Od začátku roku 2025 se zaměstnancům rozšíří možnosti v plánování pracovní doby. Umožní to nová úprava zákoníku práce. Tato flexibilita bude podmíněna písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která bude součástí pracovní smlouvy, případně bude možné ji dodatečně uzavřít.

Pracovní dobu v současnosti rozvrhuje zaměstnavatel, a to včetně začátku a konce směn. Zákoník práce v současné podobě povoluje i určité pružné rozvržení pracovní doby, kdy zaměstnanci mají jasně určenou dobu, kdy v práci musejí být přítomni a kdy naopak ne.

Samorozvrhování pracovní doby včetně začátku a konce směny bylo dosud umožněno jen pro zaměstnance pracující na dálku, avšak od roku 2025 se tato možnost rozšíří na všechny. Platit však bude pouze tam, kde se na něm obě strany – tedy zaměstnanec a zaměstnavatel – dohodnou.

Samorozvrhování pracovní doby je sice jen kosmetická, nicméně velmi důležitá změna, která je součástí tzv. flexibilní novely a dle sdělení Ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky vychází ze západních evropských modelů, zejména Dánska, Rakouska a Německa, a jejím cílem je zavedení pružného pracovního trhu s variabilními pracovněprávními vztahy.  

Délka vyrovnávacího období: Půl roku či rok

Nová úprava legislativy poskytne zaměstnancům větší volnost v plánování jejich pracovní doby. Zaměstnavatel však bude mít právo určit vyrovnávací období, obvykle v délce 26 nebo 52 týdnů, během kterého musí zaměstnanec předem sjednaný počet hodin odpracovat.

„Dohodu o samorozvrhu může zaměstnavatel jednostranně ukončit, a to i bez důvodu, s patnáctidenní výpovědní dobou. Samorozvrhování navíc nebude povinné, ale bude záležet na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ten by měl důkladně analyzovat, u kterých zaměstnanců je tento přístup výhodný, a přesně specifikovat podmínky ve smlouvách, aby předešel možným komplikacím,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz.

Dohoda a její ukončení

Aby mohl zaměstnanec od 1. 1. 2025 využívat samorozvrhování, je nezbytné uzavřít písemnou dohodu se zaměstnavatelem. Tato dohoda může být součástí pracovní smlouvy, ale mohou ji uzavřít i samostatně. Dohodu lze ukončit výpovědí, a to i bez uvedení důvodu, s patnáctidenní výpovědní dobou. Alternativně ji lze ukončit dohodou obou stran.

Samorozvrhování v praxi: Jak mají změny fungovat?

Při samorozvrhování se nebudou používat obecná pravidla pro rozvržení pracovní doby, s výjimkou stanovených předpisů týkajících se délky směn a přítomnosti na pracovišti na začátku a konci směn. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna v rámci vyrovnávacího období určeného zaměstnavatelem, obvykle do 26 (půl roku) nebo 52 týdnů (1 rok). „Zaměstnavatelé budou ze začátku zřejmě přistupovat k novému systému samorozvrhování obezřetně, zejména při plánování úkolů a termínů, aby nedocházelo k organizačním problémům,“ předpokládá Anna Kevorkyan.

Praktický příklad:

1.    Dohoda o samorozvrhování:

• Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně dohodnou na samorozvrhování pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů.
• V dohodě je sjednáno, že zaměstnanec musí odpracovat průměrně 40 hodin týdně v průběhu tohoto období, což znamená 1040 hodin za 26 týdnů.

2.    Plánování práce zaměstnancem:

• Zaměstnanec si může například jeden týden naplánovat více hodin, například 50 hodin, a následující týden pouze 30 hodin, pokud mu to jeho osobní situace nebo potřeby dovolují.
• Tento flexibilní přístup je přínosný například pro zaměstnance s rodinnými povinnostmi, kteří mohou v některých týdnech pracovat intenzivněji a v jiných si naopak vyčlenit více času na své potřeby.

3.    Zajištění vyrovnání pracovních hodin:

• Na konci vyrovnávacího období (například po 26 týdnech) se zkontroluje, zda zaměstnanec skutečně odpracoval celkový sjednaný počet hodin (v tomto případě 1040 hodin).
• Pokud dojde k překročení či nedodržení hodin, zaměstnavatel a zaměstnanec mohou dohodnout úpravy, například proplacení přesčasů, nebo dohodnutí dovolené, aby byla průměrná pracovní doba vyrovnána.

Sankce při porušení pravidel

Zákon pamatuje i na změny týkající se inspekce práce, které zavádějí sankce za nedodržení pravidel samorozvrhování. Zaměstnavatel, který neuzavře písemnou dohodu nebo poruší povinnosti vyplývající z této dohody, může čelit pokutám až do výše 300 tisíc korun.

VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW

FLOW: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček • e15

Od začátku roku 2025 se zaměstnancům rozšíří možnosti v plánování pracovní doby. Umožní to nová úprava zákoníku práce. Tato flexibilita bude podmíněna písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která bude součástí pracovní smlouvy, případně bude možné ji dodatečně uzavřít.

Pracovní dobu v současnosti rozvrhuje zaměstnavatel, a to včetně začátku a konce směn. Zákoník práce v současné podobě povoluje i určité pružné rozvržení pracovní doby, kdy zaměstnanci mají jasně určenou dobu, kdy v práci musejí být přítomni a kdy naopak ne.

Samorozvrhování pracovní doby včetně začátku a konce směny bylo dosud umožněno jen pro zaměstnance pracující na dálku, avšak od roku 2025 se tato možnost rozšíří na všechny. Platit však bude pouze tam, kde se na něm obě strany – tedy zaměstnanec a zaměstnavatel – dohodnou.

Samorozvrhování pracovní doby je sice jen kosmetická, nicméně velmi důležitá změna, která je součástí tzv. flexibilní novely a dle sdělení Ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky vychází ze západních evropských modelů, zejména Dánska, Rakouska a Německa, a jejím cílem je zavedení pružného pracovního trhu s variabilními pracovněprávními vztahy.  

Délka vyrovnávacího období: Půl roku či rok

Nová úprava legislativy poskytne zaměstnancům větší volnost v plánování jejich pracovní doby. Zaměstnavatel však bude mít právo určit vyrovnávací období, obvykle v délce 26 nebo 52 týdnů, během kterého musí zaměstnanec předem sjednaný počet hodin odpracovat.

„Dohodu o samorozvrhu může zaměstnavatel jednostranně ukončit, a to i bez důvodu, s patnáctidenní výpovědní dobou. Samorozvrhování navíc nebude povinné, ale bude záležet na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ten by měl důkladně analyzovat, u kterých zaměstnanců je tento přístup výhodný, a přesně specifikovat podmínky ve smlouvách, aby předešel možným komplikacím,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz.

Dohoda a její ukončení

Aby mohl zaměstnanec od 1. 1. 2025 využívat samorozvrhování, je nezbytné uzavřít písemnou dohodu se zaměstnavatelem. Tato dohoda může být součástí pracovní smlouvy, ale mohou ji uzavřít i samostatně. Dohodu lze ukončit výpovědí, a to i bez uvedení důvodu, s patnáctidenní výpovědní dobou. Alternativně ji lze ukončit dohodou obou stran.

Samorozvrhování v praxi: Jak mají změny fungovat?

Při samorozvrhování se nebudou používat obecná pravidla pro rozvržení pracovní doby, s výjimkou stanovených předpisů týkajících se délky směn a přítomnosti na pracovišti na začátku a konci směn. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna v rámci vyrovnávacího období určeného zaměstnavatelem, obvykle do 26 (půl roku) nebo 52 týdnů (1 rok). „Zaměstnavatelé budou ze začátku zřejmě přistupovat k novému systému samorozvrhování obezřetně, zejména při plánování úkolů a termínů, aby nedocházelo k organizačním problémům,“ předpokládá Anna Kevorkyan.

Praktický příklad:

1.    Dohoda o samorozvrhování:

• Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně dohodnou na samorozvrhování pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů.
• V dohodě je sjednáno, že zaměstnanec musí odpracovat průměrně 40 hodin týdně v průběhu tohoto období, což znamená 1040 hodin za 26 týdnů.

2.    Plánování práce zaměstnancem:

• Zaměstnanec si může například jeden týden naplánovat více hodin, například 50 hodin, a následující týden pouze 30 hodin, pokud mu to jeho osobní situace nebo potřeby dovolují.
• Tento flexibilní přístup je přínosný například pro zaměstnance s rodinnými povinnostmi, kteří mohou v některých týdnech pracovat intenzivněji a v jiných si naopak vyčlenit více času na své potřeby.

3.    Zajištění vyrovnání pracovních hodin:

• Na konci vyrovnávacího období (například po 26 týdnech) se zkontroluje, zda zaměstnanec skutečně odpracoval celkový sjednaný počet hodin (v tomto případě 1040 hodin).
• Pokud dojde k překročení či nedodržení hodin, zaměstnavatel a zaměstnanec mohou dohodnout úpravy, například proplacení přesčasů, nebo dohodnutí dovolené, aby byla průměrná pracovní doba vyrovnána.

Sankce při porušení pravidel

Zákon pamatuje i na změny týkající se inspekce práce, které zavádějí sankce za nedodržení pravidel samorozvrhování. Zaměstnavatel, který neuzavře písemnou dohodu nebo poruší povinnosti vyplývající z této dohody, může čelit pokutám až do výše 300 tisíc korun.

VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW

FLOW: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček • e15