úředníků letos snižuje o 2 636 na zhruba 73 tisíc. To je ale skutečně jen malá množina z těch celkových 484 tisíc lidí, které platíme z veřejných peněz. Nakonec čistě symbolicky nabobtnal i samotný Úřad vlády. Řady jeho zaměstnanců se rozšířily o patnáct procent z 484 na 551.