V tuto chvíli se podle odborníka na USA z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Jana Hornáta nedá říct, že by se s rezignací prezidenta Joea Bidena na kandidaturu změnil okruh očekávaných témat, došlo však k posunu důrazu na jednotlivé body. „Kamala Harrisová je v lepší pozici než Biden mluvit o problematice potratů a jako bývalá státní zástupkyně by věrohodněji kritizovala Trumpa za jeho probíhající soudní procesy. Trump se naopak může více opřít do otázky nelegální migrace, kterou měla Harrisová v počátku Bidenova prezidentství na starosti,“ je přesvědčen expert.
Exprezident podle něj zároveň bude poukazovat na to, že Harrisová je ještě více nalevo než Biden, a bude tak vyobrazovat demokraty jako nebezpečné socialisty, kteří chtějí proměnit zemi.
VIDEO:Fakta od Donaldu Trumpovi
Víte, že… Donald Trump • Pavlína Horáková/Jan Jedlička/Blesk
Ekonomika a životní úroveň
Patrně největším tématem kampaně bude ekonomika. Z výzkumu společnosti Gallup vyplývá, že je to záležitost, která Američany nejvíce znepokojuje. Aktuálně ji za největší problém považuje 33 procent tázaných, což je sice méně než po finanční krizi v roce 2008 a těsně po pandemii, ale více než v Trumpově éře. Lidé si přitom rovným dílem stěžují jak na úroveň amerického hospodářství obecně, tak na vysoké životní náklady a inflaci.
Demokraté jsou už delší dobu frustrovaní z toho, že se americké ekonomice poměrně daří, ale lidé to tak zatím nevnímají a zůstávají pesimističtí. Meziroční tempo růstu HDP ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 2,8 procenta, táhly ho spotřebitelské výdaje. Nezaměstnanost šla sice v poslední době mírně nahoru, ale stále je na nízké úrovni. Její míra minulý měsíc činila 4,1 procenta a předtím se pod čtyřmi procenty držela déle než dva roky, tedy po nejdelší úsek od šedesátých let.
Postpandemickou inflaci, kterou podpořilo i zvýšení cen energií po ruském vpádu na Ukrajinu, se podařilo zkrotit na tři procenta. To je však stále více než v době Trumpova prezidentství. Američané vnímají, že v současnosti za zboží a služby platí v průměru o pětinu víc, než když se Trump těžce loučil s Bílým domem. Komentátoři soudí, že hlavním důvodem velké nespokojenosti je ještě stále doznívání koronavirového hospodářského otřesu a nostalgie po stabilní době před pandemií, spojované s Trumpem.
Exprezident v průzkumech dlouhodobě porážel Bidena v otázkách spojených s hospodářskou způsobilostí. „Ekonomika je v těchto volbách klíčovým faktorem, protože občané jako já si již nemohou dovolit to, co bylo kdysi považováno za základ života v Americe,“ řekl Hlasu Ameriky (VOA) rybář George Barisich, republikánský volič z Louisiany. „Trump je alespoň byznysmen. Myslím, že nám bude schopen pomoci,“ dodal.
Někteří analytici si myslí, že by odstoupení Bidena demokratům mohlo nahrát. „Vidím výhodu v tom, že viceprezidentka Harrisová přebírá kampaň, protože se může odstřihnout od prezidenta Bidena v záležitosti inflace,“ uvedla pro BBC Danielle Deiserothová z průzkumné společnosti Data for Progress. „Je to příležitost k resetování ekonomického příběhu,“ dodala. Další odborníci však míní, že Američané nadále budou posuzovat stav ekonomiky stranickou optikou a do voleb se nic zásadně nezmění.
Dekarbonizace a energetika
Velkým tématem před listopadovým hlasováním budou i změny klimatu a energetická transformace. Biden napřel v uplynulých letech velké úsilí do dekarbonizace a nasměroval tam mnoho prostředků. Nejznámější nástroj Washingtonu, zákon o snižování inflace (IRA), na nízkoemisní projekty včetně elektromobility, sluneční a větrné energie a vodíku vyčleňuje 369 miliard dolarů. Tyto dotace vyvolaly paniku v Evropě, jelikož přetahují firmy ze starého kontinentu.
Poradenská společnost Wood Mackenzie podle Reuters odhaduje, že Trumpovo vítězství ohrozí celkem bilion dolarů z plánovaných investic do nízkouhlíkové energetiky a povede k velkému nárůstu emisí. Exprezident zatím jasně neuvedl, které části Bidenova zeleného dědictví by zrušil, ale v kampani se proti němu vymezuje.
„Všechny biliony dolarů, které tam leží a ještě nebyly utraceny, přesměrujeme na důležité projekty, jako jsou silnice, mosty, přehrady, a nedovolíme, aby byly utraceny za nesmyslné nápady na nový zelený podvod,“ řekl nadhodnoceně během svého projevu na republikánském sjezdu. Není však jasné, nakolik by byl v tomto směru úspěšný, pokud za ním nebude stát Kongres. Státy, které z Bidenových peněz mají těžit, by se nejspíš jeho snaze právně bránily.
Je také otázkou, jestli by v některých případech navzdory předvolební rétorice nedospěl k závěru, že tyto pobídky jsou prospěšné v technologickém soupeření s Čínou a podporují domácí průmysl. Problémem pro demokraty každopádně je, že většina přislíbených peněz skutečně ještě nebyla proinvestována, což by nejlépe zmařilo plány jejich rivala.
Trump by šel na ruku těžařům fosilních paliv a podporoval produkci ropy a zemního plynu, který by se nejspíš ještě více snažil udat v Evropě. Jenže to už nebude snadné – Biden měl v tomto směru štěstí, že se za jeho éry Evropané snažili zbavit energetické závislosti na Rusku a začali americký LNG nakupovat ve velkém. Je tedy otázka, zda existuje prostor pro další zvýšení exportu, zvlášť když se Evropská unie snaží o dekarbonizaci.
„Vzhledem k tomu, že máme tyto klimatické závazky, očekáváme, že poptávka po zemním plynu bude do roku 2030 nižší a ještě nižší do roku 2040, takže v Evropě nebude dlouhodobá poptávka po plynu,“ řekl webu Politico Georg Zachmann z belgického ekonomického think-tanku Bruegel. V USA se navíc navzdory Bidenově zelenému programu loni těžilo rekordní množství ropy a je otázka, jestli by se Trumpovi podařilo těžbu ještě více vyšponovat.
Nelegální imigrace
Jednou z nejsilnějších Trumpových zbraní bude bezpochyby téma nelegálního přistěhovalectví a republikánům v tomto hraje do karet, že právě tuhle oblast měla viceprezidentka Harrisová v posledních čtyřech letech na starosti. Ve Sněmovně reprezentantů republikáni nedávno prosadili rezoluci, která kritizuje její migrační práci v Bidenově administrativě.
„Byla pohraničním carem, ale nikdy nepřijela na hranici,“ posmíval se Trump nepřesně své rivalce. Harrisová neřešila přímo bezpečnost amerických hranic, ale měla za úkol zabývat se kořeny migrace v zemích jako Guatemala, Honduras a Salvador. A také odrazovat jejich obyvatele od cesty za americkým snem. „Chci, aby to bylo lidem v tomto regionu, kteří uvažují o nebezpečné pouti na hranici Spojených států a Mexika, jasné: Nechoďte. USA budou nadále prosazovat naše zákony a zabezpečí naši hranici,“ vzkázala kupříkladu v roce 2021 lidem v Guatemale.
Přesto počty lidí, kteří se o to pokoušejí, za Bidenova prezidentství dramaticky vzrostly. Loni jich pohraničníci na mexické hranici zachytili rekordních 2,5 milionu. Pro srovnání, v roce 2020, tedy v posledním plném roce Trumpovy vlády, to bylo 458 tisíc. Stoupá i počet odhadovaných nelegálních přechodů, loni jich podle Bloombergu mohlo být na 665 tisíc, v Trumpově roce 2020 nejspíš 154 tisíc. Ve Spojených státech v současnosti pobývá na 46 milionů lidí narozených mimo jejich území. Imigranti tak tvoří téměř čtrnáct procent populace, zhruba stejně jako na konci 19. století, ale daleko více než před pěti dekádami. Tři čtvrtiny z nich jsou v zemi legálně.
Téma imigrace respondenti v průzkumech řadí mezi nejožehavější problémy, i když v posledních měsících trochu ztratilo na naléhavosti s poklesem náporu na jižní hranici. Téměř dvě třetiny Trumpových voličů si podle šetření Pew Research Center myslí, že by nelegální příchozí měli být z USA deportováni. Celkově takové stanovisko zastává něco přes třetinu Američanů, jejich počet ale v posledních letech roste.
„Lidé samozřejmě chtějí žít v bezpečných komunitách, a pokud je z médií častěji slyšet, že nějaký trestný čin byl spáchán nelegálním migrantem, volají po ‚zákonu a pořádku‘. A to přesto že závažných trestných činů spáchaných nelegálními migranty není mnoho. Různé konzervativní organizace jako například Heritage Foundation navíc tyto trestné činy pečlivě mapují a pomáhají je medializovat,“ vysvětluje Hornát.
Trump však musí v tomto tématu našlapovat opatrně, aby neztratil nebílé voliče. Mezi jeho příznivci totiž panují v názorech na téma migrace značné rozdíly. Jen 28 procent bílých sympatizantů exprezidenta se domnívá, že by měl existovat způsob, jak nezákonné přistěhovalce legalizovat, pokud splní určité podmínky. Stejný postoj ale zastává 58 procent jeho hispánských podporovatelů. Výrazně vstřícnější jsou k imigrantům také jeho mladší voliči.
Čína a obchod
Čína by nejspíš byla ústředním bodem Trumpovy zahraniční politiky. Exprezident chtěl v minulém období snížit americký deficit v obchodu s asijskou velmocí a obviňoval ji z nekalých praktik. Vyvolal obchodní válku s Čínou a nyní dává najevo, že se k ní hodlá vrátit, a dokonce ji dostat na novou úroveň. V kampani nejspíš bude s demokratickým rivalem soupeřit o to, kdo bude vůči Pekingu tvrdší.
„Vítězství Trumpa s vysokou pravděpodobností zvýší obchodní a ekonomické nepřátelství mezi USA a Čínou,“ řekl CNBC Eswar Prasad, profesor ekonomie na Cornellově univerzitě. „Trump spoléhal na cla, aby zabránil dovozu z Číny. Biden, zatímco ponechal tato cla v platnosti a dokonce je na určité dovozy zvýšil, se více zaměřil na omezení přístupu Číny k transferům technologií a počítačovým čipům,“ vysvětlil hlavní rozdíly mezi oběma administrativami.
Trump, který sám sebe označil za „tariffmana“, plánuje další výrazný růst cel vůči Pekingu. Těmto plánům odpovídá i jeho výběr kandidáta na viceprezidenta. James David Vance označuje Čínu za největší hrozbu pro Ameriku. Někteří ekonomové však varují před odvetnými opatřeními a z nich plynoucími hospodářskými škodami. Už první obchodní válka dopadla například na americké farmáře a podle konzervativního think-tanku American Action Forum stála Američany 195 miliard dolarů.
Harrisová zůstane zřejmě u podobného postoje jako Biden. Politička by se nejspíš snažila dále mařit export západních špičkových technologií do asijské země, v čemž je prezident úspěšný jen částečně. Republikáni na něj například útočí kvůli tomu, že se mu nepodařilo zabránit v pokoutných dodávkách čipů od společnosti Nvidia do Číny.
Právo na interrupce
Poté co Harrisová převzala Bidenovu kampaň, posílilo v ní téma interrupcí. Z průzkumů vyplývá, že mladé ženy mnohem častěji volí demokraty. Je tedy logické, že se viceprezidentka při agitaci rozhodla vsadit na jejich práva.
Harrisová slibuje, že obnoví reprodukční svobodu, což znamená opětovné zavedení federálního práva na potrat. Dříve fungovalo na základě precedentu z roku 1973 v případě Roeová versus Wade. Nejvyšší soud pod vlivem Trumpem jmenovaných soudců v roce 2022 ale tuto celonárodní záruku zrušil a nechal úpravu na jednotlivých státech. Ty mají nyní značně odlišné interrupční legislativy. Už osmnáct se jich blíží k úplnému zákazu potratů nebo je povoluje maximálně do šestého týdne těhotenství. Tato praxe tak dopadla na miliony žen v reprodukčním věku, které budou mít možnost protestovat proti ní u volebních uren.
„Je to téma, kterým demokraté budou oslovovat nerozhodnuté voličky, popřípadě mírně konzervativní ženy, které podle průzkumů příliš nepodporují rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2022. Jde o klíčovou demografickou skupinu, která může volby rozhodnout,“ míní Hornát.
Harrisová přitom apeluje obecně na svobodu jedince a naznačuje, že by mohla přijít další omezení. „Pokud se najdou tací, kteří si troufnou vzít jednotlivci svobodu učinit pro něj tak zásadní rozhodnutí, které se týká jeho vlastního těla, jaké další svobody by mohly být na stole?“ tázala se. Komentátoři tvrdí, že republikáni zatím ohledně tématu strkají hlavu do písku, ale zřejmě nakonec budou muset přijít s nějakým jasným „poselstvím“ směrem k voličům.
Stav demokracie
Prezident Biden plánoval vykreslovat Trumpa jako hrozbu pro americkou demokracii a hlásal, že ji bude chránit před extrémními silami. Demokraté doufali, že se jim podaří voličům prodat vzpomínky na 6. ledna 2021, kdy s volebním výsledkem nespokojení Trumpovi příznivci zaútočili na Kapitol, sídlo Kongresu. „Nejnaléhavější otázkou naší doby je, zda je demokracie stále posvátnou věcí Ameriky. O tom jsou volby v roce 2024,“ řekl Biden letos v době výročí násilného protestu.
Jenže se zdá, že ve stále rozdělenější americké společnosti a s přibývajícím časovým odstupem od útoku toto téma demokratům funguje méně, než předpokládali. Trumpovi se podařilo otupit vnitrostranickou kritiku a zdá se, že do voleb ho podpoří více republikánů, než se ještě v době primárek jevilo. Řada republikánských sympatizantů pak oficiální verzi události nevěří a myslí si kupříkladu, že ji zosnovala FBI.
Z červnových průzkumů vyšlo najevo, že v šesti státech, které budou obzvlášť důležité pro volební skóre, lidé považují Trumpa za schopnějšího chránit demokracii. „Mnoho Američanů neuznává Bidenovu péči o naši demokracii, což je špatné znamení pro jeho kampaň,“ řekl tehdy listu The Washington Post Justin Gest z George Mason University ve Virginii.
Nyní je tedy otázkou, jestli se demokratům se změnou kandidáta podaří téma oživit. Jako munice jim může sloužit takzvaný Projekt 2025, tedy soubor radikálních reforem, které by si američtí konzervativci přáli prosadit. Patří mezi ně posílení prezidentských pravomocí a zásah do úřadů. Kritici také tvrdí, že je program nábožensky orientovaný a podkopává zásady sekularismu. Trump se od něj snaží distancovat, ale jeho odpůrci jsou stejně přesvědčení o tom, že by se jím v případě zvolení přinejmenším částečně řídil.
