Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která dnes v Evropském parlamentu usiluje o znovuzvolení do funkce. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost.

Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy a k řešení izraelsko-palestinského konfliktu formou dvoustátního řešení, tedy existence států Izrael a Palestina.

Nedávná Orbánova cesta do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu, řekla von der Leyenová s odkazem na politiku ústupků a usmíření. Za svá slova namířená proti premiérovi země, která od července na půl roku předsedá Radě EU, si vysloužila dlouhý potlesk.

Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla šéfka Evropské komise. „Útok nebyl chyba – byl to vzkaz. A my taky musíme mít silný vzkaz – že Evropa bude stát s Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude nutné. To je náš vzkaz,“ uvedla von der Leyenová za dalšího silného potlesku.

Německá politička se vyjádřila i ke konfliktu na Blízkém východě. „Krveprolití v Pásmu Gazy musí okamžitě přestat,“ prohlásila a dodala, že bezpečnost všech stran zaručí jen společná existence státu Izrael a státu Palestina.

„Příliš mnoho dětí, žen a civilistů zahynulo kvůli izraelské odpovědi na brutální teror Hamásu. (…) Potřebujeme okamžitý klid zbraní, okamžité propuštění izraelských rukojmích a musíme se připravit na to, co přijde potom,“ řekla von der Leyenová.

Současná doba je podle šéfky EK poznamenána hlubokou úzkostí. Von der Leyenová zmínila obavy mladých lidí i rodin ohledně nákladů na bydlení či budoucnosti planety, nebo tlak, kterému čelí zemědělci a firmy. Předsedkyně EK prohlásila, že si tyto problémy uvědomuje a že je pomůže překonat jen silná Evropa. I proto chce, aby v nové Evropské komisi byl komisař pro otázky bydlení.

„Nikdy nepřijmeme, aby demagogové a extremisté zničili náš způsob života,“ zdůraznila s tím, že je připravena spolupracovat se všemi demokratickými silami v Evropském parlamentu. „Ukazuje se, kolik toho máme společného navzdory všem rozdílům,“ dodala von der Leyenová v projevu, který pronesla střídavě v angličtině, francouzštině a němčině.

Připomněla také předchozích pět let, která poznamenala pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu, první vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Evropském parlamentu či letošní úmrtí vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Von der Leyenová chce udržet demokratický střed a silnou spolupráci

V Evropě je nezbytné udržet demokratický střed, uvedla dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v programu Evropské komise na dalších pět let. O setrvání von der Leyenové ve funkci bude dnes hlasovat Evropský parlament. Největší výzvy současnosti, jako je bezpečnost či změna klimatu, lze podle předsedkyně EK řešit jen společně. Slíbila rovněž, že zahájí obranné projekty a bude se držet cílů takzvané Zelené dohody pro Evropu.

„Evropskou unii, kterou si zvolíme, nelze zredukovat na otázku, zda je potřeba více či méně Evropy. V dnešní době potřebujeme unii, která je rychlejší a jednodušší, jednotnější a více podporuje lidi i firmy,“ uvedla ve více než třicetistránkovém dokumentu von der Leyenová. „Potřebujeme unii, která jedná tam, kde má přidanou hodnotu a kde se všichni společně zmobilizujeme s jasným cílem a společným posláním – instituce EU, národní a regionální vlády, soukromý sektor, sociální partneři, občané a občanská společnost,“ dodala.

Program pro roky 2024 až 2029 je rozdělen do několika kapitol. Jedna z nich nese název Nová éra pro evropskou bezpečnost a obranu. „Nejlepší investicí do evropské bezpečnosti je investice do bezpečnosti Ukrajiny. Finanční, politická a vojenská podpora od Evropy musí vytrvat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ píše se hned v úvodu této kapitoly. Posledních několik let bylo podle šéfky EK připomínkou toho, jak je mír křehký. Zároveň to znamenalo varování pro Evropu, že by měla poskytovat více prostředků na svou obranu a ochranu.

„Naše práce v příštích pěti letech se bude soustředit na budování skutečné Evropské obranné unie. Členské státy budou mít vždy odpovědnost za své vlastní jednotky, od doktríny po jejich nasazení, ale Evropa toho může udělat hodně, pokud jde o podporu a koordinaci úsilí o posílení obranného průmyslu, inovací a jednotného trhu,“ uvádí se v textu. Von der Leyenová v něm rovněž potvrzuje, že pro lepší koordinaci této práce na evropské úrovni jmenuje eurokomisaře pro obranu, který bude úzce spolupracovat s novou šéfkou unijní diplomacie.

Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která dnes v Evropském parlamentu usiluje o znovuzvolení do funkce. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost.

Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy a k řešení izraelsko-palestinského konfliktu formou dvoustátního řešení, tedy existence států Izrael a Palestina.

Nedávná Orbánova cesta do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu, řekla von der Leyenová s odkazem na politiku ústupků a usmíření. Za svá slova namířená proti premiérovi země, která od července na půl roku předsedá Radě EU, si vysloužila dlouhý potlesk.

Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla šéfka Evropské komise. „Útok nebyl chyba – byl to vzkaz. A my taky musíme mít silný vzkaz – že Evropa bude stát s Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude nutné. To je náš vzkaz,“ uvedla von der Leyenová za dalšího silného potlesku.

Německá politička se vyjádřila i ke konfliktu na Blízkém východě. „Krveprolití v Pásmu Gazy musí okamžitě přestat,“ prohlásila a dodala, že bezpečnost všech stran zaručí jen společná existence státu Izrael a státu Palestina.

„Příliš mnoho dětí, žen a civilistů zahynulo kvůli izraelské odpovědi na brutální teror Hamásu. (…) Potřebujeme okamžitý klid zbraní, okamžité propuštění izraelských rukojmích a musíme se připravit na to, co přijde potom,“ řekla von der Leyenová.

Současná doba je podle šéfky EK poznamenána hlubokou úzkostí. Von der Leyenová zmínila obavy mladých lidí i rodin ohledně nákladů na bydlení či budoucnosti planety, nebo tlak, kterému čelí zemědělci a firmy. Předsedkyně EK prohlásila, že si tyto problémy uvědomuje a že je pomůže překonat jen silná Evropa. I proto chce, aby v nové Evropské komisi byl komisař pro otázky bydlení.

„Nikdy nepřijmeme, aby demagogové a extremisté zničili náš způsob života,“ zdůraznila s tím, že je připravena spolupracovat se všemi demokratickými silami v Evropském parlamentu. „Ukazuje se, kolik toho máme společného navzdory všem rozdílům,“ dodala von der Leyenová v projevu, který pronesla střídavě v angličtině, francouzštině a němčině.

Připomněla také předchozích pět let, která poznamenala pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu, první vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Evropském parlamentu či letošní úmrtí vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Von der Leyenová chce udržet demokratický střed a silnou spolupráci

V Evropě je nezbytné udržet demokratický střed, uvedla dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v programu Evropské komise na dalších pět let. O setrvání von der Leyenové ve funkci bude dnes hlasovat Evropský parlament. Největší výzvy současnosti, jako je bezpečnost či změna klimatu, lze podle předsedkyně EK řešit jen společně. Slíbila rovněž, že zahájí obranné projekty a bude se držet cílů takzvané Zelené dohody pro Evropu.

„Evropskou unii, kterou si zvolíme, nelze zredukovat na otázku, zda je potřeba více či méně Evropy. V dnešní době potřebujeme unii, která je rychlejší a jednodušší, jednotnější a více podporuje lidi i firmy,“ uvedla ve více než třicetistránkovém dokumentu von der Leyenová. „Potřebujeme unii, která jedná tam, kde má přidanou hodnotu a kde se všichni společně zmobilizujeme s jasným cílem a společným posláním – instituce EU, národní a regionální vlády, soukromý sektor, sociální partneři, občané a občanská společnost,“ dodala.

Program pro roky 2024 až 2029 je rozdělen do několika kapitol. Jedna z nich nese název Nová éra pro evropskou bezpečnost a obranu. „Nejlepší investicí do evropské bezpečnosti je investice do bezpečnosti Ukrajiny. Finanční, politická a vojenská podpora od Evropy musí vytrvat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ píše se hned v úvodu této kapitoly. Posledních několik let bylo podle šéfky EK připomínkou toho, jak je mír křehký. Zároveň to znamenalo varování pro Evropu, že by měla poskytovat více prostředků na svou obranu a ochranu.

„Naše práce v příštích pěti letech se bude soustředit na budování skutečné Evropské obranné unie. Členské státy budou mít vždy odpovědnost za své vlastní jednotky, od doktríny po jejich nasazení, ale Evropa toho může udělat hodně, pokud jde o podporu a koordinaci úsilí o posílení obranného průmyslu, inovací a jednotného trhu,“ uvádí se v textu. Von der Leyenová v něm rovněž potvrzuje, že pro lepší koordinaci této práce na evropské úrovni jmenuje eurokomisaře pro obranu, který bude úzce spolupracovat s novou šéfkou unijní diplomacie.