Ženy na celém světě podle průzkumů zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče. Podle zakladatelky projektu Férová domácnost Martiny Dvořákové nejde jen o klasické domácí práce, ale také o mentální zátěž, která je s tím spojená. A to je podle ní dnes pro ženy největší problém. Jsou to totiž právě ženy, které většinou myslí na všechny záležitosti spojené s chodem domácnosti: co mají koupit, co je potřeba doma uvařit, jaké pomůcky chybí dětem, kdo má kdy narozeniny, obstarávají školní povinnosti, třídní schůzky, lékařská vyšetření a další záležitosti.
„Je to neplacená práce, kam nespadají jen fyzické činnosti, ale veškerá mentální zátěž spojená s chodem domácnosti a péčí o členy domácnosti. Ženy se totiž také víc starají o to, jak se členové rodiny mají a co je trápí,“ tvrdí uvedla Dvořáková v pořadu FLOW.
Férová domácnost není podle ní ta, kde máme rozdělené práce napůl, ale taková, kde se cítíme všichni dobře. Aby toho dosáhli, musí spolu členové domácnosti komunikovat. Na svém webu Dvořáková nabízí audit domácnosti, kde může každý zjistit, jak na tom s rozdělením domácích prací a povinností je.
Čtyři hodiny neplacené práce denně
Podle zkušeností Dvořákové ženy často stojí také o určité uznání za vše, co doma dělají, které se jim však často nedostává. „Podle jednoho z českých výzkumů ženy zaměstnané na plný úvazek, které mají děti do 18 let, denně domácí prací a péčí tráví průměrně čtyři hodiny. Muži necelé dvě hodiny, takže o polovinu méně, než ženy,“ dodala Dvořáková v rozhovoru.
Méně času, méně ambicí
Fakt, že jsou ženy často přetížené domácími povinnostmi, způsobuje, že mají méně času na odpočinek a na koníčky.
A má to také dopady na celou ekonomiku: zaměstnání ženy totiž víc volí podle toho, aby zvládaly spojit pracovní povinnosti s péči o domácnost: typicky například s vyzvedáváním dětí. Neusilují proto tolik o kariérní růst. To se pak odráží i v zastoupení mužů a žen v manažerských pozicích a má to i další dopady: například na rozdíl mezi platy a žen mužů. V rámci takzvaného gender pay gapu má Česko osmý nejvyšší rozdíl ve výdělcích žen a mužů v rámci v EU.
Muži vydělávají v Česku průměrně o 16 procent více, než ženy (průměr EU je přitom 13 procent). Rozdíl se pak výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 40 až 44 lety, kdy dosahuje 23 procent. To souvisí zejména s rodičovstvím a s větší zátěží v souvislosti s péčí o děti a domácnost. Ženy jsou pak v důsledku všech fenoménů také mnohem více ohroženy chudobou než muži.
Proč by toto téma nemělo zapadnout? A máme více domácí práce a péče, než předchozí generace? Jak moc jsou dnes pod tlakem nejen ženy, ale i muži? Vše jsme probrali s Martinou Dvořákovou v tomto díle videopořadu FLOW.
