Vláda odložila schválení státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů. Jedním z důvodů bylo, že se kabinet dnes soustředil na projednání tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Na tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Schválení dokumentů kritizovala řada subjektů, podle kterých povede ke zdražení ceny energií či paliv. Síkela i premiér Petr Fiala (ODS) odmítli, že by přijetí dokumentů mohlo cokoliv zdražit.
Síkela řekl, že dokumenty nezavádí žádné příkazy a zákazy, které by zdražovaly život občanům. Podle Fialy je třeba dokumenty opět prostudovat a eventuální nedostatky opravit. V mediích byl soubor dokumentu nazýván jako ‚český Green Deal‘, takové označení ale podle něj není správné. Pro vládu je podle něj nepřijatelné, aby si dávala závazky vyšší, než si dává EU.
Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu pak má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšování výroby elektřiny z předloňských 84 terawatthodin (TWh) ke zhruba 95 TWh v roce 2050.
„Je to road mapa, jak snížit emise a dekarbonizovat padesát největších tuzemských firem,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro. Cílem tak je v roce 2050 dosažení nadpolovičního podílu obnovitelného zdrojů ve výrobě elektřiny. Podíl jaderné energie by pak měl do poloviny století vzrůst z 37 procent na 46 procent.
Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Jeho původní verzi stát už loni představil Evropské komisi, která ho následně vrátila s vlastními doporučeními. Stát v plánu počítá s navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě.
Hlavním bodem budoucího vývoje české energetiky by podle ministerstva průmyslu a obchodu mělo být postupné snižování emisí skleníkových plynů. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by Česká republika mohla snížit emise až o 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.
Ve schvalovaném balíčku lze najít řadu konkrétních bodů, od kterých už půjde v budoucnu jen těžko uhnout a budou mít jasně viditelné dopady na české firmy a domácnosti. Hovoří se například o zdražení benzínu a vytápění uhlím nebo přísnějších normách pro novostavby až po výzvy k novému pojetí lesního hospodářství. Dokumenty však zatím nejsou veřejné, úředníci je sdílejí pouze napříč státní správou.
Podle odhadů má jít na zelenou transformaci jeden až jeden a půl bilionu korun z evropských či národních zdrojů. Další zhruba dva biliony budou představovat náklady soukromého sektoru, tedy firem a domácností.
Green Deal a s ním související kroky byly velkým tématem i nedávných voleb do Evropského parlamentu. Část nově zvolených europoslanců se proti již schválené dohodě vymezovala a volá po úpravě ambiciózních klimatických cílů Evropské unie. Dá se tedy předpokládat, že některé konkrétní návrhy ještě mohou doznat změn.
