Výrazné zisky německé radikální Alternativy pro Německo (AfD) v nedělních zemských volbách v Durynsku a Sasku analytici spojují s vysokou inflací, bezpečností a s imigrací. Úspěch populistické strany však vyděsil firmy, které v postkomunistických regionech už nyní zápolí se zaplněním pracovních míst. Stále více se tak projevuje rozpor mezi vzrůstajícími protipřistěhovaleckými náladami veřejnosti, na kterou někteří politici slyší, a zájmy byznysu. A nejde pouze o Německo, před krajní pravicí varují firmy i jinde v Evropě.

V Durynsku AfD zvítězila, v Sasku skončila těsně na druhém místě, v obou spolkových zemích získala přes třicet procent hlasů. Úspěchu nezabránily ani skandály strany týkající se podezření ze špionáže pro Peking a prosazovaní zájmů Moskvy. Nepomohla ani hlasitá varování mainstreamových politiků a úřadů, že jde o extremistickou partaj, která se neštítí německé nacistické minulosti. Komentátoři míní, že voliči tak chtěli potrestat vládní koalici sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP) a Zelených.

„Existuje velká část lidí, která nedůvěřuje schopnosti politického establishmentu najít řešení. Proto se záměrně rozhodla pro negativní model,“ připustil podle webu Politico v reakci na výsledek voleb generální tajemník SPD Kevin Kühnert. Obavy Němců se týkají jak hospodářství, tak přistěhovalectví. Protiimigrační nálady v zemi posílil i nedávný útok v Solingenu. A především zjištění, že syrský útočník měl být vyhoštěn, ale nepodařilo se to. Berlín ještě narychlo před volbami oznámil tvrdší opatření vůči imigrantům a obnovil deportace do Afghánistánu.

Pro radikály bude sice těžké – až nemožné – získat ve zmíněných spolkových zemích moc, jejich úspěch a sílící tlak na vládní strany i tak se znepokojením sledují byznysmeni i ekonomičtí experti. Obávají se o budoucnost zejména postkomunistických částí Německa, politická nestabilita podle nich může vyděsit investory.

Drážďanské čipy se bez expertů ze zahraničí neobejdou

„Kapitál je plachý jelen,“ varoval podle Deutche Welle Olaf Zachert, investor, který se specializuje na záchranu společností v nouzi. Podotýká, že nikdo nebude mít zájem investovat v regionu, kde se necítí vítán. I Spolkový svaz zaměstnavatelů (BDA) zdůraznil souvislost mezi hospodářskou prosperitou a politickou stabilitou a apeloval na vládu, aby výsledek hlasování brala jako varování a myslela na pracovní místa a sociální smír.

Ohrožené jsou podle odborníků i zamýšlené velké projekty a inovace. „Plánované továrny na výrobu polovodičů v Sasku nebudou fungovat bez zahraničních talentů,“ je přesvědčen předseda digitálního sdružení Bitkom Ralf Wintergerst. Potřební experti si podle něj mohou vybírat, jakou pracovní lokalitu zvolí. Ředitel regionálních lobbistů Silicon Saxony Frank Bösenberg už dříve otevřeně prohlásil, že program AfD jde proti zájmům sdružení.

Východ Německa se už nyní potýká s nedostatkem pracovní síly, který se může ještě prohloubit. Durynským a saským firmám tak hrozí ztráta konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku. Stefan Traeger, šéf společnosti Jenoptik, která sídlí v Jeně a dodává čočky do NASA, řekl AP, že vzestup AfD ztěžuje schopnost firmy udržet si schopné zaměstnance. Jörg Engelmann se už na jaře svěřil Reuters s tím, že se mu do rodinné firmy CAC Engineering v Saské Kamenici podařilo přilákat zahraniční pracovníky, ale část jich záhy utekla, když se v místě setkala s rasismem.

„Děláme, co můžeme. Ale nemůžeme být bodyguardi. Jsou části populace, které si neuvědomují, že jde o zahraniční kvalifikované pracovníky, kteří chtějí Německu skutečně přispět,“ posteskl si. Podobné zkušenosti agentuře s odchodem pracovníků popsalo i několik dalších místních středně velkých společností.  

Talenty z východu se přesouvají na západ

S nalezením kvalitních pracovníků mohou v budoucnu v regionu zápolit například i nemocnice a školy. Německá odborová konfederace (DGB) upozorňuje, že jen v Sasku odejde během příští dekády do důchodu na tři sta tisíc lidí, které bude třeba nahradit. Míní, že část jejich práce zvládne pokrýt digitalizace a automatizace, ale zdaleka ne všechnu. „Jsme odkázáni na kvalifikované pracovníky ze zahraničí,“ tvrdí šéf saské DGB Markus Schlimbach.

Postkomunistická část Německa má navíc velkou nevýhodu v tom, že tamní talenty se velmi snadno přesouvají za prací do jiných částí země. A čím více bude východ stagnovat, tím větší úprk zejména mladých nastane. Už nyní jsou rozdíly v demografii značné. Zatímco populace na západě Německa od sjednocení o desetinu vzrostla, na východě o patnáct procent poklesla. Německá populace jako celek přitom rychle stárne. Odhaduje se, že do roku 2035 v zemi bude chybět sedm milionů kvalifikovaných pracovníků.

Německý byznys před růstem krajní pravice varoval už před červnovými volbami do europarlamentu. „Vyloučení, extremismus a populismus představují hrozbu pro Německo jako byznysovou lokalitu a naši prosperitu,“ uvedla tehdy Svazem německého průmyslu (BDI) podporovaná aliance třicítky německých firem zahrnující BMW, BASF nebo Deutsche Bank. Zároveň apelovala na svých celkem 1,7 milionu pracovníků, aby se nadcházejících voleb zúčastnili.

A podobná varování zaznívala i z Francie, kde se daří Národnímu sdružení Marine Le Penové. Další zemí, kde má byznys strach z protiimigračních politik, je Nizozemsko. Proti Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se vymezil světový lídr v produkci zařízení na výrobu čipů, společnost ASML. „Pokud nedokážeme dostat lidi sem, dostaneme je někam jinam,“ pohrozil v rozhovoru pro Politico počátkem roku nyní už vysloužilý šéf firmy Peter Wennink.

Výrazné zisky německé radikální Alternativy pro Německo (AfD) v nedělních zemských volbách v Durynsku a Sasku analytici spojují s vysokou inflací, bezpečností a s imigrací. Úspěch populistické strany však vyděsil firmy, které v postkomunistických regionech už nyní zápolí se zaplněním pracovních míst. Stále více se tak projevuje rozpor mezi vzrůstajícími protipřistěhovaleckými náladami veřejnosti, na kterou někteří politici slyší, a zájmy byznysu. A nejde pouze o Německo, před krajní pravicí varují firmy i jinde v Evropě.

V Durynsku AfD zvítězila, v Sasku skončila těsně na druhém místě, v obou spolkových zemích získala přes třicet procent hlasů. Úspěchu nezabránily ani skandály strany týkající se podezření ze špionáže pro Peking a prosazovaní zájmů Moskvy. Nepomohla ani hlasitá varování mainstreamových politiků a úřadů, že jde o extremistickou partaj, která se neštítí německé nacistické minulosti. Komentátoři míní, že voliči tak chtěli potrestat vládní koalici sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP) a Zelených.

„Existuje velká část lidí, která nedůvěřuje schopnosti politického establishmentu najít řešení. Proto se záměrně rozhodla pro negativní model,“ připustil podle webu Politico v reakci na výsledek voleb generální tajemník SPD Kevin Kühnert. Obavy Němců se týkají jak hospodářství, tak přistěhovalectví. Protiimigrační nálady v zemi posílil i nedávný útok v Solingenu. A především zjištění, že syrský útočník měl být vyhoštěn, ale nepodařilo se to. Berlín ještě narychlo před volbami oznámil tvrdší opatření vůči imigrantům a obnovil deportace do Afghánistánu.

Pro radikály bude sice těžké – až nemožné – získat ve zmíněných spolkových zemích moc, jejich úspěch a sílící tlak na vládní strany i tak se znepokojením sledují byznysmeni i ekonomičtí experti. Obávají se o budoucnost zejména postkomunistických částí Německa, politická nestabilita podle nich může vyděsit investory.

Drážďanské čipy se bez expertů ze zahraničí neobejdou

„Kapitál je plachý jelen,“ varoval podle Deutche Welle Olaf Zachert, investor, který se specializuje na záchranu společností v nouzi. Podotýká, že nikdo nebude mít zájem investovat v regionu, kde se necítí vítán. I Spolkový svaz zaměstnavatelů (BDA) zdůraznil souvislost mezi hospodářskou prosperitou a politickou stabilitou a apeloval na vládu, aby výsledek hlasování brala jako varování a myslela na pracovní místa a sociální smír.

Ohrožené jsou podle odborníků i zamýšlené velké projekty a inovace. „Plánované továrny na výrobu polovodičů v Sasku nebudou fungovat bez zahraničních talentů,“ je přesvědčen předseda digitálního sdružení Bitkom Ralf Wintergerst. Potřební experti si podle něj mohou vybírat, jakou pracovní lokalitu zvolí. Ředitel regionálních lobbistů Silicon Saxony Frank Bösenberg už dříve otevřeně prohlásil, že program AfD jde proti zájmům sdružení.

Východ Německa se už nyní potýká s nedostatkem pracovní síly, který se může ještě prohloubit. Durynským a saským firmám tak hrozí ztráta konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku. Stefan Traeger, šéf společnosti Jenoptik, která sídlí v Jeně a dodává čočky do NASA, řekl AP, že vzestup AfD ztěžuje schopnost firmy udržet si schopné zaměstnance. Jörg Engelmann se už na jaře svěřil Reuters s tím, že se mu do rodinné firmy CAC Engineering v Saské Kamenici podařilo přilákat zahraniční pracovníky, ale část jich záhy utekla, když se v místě setkala s rasismem.

„Děláme, co můžeme. Ale nemůžeme být bodyguardi. Jsou části populace, které si neuvědomují, že jde o zahraniční kvalifikované pracovníky, kteří chtějí Německu skutečně přispět,“ posteskl si. Podobné zkušenosti agentuře s odchodem pracovníků popsalo i několik dalších místních středně velkých společností.  

Talenty z východu se přesouvají na západ

S nalezením kvalitních pracovníků mohou v budoucnu v regionu zápolit například i nemocnice a školy. Německá odborová konfederace (DGB) upozorňuje, že jen v Sasku odejde během příští dekády do důchodu na tři sta tisíc lidí, které bude třeba nahradit. Míní, že část jejich práce zvládne pokrýt digitalizace a automatizace, ale zdaleka ne všechnu. „Jsme odkázáni na kvalifikované pracovníky ze zahraničí,“ tvrdí šéf saské DGB Markus Schlimbach.

Postkomunistická část Německa má navíc velkou nevýhodu v tom, že tamní talenty se velmi snadno přesouvají za prací do jiných částí země. A čím více bude východ stagnovat, tím větší úprk zejména mladých nastane. Už nyní jsou rozdíly v demografii značné. Zatímco populace na západě Německa od sjednocení o desetinu vzrostla, na východě o patnáct procent poklesla. Německá populace jako celek přitom rychle stárne. Odhaduje se, že do roku 2035 v zemi bude chybět sedm milionů kvalifikovaných pracovníků.

Německý byznys před růstem krajní pravice varoval už před červnovými volbami do europarlamentu. „Vyloučení, extremismus a populismus představují hrozbu pro Německo jako byznysovou lokalitu a naši prosperitu,“ uvedla tehdy Svazem německého průmyslu (BDI) podporovaná aliance třicítky německých firem zahrnující BMW, BASF nebo Deutsche Bank. Zároveň apelovala na svých celkem 1,7 milionu pracovníků, aby se nadcházejících voleb zúčastnili.

A podobná varování zaznívala i z Francie, kde se daří Národnímu sdružení Marine Le Penové. Další zemí, kde má byznys strach z protiimigračních politik, je Nizozemsko. Proti Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se vymezil světový lídr v produkci zařízení na výrobu čipů, společnost ASML. „Pokud nedokážeme dostat lidi sem, dostaneme je někam jinam,“ pohrozil v rozhovoru pro Politico počátkem roku nyní už vysloužilý šéf firmy Peter Wennink.