Od letošního října se prodlužuje potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro přiznání předčasného starobního důchodu ze stávajících 35 let nově na 40 let. Od změny si zákonodárci slibují udržení většího počtu lidí na pracovním trhu.

„Základní podmínkou pro přiznání tohoto důchodu je získání potřebné doby pojištění, která je nyní u předčasného důchodu stejná jako u řádného, tedy 35 let. Od 1. října 2024 se potřebná doba pojištění prodlouží na 40 let,“ potvrzuje Jitka Drmolová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Dodává, že potřebná doba pojištění tak bude od října letošního roku o pět let delší oproti řádně čerpané starobní penzi. Od loňského října se přitom zpřísnila i doba čerpání předčasného důchodu z pěti let nově jen na tři roky.

„U předčasného důchodu mohou pojištěnci do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se předčasný starobní důchod přiznává, chybět nejvýše 3 roky,“ upozorňuje na druhou z podmínek přiznání předčasného důchodu Drmolová.

Zpřísnění podmínek odchodu do předčasné penze přináší takzvaná důchodová reforma, od které si Ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné slibuje i udržitelné financování důchodů. Její součástí je i vyšší krácení předčasných důchodů.

Předdůchod je plus pro DPS

S tím, jak se zpřísňují podmínky odchodu do předčasných, ale i řádných starobních důchodů, roste zájem o takzvané předdůchody. Jde rovněž o měsíčně vyplácenou dávku, avšak nikoli ze státního systému důchodového pojištění, ale z doplňkového penzijního spoření (DPS).

„Předdůchody vyplácejí svým klientům penzijní společnosti až pět let před státem určeným důchodovým věkem v závislosti na výši naspořených peněz,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Jednou z výhod podle něj je, že předdůchod nijak výrazně neovlivňuje výši vyměřovacího základu, z něhož se později vypočítává starobní penze od státu.

„V předdůchodu si navíc lidé mohou bez omezení nejen přivydělávat, ale také uzavírat klasické pracovní úvazky či podnikat bez omezené výše zisku,“ dodává Weiss.

Odpracovaná doba a zaplacené pojistné i v době pobírání předdůchodu se propisují do výše vyměřovaného starobního důchodu.

Oproti tomu předčasný důchod spravovaný státem dovoluje výdělky jen do takové výše, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. Obvykle tak jde o výdělky maximálně do 10 tisíc korun měsíčně po uzavření dohody o provedení práce. Podle Weisse ale mohou i lidé v předčasném důchodu přerušit jeho čerpání kvůli zaměstnání či jiné výdělečné činnosti, ze které odvádějí sociální pojištění. A následně po jejím skončení pak žádají sociální správu o obnovení výplaty předčasné penze.

„Nicméně stále už půjde o předčasný starobní důchod. Přejít z předčasného do plného starobního důchodu totiž není možné a krácení dávky je trvalé,“ upozorňuje finanční poradce.

Na stát je lepší nespoléhat

Ani čerpání předdůchodu z penzijního spoření ale není zcela bez podmínek. I na něj navíc dopadají úpravy státních penzí, respektive posunování věku odchodu do důchodu. Do předdůchodu totiž mohou lidé odcházet nejdříve pět let před dosažením státem určeného důchodového věku.

„Na účtu penzijního spoření musí mít žadatel o předdůchod naspořeno tolik, aby měsíční výplata činila alespoň 30 procent průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku,“ říká Vladimír Weiss s tím, že minimální dobu výplaty předdůchodu zákon stanoví na dva roky.

Letos tak penzijní společnosti schvalují dvouletou výplatu předdůchodu při minimální úložce 305 500 korun při měsíční výši předdůchodu 12 730 korun. Pro čerpání naspořených peněz formou předdůchodu až v pětiletém předstihu musí mít lidé v DPS uloženo alespoň 763 700 korun. Nedostatečná úložka pro přiznání předdůchodu se dá podle Weisse vyřešit jednorázovým vkladem, o čemž je ale třeba svou penzijní společnost předem informovat.

Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners. 

Od letošního října se prodlužuje potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro přiznání předčasného starobního důchodu ze stávajících 35 let nově na 40 let. Od změny si zákonodárci slibují udržení většího počtu lidí na pracovním trhu.

„Základní podmínkou pro přiznání tohoto důchodu je získání potřebné doby pojištění, která je nyní u předčasného důchodu stejná jako u řádného, tedy 35 let. Od 1. října 2024 se potřebná doba pojištění prodlouží na 40 let,“ potvrzuje Jitka Drmolová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Dodává, že potřebná doba pojištění tak bude od října letošního roku o pět let delší oproti řádně čerpané starobní penzi. Od loňského října se přitom zpřísnila i doba čerpání předčasného důchodu z pěti let nově jen na tři roky.

„U předčasného důchodu mohou pojištěnci do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se předčasný starobní důchod přiznává, chybět nejvýše 3 roky,“ upozorňuje na druhou z podmínek přiznání předčasného důchodu Drmolová.

Zpřísnění podmínek odchodu do předčasné penze přináší takzvaná důchodová reforma, od které si Ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné slibuje i udržitelné financování důchodů. Její součástí je i vyšší krácení předčasných důchodů.

Předdůchod je plus pro DPS

S tím, jak se zpřísňují podmínky odchodu do předčasných, ale i řádných starobních důchodů, roste zájem o takzvané předdůchody. Jde rovněž o měsíčně vyplácenou dávku, avšak nikoli ze státního systému důchodového pojištění, ale z doplňkového penzijního spoření (DPS).

„Předdůchody vyplácejí svým klientům penzijní společnosti až pět let před státem určeným důchodovým věkem v závislosti na výši naspořených peněz,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Jednou z výhod podle něj je, že předdůchod nijak výrazně neovlivňuje výši vyměřovacího základu, z něhož se později vypočítává starobní penze od státu.

„V předdůchodu si navíc lidé mohou bez omezení nejen přivydělávat, ale také uzavírat klasické pracovní úvazky či podnikat bez omezené výše zisku,“ dodává Weiss.

Odpracovaná doba a zaplacené pojistné i v době pobírání předdůchodu se propisují do výše vyměřovaného starobního důchodu.

Oproti tomu předčasný důchod spravovaný státem dovoluje výdělky jen do takové výše, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. Obvykle tak jde o výdělky maximálně do 10 tisíc korun měsíčně po uzavření dohody o provedení práce. Podle Weisse ale mohou i lidé v předčasném důchodu přerušit jeho čerpání kvůli zaměstnání či jiné výdělečné činnosti, ze které odvádějí sociální pojištění. A následně po jejím skončení pak žádají sociální správu o obnovení výplaty předčasné penze.

„Nicméně stále už půjde o předčasný starobní důchod. Přejít z předčasného do plného starobního důchodu totiž není možné a krácení dávky je trvalé,“ upozorňuje finanční poradce.

Na stát je lepší nespoléhat

Ani čerpání předdůchodu z penzijního spoření ale není zcela bez podmínek. I na něj navíc dopadají úpravy státních penzí, respektive posunování věku odchodu do důchodu. Do předdůchodu totiž mohou lidé odcházet nejdříve pět let před dosažením státem určeného důchodového věku.

„Na účtu penzijního spoření musí mít žadatel o předdůchod naspořeno tolik, aby měsíční výplata činila alespoň 30 procent průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku,“ říká Vladimír Weiss s tím, že minimální dobu výplaty předdůchodu zákon stanoví na dva roky.

Letos tak penzijní společnosti schvalují dvouletou výplatu předdůchodu při minimální úložce 305 500 korun při měsíční výši předdůchodu 12 730 korun. Pro čerpání naspořených peněz formou předdůchodu až v pětiletém předstihu musí mít lidé v DPS uloženo alespoň 763 700 korun. Nedostatečná úložka pro přiznání předdůchodu se dá podle Weisse vyřešit jednorázovým vkladem, o čemž je ale třeba svou penzijní společnost předem informovat.

Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners.