Vláda se bude ve středu zabývat aktualizací tří zásadních strategických dokumentů pro další vývoj tuzemské energetiky, které vycházejí z evropského Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu). Konkrétně jde o státní energetickou koncepci, Politiku ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Stát v nich počítá například s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných a obnovitelných zdrojů energie. Cíle dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných zdrojů. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by rovněž mohla oznámit, kdo zvítězil v obřím tendru na výstavbu nových jaderných bloků.
Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu pak má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšování výroby elektřiny z předloňských 84 terawatthodin (TWh) ke zhruba 95 TWh v roce 2050.
„Je to road mapa, jak snížit emise a dekarbonizovat padesát největších tuzemských firem,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro. Cílem tak je v roce 2050 dosažení nadpolovičního podílu obnovitelného zdrojů ve výrobě elektřiny. Podíl jaderné energie by pak měl do poloviny století vzrůst z 37 procent na 46 procent.
Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Jeho původní verzi stát už loni představil Evropské komisi, která ho následně vrátila s vlastními doporučeními. Stát v plánu počítá s navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě.
Hlavním bodem budoucího vývoje české energetiky by podle ministerstva průmyslu a obchodu mělo být postupné snižování emisí skleníkových plynů. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by Česká republika mohla snížit emise až o 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.
Ve schvalovaném balíčku lze najít řadu konkrétních bodů, od kterých už půjde v budoucnu jen těžko uhnout a budou mít jasně viditelné dopady na české firmy a domácnosti. Hovoří se například o zdražení benzínu a vytápění uhlím nebo přísnějších normách pro novostavby až po výzvy k novému pojetí lesního hospodářství. Dokumenty však zatím nejsou veřejné, úředníci je sdílejí pouze napříč státní správou.
Podle odhadů má jít na zelenou transformaci jeden až jeden a půl bilionu korun z evropských či národních zdrojů. Další zhruba dva biliony budou představovat náklady soukromého sektoru, tedy firem a domácností.
Green Deal a s ním související kroky byly velkým tématem i nedávných voleb do Evropského parlamentu. Část nově zvolených europoslanců se proti již schválené dohodě vymezovala a volá po úpravě ambiciózních klimatických cílů Evropské unie. Dá se tedy předpokládat, že některé konkrétní návrhy ještě mohou doznat změn.
