Podle propočtů ČNB už více než rok zpomalují českou inflaci ceny zboží a urychlují ji ceny služeb, stejně jako tomu bylo mezi lety 2003 až 2020. Co se ale týče konkrétních hodnot, od odeznění vysoké inflace v letech 2022–2023 jsme se do starých dobrých časů vrátili jen u cen zboží (růst pár desetin nad nulou), kdežto ceny služeb rostou oproti vzdálené minulosti stále ještě výrazně rychleji, a proto i celková inflace se letos pohybuje převážně mírně nad dvouprocentním inflačním cílem.

ČNB už řadu měsíců upozorňuje, že právě kvůli nadále navýšenému růstu cen služeb není hašení inflačního požáru ještě úplně u konce, a snižování repo sazby tudíž musí probíhat jen zvolna. Naproti tomu u cen zboží se zdá, že jsme se vrátili zpátky na někdejší příjemný dlouhodobý trend reálného zlevňování, jehož základem bylo celosvě‑ tové zvyšování produktivity při výrobě (ať už byla v pozadí globalizace, nebo vědecko-technický pokrok).

Tato konejšivá interpretace nynějšího téměř nulového růstu cen zboží ale bohužel nemusí zachycovat celou pravdu. V úvahu totiž přicházejí přinejmenším dva další faktory, které pro budoucnost vyznívají mnohem méně příznivě. Oba se týkají vývoje v Číně.

Krátkodobě může být růst cen zboží ve světě tlumen slabou čínskou domácí poptávkou. Ta trpí špatnou náladou vybudovanou už v době tamních děsivě striktních covidových uzávěr a následně posílenou splaskáváním bubliny na čínském realitním trhu. Slabá čínská poptávka znamená slabší poptávku po dovozech ze zbytku světa a vyšší vývoz přebytků čínských firem do zbytku světa. Pokud se Číně podaří postavit domácí poptávku na nohy, může tlak na růst světových cen zboží zase zesílit. Druhý „čínský efekt“ je hůře postižitelný, ale nejspíš působí také: jde o nenápadnou snahu Číny pomocí státních dotací prodávat čínský vývoz ve světě za dumpingové ceny a tím v mnoha odvětvích postupně vyřadit z boje nečínskou konkurenci. Až se to povede, nic nebude bránit Číně ceny zřetelně zvýšit. Nebo – což je asi ještě horší scénář – může své odběratele vydírat geopoliticky.

Autorem je ekonom České spořitelny.

Podle propočtů ČNB už více než rok zpomalují českou inflaci ceny zboží a urychlují ji ceny služeb, stejně jako tomu bylo mezi lety 2003 až 2020. Co se ale týče konkrétních hodnot, od odeznění vysoké inflace v letech 2022–2023 jsme se do starých dobrých časů vrátili jen u cen zboží (růst pár desetin nad nulou), kdežto ceny služeb rostou oproti vzdálené minulosti stále ještě výrazně rychleji, a proto i celková inflace se letos pohybuje převážně mírně nad dvouprocentním inflačním cílem.

ČNB už řadu měsíců upozorňuje, že právě kvůli nadále navýšenému růstu cen služeb není hašení inflačního požáru ještě úplně u konce, a snižování repo sazby tudíž musí probíhat jen zvolna. Naproti tomu u cen zboží se zdá, že jsme se vrátili zpátky na někdejší příjemný dlouhodobý trend reálného zlevňování, jehož základem bylo celosvě‑ tové zvyšování produktivity při výrobě (ať už byla v pozadí globalizace, nebo vědecko-technický pokrok).

Tato konejšivá interpretace nynějšího téměř nulového růstu cen zboží ale bohužel nemusí zachycovat celou pravdu. V úvahu totiž přicházejí přinejmenším dva další faktory, které pro budoucnost vyznívají mnohem méně příznivě. Oba se týkají vývoje v Číně.

Krátkodobě může být růst cen zboží ve světě tlumen slabou čínskou domácí poptávkou. Ta trpí špatnou náladou vybudovanou už v době tamních děsivě striktních covidových uzávěr a následně posílenou splaskáváním bubliny na čínském realitním trhu. Slabá čínská poptávka znamená slabší poptávku po dovozech ze zbytku světa a vyšší vývoz přebytků čínských firem do zbytku světa. Pokud se Číně podaří postavit domácí poptávku na nohy, může tlak na růst světových cen zboží zase zesílit. Druhý „čínský efekt“ je hůře postižitelný, ale nejspíš působí také: jde o nenápadnou snahu Číny pomocí státních dotací prodávat čínský vývoz ve světě za dumpingové ceny a tím v mnoha odvětvích postupně vyřadit z boje nečínskou konkurenci. Až se to povede, nic nebude bránit Číně ceny zřetelně zvýšit. Nebo – což je asi ještě horší scénář – může své odběratele vydírat geopoliticky.

Autorem je ekonom České spořitelny.