Od zavedení povinnosti vytvořit funkční interní oznamovací systém pro některé zaměstnavatele uplynul 1. srpna 2024 rok. Jak whistleblowing v České republice funguje?
Zákon o ochraně oznamovatelů přinesl s účinností od 1. srpna 2023 právní ochranu oznamovatelům protiprávního jednání, které má znaky trestného činu, přestupku, za nějž lze uložit pokutu s horní hranicí alespoň 100 tisíc korun, jednání porušujícího zákon o ochraně oznamovatelů anebo jiný právní předpis Evropské unie ve vymezených oblastech.
Povinné subjekty měly do 1. srpna roku 2023 vytvořit interní oznamovací systém pro přijímání oznámení. „Povinnými subjekty jsou podniky a další zaměstnavatelé s alespoň padesáti zaměstnanci, obce s více než 10 tisíci obyvateli, veřejní zadavatelé, orgány veřejné moci ve vybraných oblastech a některé další subjekty, působící především ve finančním sektoru,“ uvedl advokát Pavel Koukal z advokátní kanceláře Rödl & Partner. Zaměstnavatelé zaměstnávající mezi 50 a 249 zaměstnanci měli lhůtu na implementaci interního oznamovacího systému prodlouženu až do 15. prosince 2023.
Navzdory snaze zavést do zákona povinnost přijímání anonymních oznámení nakonec tato varianta schválena nebyla. Je tak na povinných subjektech, zda se budou anonymními oznámeními zabývat, anebo nikoliv. „Rozumím obavám ze zneužití, nicméně anonymita je poměrně důležitou, a oznamovateli vyhledávanou pojistkou proti odvetným opatřením. Obávám se, že požadavkem na jasnou identifikace oznamovatelů řadu z nich odradíme,“ uvedl advokát Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Zkušenosti s ochranou oznamovatelů do 31. července 2023
První výroční zpráva Ministerstva spravedlnosti ČR o ochraně oznamovatelů je rozdělena do dvou částí. První popisuje agendu do 31. července 2023, tedy před nabytím účinnosti zákona. Druhá část pak mapuje fungování ochrany whistleblowerů poté, co zákon nabyl účinnosti.
Mezi 1. lednem a 31. červencem 2023 vyřídilo ministerstvo 104 písemných dotazů a žádostí o stanovisko ve věci ochrany whistleblowerů, přičemž do celkového počtu nejsou zahrnuty dotazy vyřizované telefonicky. V období před nabytím účinnosti zákona se jednalo zejména o otázky související se zavedením vnitřního oznamovacího systému.
Oznámení v externím oznamovacím systému Ministerstva spravedlnosti bylo možné podávat již před účinností zákona. V prvních sedmi měsících roku 2023 přijalo ministerstvo celkem 19 oznámení, z čehož však pouze jedno bylo vyhodnoceno jako spadající do působnosti evropské směrnice a postoupeno Policii ČR.
Oznámení přijatá po účinnosti zákona a dotazníkové šetření ministerstva
Po 1. srpnu 2023 do konce loňského roku obdrželo ministerstvo v externím oznamovacím systému celkem 62 oznámení. Z tohoto počtu bylo 40 oznámení vyhodnoceno jako nespadající do působnosti zákona o ochraně oznamovatelů nebo zjevně nedůvodné. Dalších 22 oznámení ministerstvo postoupilo příslušným orgánům veřejné moci. Z tohoto počtu bylo 18 oznámení postoupeno Inspektorátu práce, 3 oznámení Policii ČR a další například Úřadu pro ochranu osobních údajů nebo finančnímu úřadu.
„Jak je patrné ze složení orgánů veřejné moci, kterým byla oznámení protiprávního jednání předána k dalšímu šetření, nejčastěji oznamovanými porušeními byla ve sledovaném období porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Jednalo se tedy zejména o přestupky podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,“ stojí ve Výroční zprávě o činnosti Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů v roce 2023.
V lednu 2024 odeslalo Ministerstvo spravedlnosti některým povinným subjektům dotazník. Žádost o poskytnutí součinnosti odešla například na ústřední správní úřady, Svaz měst a obcí, Hospodářskou komoru ČR nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR. Z šetření vyplynulo, že mezi 55 veřejnoprávními povinnými subjekty z nich 10 přijímá i anonymní oznámení. Ze 128 soukromoprávních subjektů, které poskytly údaje prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy, přijímá anonymní oznámení celkem 80 subjektů.
„Zákon o ochraně oznamovatelů nastavil pravidla pro přijímání a vyřizování takových oznámení a předcházení postihu, kterému mohou být kvůli svému jednání vystaveni. Zákon tak oznamovatele chrání před odvetou (například před ztrátou zaměstnání, šikanou nebo ohrožením bezpečí jejich či jejich blízkých) a povinným subjektům (zaměstnavatelům) ukládá povinnost zavést a nastavit spolehlivý systém pro oznamování uvnitř jejich organizací, takzvaný vnitřní oznamovací systém,“ shrnuje Vladimír Řepka z Ministerstva spravedlnosti.
VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW.
FLOW: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček • e15
