Onkologičtí specialisté si tohoto fenoménu všímají napříč republikou. Přestože ministerstvo zdravotnictví rozjíždí nové screeningové programy a onkologickou péči označilo i jako jednu z priorit Národního plánu obnovy, přibývá pacientů s rakovinou slinivky. Nyní zkušenost lékařů potvrzují i data, která získala e15. Podle nich trpělo ještě v roce 1990 tímto typem nádoru necelých osm lidí ze sta tisíc, dnes je to více než 36. Nárůst tak činí 450 procent.

Nárůstu počtu pacientů si všímají lékaři v Praze i Brně. „Konkrétní data nemám, ale pacientů je u nás pocitově výrazně více než dříve,“ popisuje Radim Němeček, zástupce přednosty a lékař kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně. Trend potvrdil i přednosta onkologické kliniky FN v Motole Tomáš Büchler. „Nejrychleji nám stoupá počet nádorů slinivky,“ sdělil.

Zkušenosti odborníků potvrzují data, která e15 získala z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Co se úmrtí týká, ještě v roce 1990 na nádor slinivky zemřelo 12,4 osoby na sto tisíc obyvatel. Poslední čísla z roku 2022 ukazují na 21,5 osoby. Prevalence, tedy údaj, kolik osob nemocí trpí, je stejně varovný. V roce 1990 šlo o 7,7 osoby na sto tisíc obyvatel, předloni 36,5. Šlo o nejvyšší číslo za celou časovou řadu.

Onkologický profil země, tedy velký dokument z loňského roku, který vydala OECD, říká, že téměř každé čtvrté úmrtí v Česku bylo způsobeno rakovinou. A podle České onkologické společnosti bude obecně rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí. Dílem také proto, že nemoci srdce a cév, dnes nejčastější příčinu, se daří eliminovat.

Zpátky ale k fenomenu rakoviny slinivky. Lékaře trápí zejména proto, že na ni není účinný screening, tedy plošný program, který by ji dokázal odhalit. 

Stejně skličující je fakt, že lékaři neznají přesnou příčinu, proč počet pacientů tak narůstá. „Přesný důvod nevíme, faktorů je pravděpodobně více. Může jít o chronickou pankreatitidu, kouření, alkohol, diabetes mellitus či genetickou predispozici. Dle mého subjektivního názoru má důležitý vliv stres,“ míní Radim Němeček.

Podle Tomáše Büchlera, který o tématu hovořil před časem v e15 magazínu, může být v popředí i zvýšené znečištění prostředí. „Zemědělské znečištění, průmyslové znečištění. Samozřejmě že je snaha některé viditelné faktory znečištění prostředí omezit, ale pořád je tlak na to, aby se intenzifikovala třeba zemědělská výroba. Takže se do půdy dostává enormní množství chemikálií a jejich vliv z dlouhodobého hlediska zdaleka nemáme prozkoumaný,“ uvedl.

Rakovina slinivky není nejčastějším druhem nádoru, na který Češi umírají. Tím byla podle zmíněného loňského onkologického profilu založeném na datech z roku 2019 rakovina plic se zhruba padesátkou úmrtí na sto tisíc obyvatel. Léčba tohoto typu nádoru ale za poslední roky pokročila. Do popředí se dostala imunoterapie a běží i screeningový program pro těžké kuřáky. 

U nádorů slinivky mají lékaři pozitivních výhledů málo. Velmi často se odhalí až v pozdějším stádiu a předpověď nebývá z 87 procent pozitivní. „Většina nemocných, kteří k nám přijdou s karcinomem slinivky, onemocní z plného zdraví a nemají žádný rizikový faktor,“ vysvětluje Büchler. 

Z onkologického profilu také vychází evropské srovnání, v němž je Česko ve výskytu rakoviny slinivky 23 procent nad evropským průměrem.

Česko, respektive ministerstvo zdravotnictví, má před sebou několik úkolů. Prvním je dostat více lidí do screeningových programů. Vyšetření, například kvůli karcinomu tlustého střeva, podstoupila totiž v posledních dvou letech jen asi třetina populace ve věku nad 50 let, pro které je určeno. Velký zájem není ani o screening rakoviny plic. „Rakovina, pokud se zachytí v časném stadiu, je prakticky vyléčitelná. My jsme schopni pacientům nabídnout život tak dlouhý, jako by žádnou rakovinu neměli,“ řekl předseda sekce mladých onkologů jejich odborné společnosti Michal Eid.

Ministerstvo zdravotnictví posiluje jak infrastrukturu, tak prevenci. Peníze putují na podporu vzniku a další rozvoj Centra onkologické prevence Masarykova onkologického ústavu i vybudování Českého onkologického institutu – Motolského onkologického centra. „Vypracovali jsme Národní onkologický plán České republiky 2030, ale je potřeba, aby se boj se zhoubnými nádory stal také součástí všech relevantních celorepublikových i regionálních politických agend,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Jednu pozitivní zprávu nicméně hlásí český výzkum. Rozbíhá se klinická studie na ověření diagnostiky rakoviny slinivky z krve, kterou vyvinul tým Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Počet pacientů by měl za tři roky trvání studie dosáhnout asi 600. Univerzita Pardubice kvůli tomu v dubnu vstoupila do spin-offu Lipidica, který založila s českým holdingem FONS JK Group.

Onkologičtí specialisté si tohoto fenoménu všímají napříč republikou. Přestože ministerstvo zdravotnictví rozjíždí nové screeningové programy a onkologickou péči označilo i jako jednu z priorit Národního plánu obnovy, přibývá pacientů s rakovinou slinivky. Nyní zkušenost lékařů potvrzují i data, která získala e15. Podle nich trpělo ještě v roce 1990 tímto typem nádoru necelých osm lidí ze sta tisíc, dnes je to více než 36. Nárůst tak činí 450 procent.

Nárůstu počtu pacientů si všímají lékaři v Praze i Brně. „Konkrétní data nemám, ale pacientů je u nás pocitově výrazně více než dříve,“ popisuje Radim Němeček, zástupce přednosty a lékař kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně. Trend potvrdil i přednosta onkologické kliniky FN v Motole Tomáš Büchler. „Nejrychleji nám stoupá počet nádorů slinivky,“ sdělil.

Zkušenosti odborníků potvrzují data, která e15 získala z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Co se úmrtí týká, ještě v roce 1990 na nádor slinivky zemřelo 12,4 osoby na sto tisíc obyvatel. Poslední čísla z roku 2022 ukazují na 21,5 osoby. Prevalence, tedy údaj, kolik osob nemocí trpí, je stejně varovný. V roce 1990 šlo o 7,7 osoby na sto tisíc obyvatel, předloni 36,5. Šlo o nejvyšší číslo za celou časovou řadu.

Onkologický profil země, tedy velký dokument z loňského roku, který vydala OECD, říká, že téměř každé čtvrté úmrtí v Česku bylo způsobeno rakovinou. A podle České onkologické společnosti bude obecně rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí. Dílem také proto, že nemoci srdce a cév, dnes nejčastější příčinu, se daří eliminovat.

Zpátky ale k fenomenu rakoviny slinivky. Lékaře trápí zejména proto, že na ni není účinný screening, tedy plošný program, který by ji dokázal odhalit. 

Stejně skličující je fakt, že lékaři neznají přesnou příčinu, proč počet pacientů tak narůstá. „Přesný důvod nevíme, faktorů je pravděpodobně více. Může jít o chronickou pankreatitidu, kouření, alkohol, diabetes mellitus či genetickou predispozici. Dle mého subjektivního názoru má důležitý vliv stres,“ míní Radim Němeček.

Podle Tomáše Büchlera, který o tématu hovořil před časem v e15 magazínu, může být v popředí i zvýšené znečištění prostředí. „Zemědělské znečištění, průmyslové znečištění. Samozřejmě že je snaha některé viditelné faktory znečištění prostředí omezit, ale pořád je tlak na to, aby se intenzifikovala třeba zemědělská výroba. Takže se do půdy dostává enormní množství chemikálií a jejich vliv z dlouhodobého hlediska zdaleka nemáme prozkoumaný,“ uvedl.

Rakovina slinivky není nejčastějším druhem nádoru, na který Češi umírají. Tím byla podle zmíněného loňského onkologického profilu založeném na datech z roku 2019 rakovina plic se zhruba padesátkou úmrtí na sto tisíc obyvatel. Léčba tohoto typu nádoru ale za poslední roky pokročila. Do popředí se dostala imunoterapie a běží i screeningový program pro těžké kuřáky. 

U nádorů slinivky mají lékaři pozitivních výhledů málo. Velmi často se odhalí až v pozdějším stádiu a předpověď nebývá z 87 procent pozitivní. „Většina nemocných, kteří k nám přijdou s karcinomem slinivky, onemocní z plného zdraví a nemají žádný rizikový faktor,“ vysvětluje Büchler. 

Z onkologického profilu také vychází evropské srovnání, v němž je Česko ve výskytu rakoviny slinivky 23 procent nad evropským průměrem.

Česko, respektive ministerstvo zdravotnictví, má před sebou několik úkolů. Prvním je dostat více lidí do screeningových programů. Vyšetření, například kvůli karcinomu tlustého střeva, podstoupila totiž v posledních dvou letech jen asi třetina populace ve věku nad 50 let, pro které je určeno. Velký zájem není ani o screening rakoviny plic. „Rakovina, pokud se zachytí v časném stadiu, je prakticky vyléčitelná. My jsme schopni pacientům nabídnout život tak dlouhý, jako by žádnou rakovinu neměli,“ řekl předseda sekce mladých onkologů jejich odborné společnosti Michal Eid.

Ministerstvo zdravotnictví posiluje jak infrastrukturu, tak prevenci. Peníze putují na podporu vzniku a další rozvoj Centra onkologické prevence Masarykova onkologického ústavu i vybudování Českého onkologického institutu – Motolského onkologického centra. „Vypracovali jsme Národní onkologický plán České republiky 2030, ale je potřeba, aby se boj se zhoubnými nádory stal také součástí všech relevantních celorepublikových i regionálních politických agend,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Jednu pozitivní zprávu nicméně hlásí český výzkum. Rozbíhá se klinická studie na ověření diagnostiky rakoviny slinivky z krve, kterou vyvinul tým Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Počet pacientů by měl za tři roky trvání studie dosáhnout asi 600. Univerzita Pardubice kvůli tomu v dubnu vstoupila do spin-offu Lipidica, který založila s českým holdingem FONS JK Group.