Bílý dům je pod rostoucím tlakem, aby Ukrajině umožnil údery hluboko na ruské území a pomohl tak změnit složitou situaci na bojišti. Z Washingtonu však zaznívají varování před vysokým očekáváním od povolení užít západní zbraně za tímto účelem. Napadená země zažívá jedno z nejtěžších období od invaze v únoru 2022. Rusové postupují v Donbasu a zároveň pokračují ve smrtících vzdušných útocích na ukrajinské civilisty. Na Západě tak sílí skepse k dosažení úplného ukrajinského vítězství.

Ukrajinci už dlouho žádají Washington a Londýn, aby zrušily omezení ohledně použití jimi dodaných dalekonosných zbraní proti ruským cílům. Kyjev tvrdí, že je to jediný způsob, jak účinně zasahovat ruská vojenská letiště, z nichž mohou startovat letadla, vypouštějící řízené střely na Ukrajinu.

V současnosti Ukrajinci mohou zasahovat pozice nepřítele pouze nedaleko Charkovské oblasti. V dosahu poskytnutých zbraní, mimo jiné střel ATACMS, přitom podle Kyjeva leží mnoho strategických cílů včetně vojenských základen, logistických uzlů a skladů paliva a munice.

Bílý dům však žádosti o větší volnost dosud odmítal z obavy, že by svolení mohlo vést k eskalaci konfliktu. Nyní se však zdá, že se americká pozice mění. Ministr zahraničí Antony Blinken tento týden slíbil, že Američané budou s Ukrajinci i Brity o tématu jednat a naslouchat argumentům. Ve středu pak přicestoval do Kyjeva společně se svým britským protějškem Davidem Lammym. „Pracujeme na tom,“ citovala agentura AFP i amerického prezidenta Joea Bidena v záležitosti uvolnění restrikcí.

Ukrajinci věří, že Rusům u Pokrovsku dojdou síly

Důvodů ke změně názoru má Washington vícero. Blinken v úterý prohlásil, že Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. „Tento vývoj a rostoucí spolupráce mezi Ruskem a Íránem ohrožuje evropskou bezpečnost a ukazuje, jak destabilizující vliv Íránu sahá daleko za hranice Blízkého východu,“ řekl. Teherán to popírá, ale USA a jejich spojenci na něj už uvalili nové sankce. Kyjev tvrdí, že to nestačí a adekvátní reakcí by bylo právě povolení udeřit hluboko do Ruska.

Na Bidena navíc naléhá skupina republikánů ze Sněmovny reprezentantů. „Už dávno nastal čas, aby administrativa změnila kurz a zrušila zbývající omezení ukrajinského používání zbraní dodaných USA proti legitimním vojenským cílům v Rusku,“ napsali vlivní zákonodárci, mimo jiné předseda sněmovního výboru pro zahraniční věci Michael McCaul a předseda branného sněmovního výboru Mike Rogers. Jejich postoj přitom není v souladu s názory republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, který v debatě se svou demokratickou rivalkou Kamalou Harrisovou odmítl říct, zda je ukrajinské vítězství v americkém zájmu.

Tlak na Spojené státy ale vzrostl především kvůli horšící se situaci na frontě. Rusové stále více ohrožují strategické město Pokrovsk a odborníci míní, že jeho zisk by dramaticky změnil vývoj v Donbasu. Město je centrem železničních i silničních tras a úspěšný ruský útok by přerušil hlavní zásobovací linky pro vojáky ve zbývajících ukrajinských baštách v celém regionu. Ukrajinci v poslední době vyslali posily k obraně Pokrovsku a doufají, že za několik týdnů ruskou aktivitu utlumí vyčerpání a nepříznivé počasí.

V tuto chvíli je však vývoj nejistý. „Hodně bude záležet na tom, jak rychle dokážeme manévrovat s našimi zálohami, abychom čelili nepříteli, protože začíná měnit taktiku. Jednoduše řečeno, narazili u Pokrovsku na zeď. Uvědomili si, že tam neuspějí a hledají další vstupní body. Myslím si, že budou hledat dál, ale nakonec přestanou,“ řekl webu RBK Ukrajina vojenský expert, vysloužilý major Oleksij Heťman.

Scholz chce rychlý mír

I kdyby Kyjev nakonec získal americké a britské svolení, není zdaleka jisté, že by mu to výrazněji pomohlo. Washington už dříve varoval, že zásoby vhodných raket jsou poměrně skromné a Rusové nejspíš už své vzdušné prostředky stejně přesunuly z jejich dosahu. „Neexistuje žádná schopnost, která by sama o sobě byla v této kampani rozhodující,“ zdůraznil americký ministr obrany Lloyd Austin.

Vše tak nasvědčuje tomu, že na Západě sílí skepse ohledně schopnosti Ukrajinců vytlačit Rusy z celého svého území včetně Krymu. Mezi evropskými diplomaty zaznívají výroky, že Kyjev musí být ve svých cílech realističtější, aby politici mohli obhájit další pomoc zemi, napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajině podle něj vysvětlili, že plné vítězství by si žádalo stovky miliard dolarů pomoci, což si ani Evropa ani USA nemohou dovolit.

Veřejně se s takovými názory netají především německý kancléř Olaf Scholz. „Věřím, že nyní je okamžik, kdy musíme diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostaneme rychleji, než to v současnosti vypadá,“ řekl v nedávném rozhovoru pro televizi ZDF. Příští mírové konference se podle něj musí účastnit i Rusko.

Jonathan Eyal z britského bezpečnostního think tanku Royal United Services Institute (RUSI) míní, že je v pořádku o současných výzvách s Kyjevem soukromě hovořit a pokusit se vyjasnit si s ním, jak má vítězství v praxi vypadat. „Ale nejsme nijak blízko výsledku a musíme být opatrní, aby tato diskuze nebyla interpretována jako ukončení podpory Ukrajiny,“ citoval ho WSJ.

Bílý dům je pod rostoucím tlakem, aby Ukrajině umožnil údery hluboko na ruské území a pomohl tak změnit složitou situaci na bojišti. Z Washingtonu však zaznívají varování před vysokým očekáváním od povolení užít západní zbraně za tímto účelem. Napadená země zažívá jedno z nejtěžších období od invaze v únoru 2022. Rusové postupují v Donbasu a zároveň pokračují ve smrtících vzdušných útocích na ukrajinské civilisty. Na Západě tak sílí skepse k dosažení úplného ukrajinského vítězství.

Ukrajinci už dlouho žádají Washington a Londýn, aby zrušily omezení ohledně použití jimi dodaných dalekonosných zbraní proti ruským cílům. Kyjev tvrdí, že je to jediný způsob, jak účinně zasahovat ruská vojenská letiště, z nichž mohou startovat letadla, vypouštějící řízené střely na Ukrajinu.

V současnosti Ukrajinci mohou zasahovat pozice nepřítele pouze nedaleko Charkovské oblasti. V dosahu poskytnutých zbraní, mimo jiné střel ATACMS, přitom podle Kyjeva leží mnoho strategických cílů včetně vojenských základen, logistických uzlů a skladů paliva a munice.

Bílý dům však žádosti o větší volnost dosud odmítal z obavy, že by svolení mohlo vést k eskalaci konfliktu. Nyní se však zdá, že se americká pozice mění. Ministr zahraničí Antony Blinken tento týden slíbil, že Američané budou s Ukrajinci i Brity o tématu jednat a naslouchat argumentům. Ve středu pak přicestoval do Kyjeva společně se svým britským protějškem Davidem Lammym. „Pracujeme na tom,“ citovala agentura AFP i amerického prezidenta Joea Bidena v záležitosti uvolnění restrikcí.

Ukrajinci věří, že Rusům u Pokrovsku dojdou síly

Důvodů ke změně názoru má Washington vícero. Blinken v úterý prohlásil, že Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. „Tento vývoj a rostoucí spolupráce mezi Ruskem a Íránem ohrožuje evropskou bezpečnost a ukazuje, jak destabilizující vliv Íránu sahá daleko za hranice Blízkého východu,“ řekl. Teherán to popírá, ale USA a jejich spojenci na něj už uvalili nové sankce. Kyjev tvrdí, že to nestačí a adekvátní reakcí by bylo právě povolení udeřit hluboko do Ruska.

Na Bidena navíc naléhá skupina republikánů ze Sněmovny reprezentantů. „Už dávno nastal čas, aby administrativa změnila kurz a zrušila zbývající omezení ukrajinského používání zbraní dodaných USA proti legitimním vojenským cílům v Rusku,“ napsali vlivní zákonodárci, mimo jiné předseda sněmovního výboru pro zahraniční věci Michael McCaul a předseda branného sněmovního výboru Mike Rogers. Jejich postoj přitom není v souladu s názory republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, který v debatě se svou demokratickou rivalkou Kamalou Harrisovou odmítl říct, zda je ukrajinské vítězství v americkém zájmu.

Tlak na Spojené státy ale vzrostl především kvůli horšící se situaci na frontě. Rusové stále více ohrožují strategické město Pokrovsk a odborníci míní, že jeho zisk by dramaticky změnil vývoj v Donbasu. Město je centrem železničních i silničních tras a úspěšný ruský útok by přerušil hlavní zásobovací linky pro vojáky ve zbývajících ukrajinských baštách v celém regionu. Ukrajinci v poslední době vyslali posily k obraně Pokrovsku a doufají, že za několik týdnů ruskou aktivitu utlumí vyčerpání a nepříznivé počasí.

V tuto chvíli je však vývoj nejistý. „Hodně bude záležet na tom, jak rychle dokážeme manévrovat s našimi zálohami, abychom čelili nepříteli, protože začíná měnit taktiku. Jednoduše řečeno, narazili u Pokrovsku na zeď. Uvědomili si, že tam neuspějí a hledají další vstupní body. Myslím si, že budou hledat dál, ale nakonec přestanou,“ řekl webu RBK Ukrajina vojenský expert, vysloužilý major Oleksij Heťman.

Scholz chce rychlý mír

I kdyby Kyjev nakonec získal americké a britské svolení, není zdaleka jisté, že by mu to výrazněji pomohlo. Washington už dříve varoval, že zásoby vhodných raket jsou poměrně skromné a Rusové nejspíš už své vzdušné prostředky stejně přesunuly z jejich dosahu. „Neexistuje žádná schopnost, která by sama o sobě byla v této kampani rozhodující,“ zdůraznil americký ministr obrany Lloyd Austin.

Vše tak nasvědčuje tomu, že na Západě sílí skepse ohledně schopnosti Ukrajinců vytlačit Rusy z celého svého území včetně Krymu. Mezi evropskými diplomaty zaznívají výroky, že Kyjev musí být ve svých cílech realističtější, aby politici mohli obhájit další pomoc zemi, napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajině podle něj vysvětlili, že plné vítězství by si žádalo stovky miliard dolarů pomoci, což si ani Evropa ani USA nemohou dovolit.

Veřejně se s takovými názory netají především německý kancléř Olaf Scholz. „Věřím, že nyní je okamžik, kdy musíme diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostaneme rychleji, než to v současnosti vypadá,“ řekl v nedávném rozhovoru pro televizi ZDF. Příští mírové konference se podle něj musí účastnit i Rusko.

Jonathan Eyal z britského bezpečnostního think tanku Royal United Services Institute (RUSI) míní, že je v pořádku o současných výzvách s Kyjevem soukromě hovořit a pokusit se vyjasnit si s ním, jak má vítězství v praxi vypadat. „Ale nejsme nijak blízko výsledku a musíme být opatrní, aby tato diskuze nebyla interpretována jako ukončení podpory Ukrajiny,“ citoval ho WSJ.