Vstupy nových firem na burzu (IPO) patří k nejvíce vzrušujícím událostem na kapitálových trzích. Není divu, že překvapivé oznámení Seznamu, který takový krok zvažuje, zapůsobilo jako magnet na pozornost českých investorů. Pokud se primární úpis uskuteční, a navíc v Praze, může vnést novou dynamiku do tuzemského stále poněkud mdlého finančního trhu.
Aktuální úvahy o IPO nejsou špatně načasované. Americké i evropské akcie se hřejí na výsluní historických maxim a během letoška se rovněž stáváme svědky citelného oživení aktivity na kapitálovém trhu. Určitý útlum v následujících měsících sice nelze vyloučit, podniky budou odkládat emise akcií i dluhopisů kvůli blížícím se americkým prezidentským volbám. Jakmile ale budeme znát vítěze, bez ohledu na jeho jméno nervozita opadne a firmy své plány vstupovat na burzy opět naplno rozjedou.
Správci peněz obvykle hodnotí atraktivitu IPO podle očekávaného růstu zisků společnosti a navrhovaného ohodnocení. Jelikož jde u Seznamu v této fázi pouze o nápad, nejsou známé jakékoliv valuační ambice, jaké zakladatel má. Určité vodítko nabízí ocenění veřejně obchodovaných společností s podobným byznys modelem jako Seznam. Alphabet se aktuálně obchoduje na zhruba dvacetinásobku očekávaného čistého letošního profitu. Pokud bychom stejný valuační násobek aplikovali na Seznam, vyšlo by ocenění zhruba v pásmu 27–30 miliard korun. Samozřejmě jde o velké zjednodušení (vycházející z toho, že se zisková perspektiva Seznamu zásadně nezmění), ale poskytuje hrubý rámec, kde by se ocenění mělo pohybovat.
Otázka je, na jakou burzu se internetový portál vydá. Vzhledem k místu jeho byznysu dává smysl Praha. Překážkou pro potenciální emitenty je však nízká likvidita. Na druhou stranu, příchod velkého hráče typu Seznam může obchodování na pražské burze rozhýbat. Seznam je „household name“, v Česku ho zná prakticky každý. Zájem široké veřejnosti o akcie je tak pravděpodobný. A nedávná historie ukazuje, že zvolit zavedenější západní parket nemusí vždy být šťastná volba. Na příkladu společnosti Eurowag, která obsluhuje širší evropský trh, můžeme vidět, že na větší burze typu Londýn se může emise setkat s investorskou apatií.
Další otázkou je, jak velký podíl by firma pustila mezi investory (tzv. free float). Praxe nás učí, že ideální je dát na burzu zhruba 20 procent akcií společnosti. Takový podíl je dostatečný k zajištění zájmu institucionálních investorů a dostatečné likvidity. Nicméně dokáže trh takové množství akcií bez problémů absorbovat? V poslední době se mezi podniky, jež se rozhodly pro IPO, projevuje trend uvolnit podstatně nižší množství akcií, mnohdy v jednotkách procent.
Tato taktika se na první pohled může jevit jako smysluplná. Vytváří tlak na růst ceny, a tím pádem podporuje úspěšný průběh IPO: Hodně peněz honí málo akcií. Nicméně správci peněz si postupně uvědomí, že kurzový vzestup je do značné míry umělý a nesouvisí s hospodářskou výkonností firmy. Pak často následuje jejich exodus a propad cen.
Pokud k IPO Seznamu dojde a uskuteční se za rozumnou valuaci, je reálný značný zájem tuzemských profesionálních i amatérských investorů. Nicméně primární úpis je v tuto chvíli stále pouze nápad. A spousta faktorů – třeba rozdílná představa o valuaci ze strany správců peněz a majitele nebo tržní turbulence v následujících měsících – mohou vstup předního českého vyhledávače na burzu vykolejit. Ambice Seznamu IPO provést je však správná. Nabídly by i drobným investorům šanci mít podíl na úspěšných podnikatelských příbězích a posílily důvěru v tuzemskou burzu i celý zdejší kapitálový trh.
