Advokacie začíná v čím dál větší míře využívat umělou inteligenci, která může v odvětví do budoucna usnadnit mnoho činností. Letos v červenci z tohoto důvodu vznikla Advokátní asociace pro AI, jejímž cílem je podpora inovací v oblasti práva a advokacie a vymezení zodpovědného využití technologií v oboru. Advokátům do budoucna pomůže i pokračující digitalizace justičního systému ze strany ministerstva spravedlnosti.
„Cílem asociace je, aby se v našem i v evropském advokátním prostoru tyto technologie používaly správně. A to jak z pohledu advokátního, tedy respektování advokátních principů, tak i z pohledu standardních etických pravidel při použití nových technologií,“ řekl Filip Drnec, předseda výkonného představenstva asociace, na čtvrtečním diskuzním setkání spolupořádaném Advokátní asociací pro AI. V praxi lze podle asociace využít umělou inteligenci v advokacii například ke generování dokumentů nebo překladů. V budoucnu by mohla například i tvořit návrhy podání nebo rozhodnutí. Advokátům může také posloužit k anonymizaci spisů, kdy jsou z textu vyjmuty citlivé osobní údaje.
Nástroje umělé inteligence využívá v současné době i advokátní kancelář Dostupný advokát. „Máme AI nástroj, který funguje jako asistent na našem webu, pomáhá klientům se zorientovat a umí jim dát doporučení na konkrétní službu, kterou jim můžeme poskytnout,“ uvádí zakladatel kanceláře Ondřej Preuss. „Umělou inteligenci využíváme také při přípravě obsahu, ale zatím pouze jako pomocnou ruku,“ doplňuje s tím, že podle něj AI nástroje do budoucna práci advokáta výrazně zjednoduší. Ten se tak bude moci soustředit na to klíčové, a sice na vztah s klientem.
Člen představenstva Advokátní asociace pro AI Jiří Novák zároveň dodává, že s využíváním umělé inteligence přicházejí i rizika a otázky, které je třeba vyřešit. Například je důležité zajistit, že algoritmy nebudou ovlivňovat rozhodování soudců. V případě výslechu svědků pomocí videokonferencí je zase nutná obrana proti takzvaným deep fake – je důležité zajistit, že algoritmy nebudou ovlivňovat rozhodování soudců. „Pokud by dělala soudní rozhodnutí AI, bude nám říkat, jak se máme chovat,“ upozornil.
Na pozoru je potřeba se mít i před situacemi, kdy umělá inteligence takzvaně halucinuje. V USA nechvalně proslavil využití ChatGPT při soudních sporech zejména případ LoDuca a Schwartz. V tomto případě byl ChatGPT použit těmito dvěma advokáty k nalezení právních precedentů, ale poskytl nepravdivé informace, respektive citoval soudní rozhodnutí, která neexistovala.
„Na soudce se prostřednictvím advokáta obracejí lidé, když systém selže a konvenční způsoby záchrany a lidská slušnost nestačí. Nesmíme dopustit, že i advokát se robotizuje do té míry, že i ten odmítne pomoci. Spravedlnost je lidská. Čím více se budou ostatní průmyslové sektory transformovat za pomocí umělé inteligence, o to důležitější je zachování lidského elementu, který má napravovat případné excesy a chyby,“ uvedl ředitel advokátní asociace pro AI Martin Vlasta.
Dodal, že advokát musí být ten, kdo má sílu a prostředky se stroji postavit a bránit oprávněný zájem klienta. „Advokacie nikdy neměla tak ohromnou míru důležitosti ve společnosti, jakou bude mít zítra,“ dodal Vlasta.
Postupující digitalizace justice
Pro české advokátní kanceláře je důležitá také postupující digitalizace ze strany ministerstva spravedlnosti. Jejím zásadním milníkem má být v budoucnu spuštění programu eSPIS, který mimo jiné výrazně zjednoduší advokátům práci se soudními spisy. Jeho cílem je vytvoření digitálního spisového přehledu. Po jeho spuštění budou všechny nové soudní spisy převáděny do elektronické podoby a díky tomu se výrazně zlepší jejich přístupnost. Advokáti už tak nebudou muset kvůli nahlédnutí do nich jezdit na příslušný soud.
I když měl být provoz systému původně zahájen již v průběhu letošního roku, nakonec se opozdí. Nový termín jeho zprovoznění zatím ministerstvo nechce předjímat. Podle ředitele systému E-justice Přemysla Sezemského z ministerstva spravedlnosti není stanovování přesných termínů spuštění správnou cestou, pokud nelze s jistotou říci, že se opravdu stihne. „Předčasná vydání produktů vnímám jako špatná,“ říká. S tím souhlasí i náměstek ministra spravedlnosti Vilém Anzenbacher. „Lepší je dvakrát měřit. Chceme vytvořit systém, za kterým budeme plně stát a po spuštění už ho nebudeme muset měnit,“ vysvětluje.
Kromě toho má ministerstvo v přípravě i další projekty. Mezi ně patří například modernizace informačního systému veřejných rejstříků. Zprovozněn by měl být i systém eCodex, což je šifrovaná platforma pro přeshraniční komunikaci. Již v minulém roce ministerstvo spustilo mimo jiné možnost placení soudních poplatků prostřednictví QR kódů nebo projekt umožňující konání soudních řízení přes videokonference.
Justice se však současně potýká i s problémy. Tím prvním je kybernetická bezpečnost. „Minulý rok byla justice pod palbou velkých hackerských útoků,“ uvedl Sezemský s tím, že právě ty stály za výpadky webových stránek ministerstva. To se zároveň musí vypořádat i s napnutým rozpočtem. „Bez evropské podpory nemůžeme realizovat žádné větší projekty,“ doplňuje.
VIDEO: Rozhovor s ministryní obrany Janou Černochovou pro pořad FLOW
FLOW: Rozhovor s ministryní obrany Janou Černochovou • e15
