Digitální stavební řízení, které se lopotně rozběhlo na začátku prázdnin, čeká pauza. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který dostal po odejitém šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi na starost další rozvoj elektronického stavebního řízení, rozhodl, že se budou moci úředníci dočasně vrátit ke starým systémům na vyřizování žádostí. Sami úředníci jsou za to rádi. Nejde ale o stoprocentní návrat ke starým papírovým pořádkům, digitalizace je totiž s novým stavebním zákonem pevně svázána.
Kupka tak hodlá učinit přijetím nového zákona. „Vznikne legislativní návrh, který umožní, aby se úředníci na jednotlivých úřadech mohli vrátit ke svým známým nástrojům, jako je Vita a další, které jim umožňovaly opravdu komfortní spravování jednotlivých podání,“ řekl Kupka, kterého v tomto kroku patrně podpoří i opoziční hnutí ANO. Rozhodnutí by podle Kupky mohlo urychlit vydávání stavebních povolení. Byť celá agenda digitalizace zůstane formálně na ministerstvu pro místní rozvoj, jehož řízením má být dočasně pověřen vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), Kupka dostal za úkol sestavit pracovní tým, který bude v následujících měsících až letech pracovat na opravě nového systému.
Úředníci na stavebních úřadech změnu vítají. „Jsme strašně rádi, jak to dopadlo,“ říká třeba vedoucí pardubického stavebního úřadu Jiří Vopršal. Návrat k původnímu systému umožní úředníkům pracovat s nástroji, na které jsou zvyklí a které fungují. A budou mít konečně prostor zažít si nový stavební zákon, který s sebou přinesl mnoho nových pravidel a regulací. „To při strastech s digitalizací a nefunkčním systémem nešlo,“ tvrdí mluvčí Karlových Varů Helena Kyselá.
Když je staré lepší než nové
Například na Praze 2, a nejen tam, si úředníci starými programy vypomáhají už nyní, byť se původní systém nesmí používat k vyřizování žádostí podaných za nového stavebního zákona. Oproti Informačnímu systému stavebního řízení (ISSŘ), což je digitální portál určený pro úředníky, jsou totiž starší programy funkční. Pomáhají třeba automaticky předvyplnit nutné údaje do dokumentu, který následně úředníci vkládají do nového systému, jak to požaduje nový stavební zákon. Úředníci také využívají staré systémy pro řešení kontrolních prohlídek a přestupků, což jsou úkony, které nový systém vůbec neumí.
Staré systémy jsou na nový stavební zákon většinou uzpůsobené. „Jsme v něm schopní zpracovávat všechna podání ihned,“ uvádí vedoucí opavského stavebního úřadu Hana Vaculová. Nový systém podle ní úředníky „neskutečně zdržuje, a pokud se ho zbaví, budou vděční“. Servítky si neberou ani v Brně, kde se sjednotily všechny stavební úřady do jednoho. „V této fázi se u Informačního systému stavebního řízení jedná o poměrně okleštěnou aplikaci, která je funkčně prozatím nedostatečná a práci spíše ztěžuje a prodlužuje, než aby ji ulehčovala. Každou změnou se situace pomalu zlepšuje, k plné funkčnosti ale zatím nedochází,“ uvádí mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Zcela přejít na starý systém ale nebude úplně možné. Veřejnost bude nadále používat Portál stavebníka pro podání žádostí, a Kupka tak bude muset přijít s řešením, jak všechny systémy propojit. „Nový stavební zákon vedení postupů a řízení v ISSŘ přímo vyžaduje a je s digitalizací stavebního řízení pevně svázán. Nicméně možnost používat původní funkční systémy, když řádné vedení správního řízení není v ISSŘ efektivní, případně ho vůbec neumožňuje, je možným řešením stávající situace,“ soudí mluvčí Prahy 10 Ján Tropp.
Skeptičtí i doufající stavebníci
Zástupci stavebních firem ale neskrývají obavy, aby stát z potřebné digitalizace neustoupil úplně. „Předpokládám, že celý systém bude nakonec fungovat dobře, otázkou ovšem je, jak dlouho to bude trvat. Důležité je, aby se nástupce ministra Bartoše nepokusil celý systém shodit ze stolu, ale spíše se svým týmem zapracoval na co nejrychlejším doladění zásadních věcí, aby stavební úřady efektivně pracovaly a nám podnikatelům ve stavebnictví netvořily překážky. Aby naopak pomohly dovést k realizaci již nasmlouvané zakázky,“ zdůrazňuje jednatel stavební firmy Atrium Vlastimil Makovec.
Podobně hovoří i ředitel rozvoje firmy dodávající betonové výrobky Diton Daniel Křížek. „Uvědomujeme si, že změna manažera projektu a projektového týmu může v konečném důsledku znamenat další časový posun a zhoršení situace. Naším dlouhodobým přáním je rychlý a jednoduchý průběh stavebního řízení, které nebude stavebníkům klást zbytečné a demotivující překážky.“
„Napravit všechny chyby a zajistit alespoň nějakou funkčnost systému nebude trvat týdny, ale měsíce,“ míní šéf developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. „Aktuálně se vůbec nic neurychlilo a investor, který nestihl termín pro podání žádosti o povolení stavby podle starých podmínek, musí počítat s obrovským zpožděním. V současnosti nikdo nedokáže garantovat, kdy se nový systém konečně rozeběhne bez chyb. Jakékoliv zdržení přitom povede jen k vyšším nákladům.“
Zatáhnutí za brzdu v digitalizaci stavebního řízení bude patrně znamenat, že stát nedostojí zákonu o právu na digitální služby, který bude účinný již od února příštího roku. Zákon předpokládá, že občané budou mít možnost elektronicky vyřídit veškerou komunikaci se státem. Kromě digitálního stavebního řízení ale vázne řada dalších systémů. Chybí třeba funkční propojení registrů žáků a pedagogů ve školství, není dokončena elektronizace zdravotnictví ani digitalizace soudní agendy.
