Teprve pětatřicet let po pádu komunistického režimu pocítí nemalá část jeho dosud žijících prominentů propad starobních penzí. Do současnosti se mnozí bývalí vysoce postavení politici včetně členů a kandidátů Ústředního výboru KSČ a také prokurátoři, generálové či plukovníci těšili nadstandardním důchodům, na něž řada odpůrců minulého režimu ani zdaleka nedosáhla. Zpřísnění se zatím dotklo jen zlomku těchto funkcionářů. Nyní zasáhne další tisíce lidí, kterým klesnou zákonné měsíční příjmy v řádu stokorun až tisícikorun podle toho, jak dlouho totalitní moci sloužili.     

„Zatím jsme dohledali čtyři tisíce prominentů minulého režimu, na něž se vztahuje novela zákona o důchodovém pojištění. U dvou set osob už došlo ke snížení starobního důchodu,“ řekl e15 první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický. Dalších stovek až tisíců bývalých komunistických činitelů se podle něj restriktivní opatření ještě dotknou, pokud projde navrhované rozšíření okruhu těchto lidí.   

Původní úpravu zákona navrhla ministerstva práce, vnitra a obrany a v roce 2022 ji schválil parlament s platností od ledna následujícího roku. To, že zpočátku přišly o peníze jen dvě stovky bývalých vlivných komunistů, vyvolalo rozčarování. Očekávání historiků zaměřených na období před listopadem 1989 i širší veřejnosti byla mnohem větší. I proto, že šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil o třech tisícovkách prominentů, kterým penze klesnou.  

VIDEO: Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech  

Důvodem zpoždění je náročná práce badatelů, kteří musejí konkrétní osoby a jejich funkce dohledávat v Archivu bezpečnostních složek, Národním archivu, krajských a okresních archivech i v dobovém stranickém tisku a odborných publikacích popisujících aparát komunistického režimu.

„Následně se seznam precizuje s poskytovateli důchodů, tedy s Českou správou sociálního zabezpečení a rezorty vnitra a obrany, kteří dohledají rodná čísla, ověří, zda je osoba poživatelem důchodu a posléze, na základě odborného potvrzení mohou přistoupit ke krácení důchodu,“ popsal složitý postup Nedvědický. Podle zákona přijdou představitelé totalitního režimu o 300 korun za každý započatý rok ve vysoké pozici.

Navíc se objevují komplikace. Někteří prominenti třeba tvrdí, že došlo k záměně osob, případně hrozí soudem. Pak je nutné zahájit další pátrání právě v dobovém tisku, kde se o těchto lidech psalo a u textů byly jejich fotografie a stranické, justiční nebo vojenské posty a hodnosti. Mravenčí práce spojená s dohledáváním důkazů je důležitá právě i pro případné soudní spory.

Snižování důchodů se aktuálně týká všech, kteří v období od 25. února 1948 až 17. listopadu 1989 působili ve vládě nebo v ÚV KSČ a také v bezpečnostních a armádních složkách nebo u generální prokuratury.

Třeba v případě ministerstva obrany jde převážně o bývalé generály a plukovníky. „Zejména ty, kteří působili v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády,“ upřesnila Simona Cigánková z tiskového oddělení rezortu.

Nové osoby mohou být na seznam zaraženy až do konce letošního roku. V opačném případě mají šanci, že se dopadům zákona vyhnou.

Vláda nicméně ve spolupráci s ÚSTR chystá rozšíření okruhu komunistických pohlavárů, na něž se paragrafy dosud nevztahují. Penze by tak mohly být od příštího roku kráceny například funkcionářům Sboru nápravné výchovy, což byla bývalá Vězeňská služba, někdejším činitelům v Lidových milicích či církevním a ideologickým tajemníkům v krajích a okresech.    

„Obecně by se rozšíření mohlo vztáhnout na další funkcionáře KSČ na centrální i regionální úrovni nebo na důstojníky Státní bezpečnosti z útvarů boje s vnitřním nepřítelem,“ doplnil Nedvědický.

Teprve pětatřicet let po pádu komunistického režimu pocítí nemalá část jeho dosud žijících prominentů propad starobních penzí. Do současnosti se mnozí bývalí vysoce postavení politici včetně členů a kandidátů Ústředního výboru KSČ a také prokurátoři, generálové či plukovníci těšili nadstandardním důchodům, na něž řada odpůrců minulého režimu ani zdaleka nedosáhla. Zpřísnění se zatím dotklo jen zlomku těchto funkcionářů. Nyní zasáhne další tisíce lidí, kterým klesnou zákonné měsíční příjmy v řádu stokorun až tisícikorun podle toho, jak dlouho totalitní moci sloužili.     

„Zatím jsme dohledali čtyři tisíce prominentů minulého režimu, na něž se vztahuje novela zákona o důchodovém pojištění. U dvou set osob už došlo ke snížení starobního důchodu,“ řekl e15 první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický. Dalších stovek až tisíců bývalých komunistických činitelů se podle něj restriktivní opatření ještě dotknou, pokud projde navrhované rozšíření okruhu těchto lidí.   

Původní úpravu zákona navrhla ministerstva práce, vnitra a obrany a v roce 2022 ji schválil parlament s platností od ledna následujícího roku. To, že zpočátku přišly o peníze jen dvě stovky bývalých vlivných komunistů, vyvolalo rozčarování. Očekávání historiků zaměřených na období před listopadem 1989 i širší veřejnosti byla mnohem větší. I proto, že šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil o třech tisícovkách prominentů, kterým penze klesnou.  

VIDEO: Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech  

Důvodem zpoždění je náročná práce badatelů, kteří musejí konkrétní osoby a jejich funkce dohledávat v Archivu bezpečnostních složek, Národním archivu, krajských a okresních archivech i v dobovém stranickém tisku a odborných publikacích popisujících aparát komunistického režimu.

„Následně se seznam precizuje s poskytovateli důchodů, tedy s Českou správou sociálního zabezpečení a rezorty vnitra a obrany, kteří dohledají rodná čísla, ověří, zda je osoba poživatelem důchodu a posléze, na základě odborného potvrzení mohou přistoupit ke krácení důchodu,“ popsal složitý postup Nedvědický. Podle zákona přijdou představitelé totalitního režimu o 300 korun za každý započatý rok ve vysoké pozici.

Navíc se objevují komplikace. Někteří prominenti třeba tvrdí, že došlo k záměně osob, případně hrozí soudem. Pak je nutné zahájit další pátrání právě v dobovém tisku, kde se o těchto lidech psalo a u textů byly jejich fotografie a stranické, justiční nebo vojenské posty a hodnosti. Mravenčí práce spojená s dohledáváním důkazů je důležitá právě i pro případné soudní spory.

Snižování důchodů se aktuálně týká všech, kteří v období od 25. února 1948 až 17. listopadu 1989 působili ve vládě nebo v ÚV KSČ a také v bezpečnostních a armádních složkách nebo u generální prokuratury.

Třeba v případě ministerstva obrany jde převážně o bývalé generály a plukovníky. „Zejména ty, kteří působili v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády,“ upřesnila Simona Cigánková z tiskového oddělení rezortu.

Nové osoby mohou být na seznam zaraženy až do konce letošního roku. V opačném případě mají šanci, že se dopadům zákona vyhnou.

Vláda nicméně ve spolupráci s ÚSTR chystá rozšíření okruhu komunistických pohlavárů, na něž se paragrafy dosud nevztahují. Penze by tak mohly být od příštího roku kráceny například funkcionářům Sboru nápravné výchovy, což byla bývalá Vězeňská služba, někdejším činitelům v Lidových milicích či církevním a ideologickým tajemníkům v krajích a okresech.    

„Obecně by se rozšíření mohlo vztáhnout na další funkcionáře KSČ na centrální i regionální úrovni nebo na důstojníky Státní bezpečnosti z útvarů boje s vnitřním nepřítelem,“ doplnil Nedvědický.