V bruselských kancelářích v těchto dnech pokračují tvrdá zákulisní vyjednávání o obsazení 26 postů v nové Evropské komisi, kterou v příštích pěti letech opět povede německá politička Ursula von der Leyenová. Ta řeší dva zásadní problémy. Řada členských zemí včetně Česka požaduje pro svého zástupce silné ekonomické portfolio, kterých je ale omezené množství. Von der Leyenová také plánuje poprvé v historii sestavit genderově vyváženou komisi, což ale komplikuje fakt, že většina států jí navrhla pouze mužského kandidáta. Ani v tomto ohledu nejsou Češi výjimkou.

Najít kompromisní řešení, které by vyšlo vstříc co nejvyššímu počtu zemí, nebude pro von der Leyenovou vůbec snadné. Jak připomíná server Euronews, zájem o nejdůležitější evropská „ministerstva“, jako je energetika, hospodářství nebo vnitřní trh, letos projevilo až příliš mnoho států, od těch největších a nejvlivnějších, jako je Francie, Itálie nebo Španělsko, až po ty malé typu Slovinska či Lotyšska. Vyhovět všem určitě nepůjde. Zatím jediný český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela, jehož nominaci ve středu schválil sněmovní výbor pro evropské záležitosti, má přesto podle expertů slušnou šanci některé z klíčových portfolií získat.      

„Síkela splňuje víceméně všechna neoficiální kritéria, která by měl úspěšný uchazeč mít – má zkušenosti z ministerského postu a odbornou znalost problematiky. Během nedávného českého předsednictví v Radě EU si také vybudoval kontakty a dobré jméno v Bruselu,“ vypočítává analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas s tím, že právě tato hlediska bývají při obsazování funkcí v Evropské komisi nejzásadnější.  

„Do karet mu může hrát i to, že Česko v minulých letech portfolio s ekonomickým záběrem nemělo, a u Evropské komise můžeme v tomto ohledu vidět snahu o jistou rotaci. Síkelovy šance zvyšuje i pozitivní vztah von der Leyenové s premiérem Petrem Fialou,“ souhlasí vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku Europeum Žiga Faktor.    

VIDEO: Jak vypadá výběr eurokomisaře a stane se jím Jozef Síkela?

Oslabí Síkelovu pozici Dukovany?

Dobře informovaný zdroj blízký vládě v srpnu sdělil e15, že Česku může v cestě k silnému rezortu uškodit vyhlášení vítěze výběrového řízení na nové jaderné bloky v Dukovanech. Tím, že Praha dala v tendru století přednost jihokorejské společnosti KHNP před francouzskou EDF ji mělo v Bruselu připravit o podporu Paříže, která mohla zalobbovat za Síkelovu nominaci. Faktor nicméně toto tvrzení rozporuje. 

„Nemyslím si, že by to mohlo hrát jakoukoliv roli. V rámci sestavování nové komise bude každý členský stát bojovat sám za sebe, a nedá se očekávat, že by Francie kritizovala konkurenční kandidáty nebo tlačila na Brusel, aby vzal do úvahy dohody, které se dějí na bilaterální úrovni,“ míní expert. „Stejně tak je potřeba zmínit, že Jižní Korea je jedním z klíčových obchodních partnerů Evropské unie a neexistuje žádný důvod, aby byl dukovanský tendr jakkoliv zpochybňován,“ dodává. 

Odborníci rovněž věří, že se staronové předsedkyni Evropské komise nakonec podaří většinu zemí uspokojit. „Von der Leyenová již dala najevo, že složení portfolií se bude oproti předchozím pěti rokům měnit, čili těch ekonomických bude dost možná více než dosud,“ podotýká Faktor. „Je také možné, že se v budoucnu vyprofilují jako klíčová nová témata – podobně jako v minulém období hrálo nečekaně silnou roli zdravotnictví nebo nastavování pravidel pro internetové giganty,“ doplňuje Kazlauskas. 

Premiér Fiala (vlevo) chce pro Jozefa Síkelu silné portfolio v Evropské komisi. Podle expertů má současný ministr průmyslu solidní šanci ho získat.|Úřad vlády ČR

Problémem by nemuselo být ani to, že Česká republika navrhla von der Leyenové pouze mužského zástupce. Na rozdíl od řady jiných zemí totiž může argumentovat skutečností, že v posledních pěti letech Čechy zastupovala v Bruselu žena – eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Nominace kandidátů jsou navíc na základě evropských smluv výhradně v rukou členských států a von der Leyenová tím pádem nemá žádnou pravomoc rozhodovat o jejich pohlaví. 

Bude šéfka komise dál tlačit na více žen?

To, že se velká část zemí rozhodla ignorovat žádost šéfky Evropské komise na dodání mužského a ženského kandidáta, není podle expertů projevem vzdoru vůči von der Leyenové, ale spíše to odráží složitou vnitropolitickou situaci v mnoha evropských státech. „Kandidát či kandidátka musí splňovat politické priority své vlády a najít shodu mezi koaličními stranami nemusí být jednoduché,“ poukazuje Kazlauskas. Například vlády Belgie, Bulharska a Rumunska se kvůli vnitřním sporům dosud nedohodly ani na jednom kandidátovi. V Česku si Síkelovu nominaci „vydupala“ zejména vládní ODS, přestože hnutí STAN původně zamýšlelo navrhnout Danuši Nerudovou.      

V tuto chvíli není jasné, jak se von der Leyenová k nedostatku žen postaví. „Pokud by třeba všechny navržené kandidáty odmítala a trvala by na dodání nových, riskovala by politickou eskalaci mezi svým úřadem a členskými státy, což je to poslední, co Evropská unie v současné napjaté geopolitické situaci potřebuje,“ varuje Faktor. 

Kazlauskas je na druhé straně přesvědčena, že von der Leyenová v minulosti několikrát prokázala svůj mimořádný vyjednávací talent a svého cíle stále ještě může alespoň částečně dosáhnout. „S tím, že její přání členské státy nerespektovaly, se ostatně potýkala už při sestavování komise před pěti lety a von der Leyenová je velmi zdatná ve vyjednávání a nalézání dohod. Je také zřejmé, že ty země, které nominují ženu, výrazně zvyšují svou šanci na obsazení silnějšího portfolia,“ soudí analytička. Například klíčový rezort energetiky by tak Čechům mohlo teoreticky sebrat Španělsko, které na eurokomisařku navrhlo svou ministryni životního prostředí Teresu Riberovou.      

Všechny unijní vlády musejí poslat své nominace na eurokomisaře do 30. srpna. Jejich jména pak musí po von der Leyenové během podzimu posvětit ještě Evropský parlament. „Přestože vyjednávání bude těžké a ještě se mohou objevit i nějaké nové komplikace, s ohledem na to, jak rychle a hladce proběhly nominace do čelních pozic Evropské unie, nečekám, že by celý proces letos trval výrazně déle než v předchozích letech. O nové komisi by tak mohlo být jasno zhruba do konce října,“ odhaduje Faktor.

V bruselských kancelářích v těchto dnech pokračují tvrdá zákulisní vyjednávání o obsazení 26 postů v nové Evropské komisi, kterou v příštích pěti letech opět povede německá politička Ursula von der Leyenová. Ta řeší dva zásadní problémy. Řada členských zemí včetně Česka požaduje pro svého zástupce silné ekonomické portfolio, kterých je ale omezené množství. Von der Leyenová také plánuje poprvé v historii sestavit genderově vyváženou komisi, což ale komplikuje fakt, že většina států jí navrhla pouze mužského kandidáta. Ani v tomto ohledu nejsou Češi výjimkou.

Najít kompromisní řešení, které by vyšlo vstříc co nejvyššímu počtu zemí, nebude pro von der Leyenovou vůbec snadné. Jak připomíná server Euronews, zájem o nejdůležitější evropská „ministerstva“, jako je energetika, hospodářství nebo vnitřní trh, letos projevilo až příliš mnoho států, od těch největších a nejvlivnějších, jako je Francie, Itálie nebo Španělsko, až po ty malé typu Slovinska či Lotyšska. Vyhovět všem určitě nepůjde. Zatím jediný český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela, jehož nominaci ve středu schválil sněmovní výbor pro evropské záležitosti, má přesto podle expertů slušnou šanci některé z klíčových portfolií získat.      

„Síkela splňuje víceméně všechna neoficiální kritéria, která by měl úspěšný uchazeč mít – má zkušenosti z ministerského postu a odbornou znalost problematiky. Během nedávného českého předsednictví v Radě EU si také vybudoval kontakty a dobré jméno v Bruselu,“ vypočítává analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas s tím, že právě tato hlediska bývají při obsazování funkcí v Evropské komisi nejzásadnější.  

„Do karet mu může hrát i to, že Česko v minulých letech portfolio s ekonomickým záběrem nemělo, a u Evropské komise můžeme v tomto ohledu vidět snahu o jistou rotaci. Síkelovy šance zvyšuje i pozitivní vztah von der Leyenové s premiérem Petrem Fialou,“ souhlasí vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku Europeum Žiga Faktor.    

VIDEO: Jak vypadá výběr eurokomisaře a stane se jím Jozef Síkela?

Oslabí Síkelovu pozici Dukovany?

Dobře informovaný zdroj blízký vládě v srpnu sdělil e15, že Česku může v cestě k silnému rezortu uškodit vyhlášení vítěze výběrového řízení na nové jaderné bloky v Dukovanech. Tím, že Praha dala v tendru století přednost jihokorejské společnosti KHNP před francouzskou EDF ji mělo v Bruselu připravit o podporu Paříže, která mohla zalobbovat za Síkelovu nominaci. Faktor nicméně toto tvrzení rozporuje. 

„Nemyslím si, že by to mohlo hrát jakoukoliv roli. V rámci sestavování nové komise bude každý členský stát bojovat sám za sebe, a nedá se očekávat, že by Francie kritizovala konkurenční kandidáty nebo tlačila na Brusel, aby vzal do úvahy dohody, které se dějí na bilaterální úrovni,“ míní expert. „Stejně tak je potřeba zmínit, že Jižní Korea je jedním z klíčových obchodních partnerů Evropské unie a neexistuje žádný důvod, aby byl dukovanský tendr jakkoliv zpochybňován,“ dodává. 

Odborníci rovněž věří, že se staronové předsedkyni Evropské komise nakonec podaří většinu zemí uspokojit. „Von der Leyenová již dala najevo, že složení portfolií se bude oproti předchozím pěti rokům měnit, čili těch ekonomických bude dost možná více než dosud,“ podotýká Faktor. „Je také možné, že se v budoucnu vyprofilují jako klíčová nová témata – podobně jako v minulém období hrálo nečekaně silnou roli zdravotnictví nebo nastavování pravidel pro internetové giganty,“ doplňuje Kazlauskas. 

Premiér Fiala (vlevo) chce pro Jozefa Síkelu silné portfolio v Evropské komisi. Podle expertů má současný ministr průmyslu solidní šanci ho získat.|Úřad vlády ČR

Problémem by nemuselo být ani to, že Česká republika navrhla von der Leyenové pouze mužského zástupce. Na rozdíl od řady jiných zemí totiž může argumentovat skutečností, že v posledních pěti letech Čechy zastupovala v Bruselu žena – eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Nominace kandidátů jsou navíc na základě evropských smluv výhradně v rukou členských států a von der Leyenová tím pádem nemá žádnou pravomoc rozhodovat o jejich pohlaví. 

Bude šéfka komise dál tlačit na více žen?

To, že se velká část zemí rozhodla ignorovat žádost šéfky Evropské komise na dodání mužského a ženského kandidáta, není podle expertů projevem vzdoru vůči von der Leyenové, ale spíše to odráží složitou vnitropolitickou situaci v mnoha evropských státech. „Kandidát či kandidátka musí splňovat politické priority své vlády a najít shodu mezi koaličními stranami nemusí být jednoduché,“ poukazuje Kazlauskas. Například vlády Belgie, Bulharska a Rumunska se kvůli vnitřním sporům dosud nedohodly ani na jednom kandidátovi. V Česku si Síkelovu nominaci „vydupala“ zejména vládní ODS, přestože hnutí STAN původně zamýšlelo navrhnout Danuši Nerudovou.      

V tuto chvíli není jasné, jak se von der Leyenová k nedostatku žen postaví. „Pokud by třeba všechny navržené kandidáty odmítala a trvala by na dodání nových, riskovala by politickou eskalaci mezi svým úřadem a členskými státy, což je to poslední, co Evropská unie v současné napjaté geopolitické situaci potřebuje,“ varuje Faktor. 

Kazlauskas je na druhé straně přesvědčena, že von der Leyenová v minulosti několikrát prokázala svůj mimořádný vyjednávací talent a svého cíle stále ještě může alespoň částečně dosáhnout. „S tím, že její přání členské státy nerespektovaly, se ostatně potýkala už při sestavování komise před pěti lety a von der Leyenová je velmi zdatná ve vyjednávání a nalézání dohod. Je také zřejmé, že ty země, které nominují ženu, výrazně zvyšují svou šanci na obsazení silnějšího portfolia,“ soudí analytička. Například klíčový rezort energetiky by tak Čechům mohlo teoreticky sebrat Španělsko, které na eurokomisařku navrhlo svou ministryni životního prostředí Teresu Riberovou.      

Všechny unijní vlády musejí poslat své nominace na eurokomisaře do 30. srpna. Jejich jména pak musí po von der Leyenové během podzimu posvětit ještě Evropský parlament. „Přestože vyjednávání bude těžké a ještě se mohou objevit i nějaké nové komplikace, s ohledem na to, jak rychle a hladce proběhly nominace do čelních pozic Evropské unie, nečekám, že by celý proces letos trval výrazně déle než v předchozích letech. O nové komisi by tak mohlo být jasno zhruba do konce října,“ odhaduje Faktor.