Vláda plánuje výrazně zvětšit čipový průmysl v Česku. Do konce roku 2029 by například ráda navýšila domácí produkci polovodičových komponent o 300 procent a zvýšila počet pracovníků v oboru na devět tisíc. Export polovodičových technologií by se měl zdvojnásobit a na výzkum a vývoj včetně návrhu čipů by mělo jít 300 milionů ročně. Ještě letos by se také mělo ze státního rozpočtu zajistit 20 miliard pro strategické investice pro roku 2025 až 2027 související s evropským chips actem. Vyplývá to z chystané Národní polovodičové strategie, jejíž aktuální znění má e15 k dispozici.
„Implementace této strategie má potenciál transformovat českou ekonomiku, posílit technologickou suverenitu země a zajistit prosperitu pro budoucí generace,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Čipový sektor podle strategie zaměstnává asi šest tisíc osob a dosahuje ročních tržeb 33,7 miliardy. V návrhování integrovaných obvodů (čipů) bylo v roce 2021 zaměstnáno zhruba tisíc osob a dotyčné firmy dosáhly obratu 1,4 miliardy. Ve výrobě aktuálně jde o zhruba 7,9 miliardy s dvěma tisíci zaměstnanci, přičemž více než sedm miliard z toho dělá továrna společnosti Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Ta má díky chystané investici 46 miliard korun tržby zvýšit o více než 20 miliard. Dalším výrobcem je Hitachi Energy v Praze. Dodavatelé do polovodičového sektoru udělali tržby 25 miliardy a zaměstnávali tři tisíce lidí. Jde například o producenty elektronových mikroskopů z Brna.
„Podíl České republiky na tržním podílu Evropské unie je odhadován na 0,7 procenta. To je méně, než by odpovídalo síle ekonomiky. Česká ekonomika tvoří 1,8 procenta celkové ekonomiky EU měřeno na základě poměrů HDP,“ shrnuje vládní dokument.
Mezi silné stránky Česka podle strategie patří blízkost k hlavním čipovým hubům v Evropě, především Drážďanům, kde jsou továrny firem Bosch, Globalfoundries, Infineon a dalších. Stavět tam bude i TSMC. Máme také tradici výroby a rozvinuté sektory, jako je optika, mikroskopy, software nebo výkonová elektronika.
Mezi slabé stránky ovšem patří nedostatek lidí, nedostatečné financování vysokoškolského vzdělávání, nekoordinovaný systém veřejné podpory výzkumu a vývoje a negativně vnímaná migrační politika. Čipový sektor potřebuje hodně odborníků, a byť zdejší technické vysoké školy rozšiřují čipové vzdělávání a Tchaj-wan v Praze rozjíždí školicí centrum, domácí produkce hlav nebude stačit, stejně jako například v Sasku.
Česko také podle strategie ztrácí schopnost přilákat investice v technologickém sektoru, jiným státům se daří lépe. Atraktivita Česka klesla kvůli chybějícím zdrojům na národní kofinancování, nedostatečnému povědomí v oblasti polovodičů mezi ekonomickými diplomaty a kvůli snížení úrovně výsledků výzkumu, vývoje a inovací. Dalšími faktory jsou odliv lidského kapitálu do zahraničí, odliv odborníků ze vzdělávacího systému a další.
„Je potřeba vzít na vědomí, že masivní podporu polovodičového sektoru plánují nebo již realizují nejen silní evropští hráči jako Německo nebo Francie, ale rovněž naši sousedé jako Polsko a Maďarsko, a že již byli úspěšní v lákání významných investic. Také Slovensko má výrobu polovodičů (Onsemi Piešťany) a chip design (Onsemi a Tachyum v Bratislavě) a podepsalo s Tchaj-wanem memorandum o spolupráci na rozvoji polovodičového sektoru na Slovensku,“ píše se dále ve strategii.
„Z analýzy vyplynulo, že Česká republika má potenciál být úspěšná zejména v oblasti výkonové elektroniky, návrhu integrovaných obvodů a v oblasti produkce vysoce sofistikovaných zařízení, která jsou potřeba pro výrobu čipů,“ shrnul Eduard Muřický, vrchní ředitel sekce hospodářství na ministerstvu průmyslu.
Strategie navrhuje řadu opatření, jak nedostatky odstranit a dosáhnout plánovaných cílů. Jde například o zřízení čipového kompetenčního centra. Síkela strategii označil za ambiciózní plán s tím, že bude nutné spojit úsilí vlády, ministerstev, průmyslových partnerů, akademické obce a veřejnosti. Součinnost soukromého sektoru a škol by měla být zajištěna, na strategii se podílí Národní polovodičový klastr sdružující řadu firem, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a vysoké školy jako ČVUT, VUT či Masarykova univerzita.
Strategie by podle informací e15 měla být z odborné stránky hotová a její schválení už je politickou záležitostí. Dokument by měl začít platit do konce tohoto roku.
