Ministři i premiér Petr Fiala (ODS) považují za problematické zmrazování platů ústavních činitelů, do automatu by se nemělo zasahovat, shodli se při příchodu na středeční zasedání kabinetu ve Strakově akademii. Ve středu budou jednat o návrhu na navýšení pro příští rok o 6,9 procenta, jak navrhuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za nereálné označili skokové navýšení o téměř 14 procent, jak zněl původní návrh. Podle premiéra se vláda snaží najít politicky únosné a lidem vysvětlitelné řešení tak, aby vyhovovalo zákonu, který spojuje odměny pro zástupce moci zákonodárné, exekutivní a soudní.

„Nemají se rozpojit, v poslední době se rozpojují,“ uvedl Fiala k principům dělby moci, na nichž stojí spojení platů poslanců, členů vlády, soudců a státních zástupců. Při odletu na evropský summit novinářům řekl, že by si měli sypat popel na hlavu ti, kteří současný stav způsobili. Růst o 14 procent podle něj odpovídá mechanismu, ale správný není. „Nemůžeme to tak udělat, nedělali bychom nic, kdyby soud nerozhodl,“ odkázal na stanovisko Ústavního soudu. Ten konstatoval, že snížení platů soudců po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. V tiskové zprávě reagující na současnou debatu pak upozornil na to, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval

Debatu podobně jako ostatní členové vlády označil za nedůstojnou, a to jak pro politiky, tak pro občany, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) . „Mrzí mne, že je to předmětem nějakých debat, měl by to nastavovat automat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Logické mu připadá navázat odměňování politiků na růst v soukromém sektoru, čemuž 6,9 procenta odpovídá. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) uvedl, že ministři dnes budou hledat kompromis. „Jestli se shodneme na návrhu (ministra práce a sociálních věcí) Jurečky, pro mne v pořádku,“ řekl. I podle něj by si politici neměli stanovovat platy sami, nastavovány by měly být automaticky.

Problém přichází podle ministra školství vždy při skokovém nárůstu po rozmražení platů po letech po zásahu do automatického nastavení. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomenul návrh opozičního ANO na další zmrazení platů. Pokaždé podle něj jde o krok, který s sebou nese dramatický skok při rozmražování s veškerým pnutím v celé společnosti. Dnes vláda zváží, zda navrhovaných 6,9 procenta odpovídá vývoji platů v cele zemi. „Zda je to hodnota odpovídající růstu ve veřejné sféře i v soukromé,“ konstatoval.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v úterý označil návrh za rozumný a přijatelný. Podle něj odpovídá odhadovanému růstu výdělků v Česku. „Číslo (nárůst o 6,9 procenta) je odvozeno od toho, o kolik se předpokládá růst průměrné mzdy mezi rokem 2024 a 2025. Odráží to i návrh, který se propisoval do zvýšení minimální mzdy,“ uvedl k tomu v úterý Jurečka. Podle predikce ministerstva financí z letošního srpna by měla nominální průměrná hrubá mzda příští rok proti letošku vzrůst o 6,5 procenta. Dostat by se měla na 49.233 korun. Suma na mzdy a platy by se měla zvednout o 6,4 procenta. Minimální mzda by měla od ledna vzrůst z 18.900 Kč na 20.800 korun, tedy o deset procent.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro ně od příštího roku zrušil. Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele.

Ministři i premiér Petr Fiala (ODS) považují za problematické zmrazování platů ústavních činitelů, do automatu by se nemělo zasahovat, shodli se při příchodu na středeční zasedání kabinetu ve Strakově akademii. Ve středu budou jednat o návrhu na navýšení pro příští rok o 6,9 procenta, jak navrhuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za nereálné označili skokové navýšení o téměř 14 procent, jak zněl původní návrh. Podle premiéra se vláda snaží najít politicky únosné a lidem vysvětlitelné řešení tak, aby vyhovovalo zákonu, který spojuje odměny pro zástupce moci zákonodárné, exekutivní a soudní.

„Nemají se rozpojit, v poslední době se rozpojují,“ uvedl Fiala k principům dělby moci, na nichž stojí spojení platů poslanců, členů vlády, soudců a státních zástupců. Při odletu na evropský summit novinářům řekl, že by si měli sypat popel na hlavu ti, kteří současný stav způsobili. Růst o 14 procent podle něj odpovídá mechanismu, ale správný není. „Nemůžeme to tak udělat, nedělali bychom nic, kdyby soud nerozhodl,“ odkázal na stanovisko Ústavního soudu. Ten konstatoval, že snížení platů soudců po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. V tiskové zprávě reagující na současnou debatu pak upozornil na to, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval

Debatu podobně jako ostatní členové vlády označil za nedůstojnou, a to jak pro politiky, tak pro občany, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) . „Mrzí mne, že je to předmětem nějakých debat, měl by to nastavovat automat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Logické mu připadá navázat odměňování politiků na růst v soukromém sektoru, čemuž 6,9 procenta odpovídá. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) uvedl, že ministři dnes budou hledat kompromis. „Jestli se shodneme na návrhu (ministra práce a sociálních věcí) Jurečky, pro mne v pořádku,“ řekl. I podle něj by si politici neměli stanovovat platy sami, nastavovány by měly být automaticky.

Problém přichází podle ministra školství vždy při skokovém nárůstu po rozmražení platů po letech po zásahu do automatického nastavení. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomenul návrh opozičního ANO na další zmrazení platů. Pokaždé podle něj jde o krok, který s sebou nese dramatický skok při rozmražování s veškerým pnutím v celé společnosti. Dnes vláda zváží, zda navrhovaných 6,9 procenta odpovídá vývoji platů v cele zemi. „Zda je to hodnota odpovídající růstu ve veřejné sféře i v soukromé,“ konstatoval.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v úterý označil návrh za rozumný a přijatelný. Podle něj odpovídá odhadovanému růstu výdělků v Česku. „Číslo (nárůst o 6,9 procenta) je odvozeno od toho, o kolik se předpokládá růst průměrné mzdy mezi rokem 2024 a 2025. Odráží to i návrh, který se propisoval do zvýšení minimální mzdy,“ uvedl k tomu v úterý Jurečka. Podle predikce ministerstva financí z letošního srpna by měla nominální průměrná hrubá mzda příští rok proti letošku vzrůst o 6,5 procenta. Dostat by se měla na 49.233 korun. Suma na mzdy a platy by se měla zvednout o 6,4 procenta. Minimální mzda by měla od ledna vzrůst z 18.900 Kč na 20.800 korun, tedy o deset procent.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro ně od příštího roku zrušil. Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele.