Nejen nově postavené kanceláře, bytové domy, ale i třeba obchodní centra budou muset od roku 2030 splňovat bezemisní standard. Aby jej dosáhly, budou nezbytně vybavené novými technologiemi, které zajistí například využití dešťové vody nebo obnovitelných zdrojů energie. Unijní státy k tomu vyzývá na jaře schválená směrnice o energetické náročnosti budov, na které nyní začalo pracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle tuzemských developerů však regulace může prodražit nové byty.

„Nyní modelujeme, co to pro budoucí stavby přinese. Tato opatření mohou zdražit byty až o dvacet procent, nové požadavky totiž zásadně zdražují výstavbu,“ varuje například šéf developera Central Group Dušan Kunovský, podle kterého tu panuje rozpor mezi dvěma veřejnými zájmy: ekologickou udržitelností a dostupností bytů. „My stavíme udržitelné byty s novými technologiemi už teď a můžeme z vlastní zkušenosti říci, že právě kvůli použitým postupům jsou naše byty o deset až patnáct procent dražší,“ doplňuje šéf developerské společnosti Trigema Marcel Soural.

Úkol pro Fialu

Cílem evropské směrnice je výrazné snížení energetické náročnosti nejen nových, ale i starších staveb. Jen na provoz budov připadá 36 procent celkově vyprodukovaných emisí a 40 procent spotřeby energií. Evropské státy si tak daly za úkol od roku 2030 stavět jen bezemisní stavby a u nových veřejných budov platí povinnost už o dva roky dříve. Pro už stojící domy, kanceláře, školy, úřady a další stavby má vláda vymyslet podpůrné programy, které budou majitele motivovat k renovacím a energeticky úsporným opatřením.

Bude ovšem na vládě Petra Fialy a patrně jeho následníka, jak se se směrnicí vypořádá a jakým způsobem ji začlení do českých zákonů. Ministerstvo průmyslu a obchodu už sestavilo tři expertní skupiny, které mají s návrhem implementace přijít. Česko na to má stejně jako další unijní státy dva roky.

„Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Expertní skupiny podle něj momentálně řeší nastavování standardu pro renovaci budov a pro novou výstavbu, což by měly dokončit do konce letošního roku. Následně bude odborníky čekat složitá otázka historických a architektonicky chráněných budov, u kterých je často nemožné dosáhnout bezemisnosti, protože u nich třeba nejde zateplit fasádu nebo vyměnit historická okna. Jedním z hlavních úkolů vlády bude také provoz podpůrných programů pro renovace a poradenství. Momentálně je podle rezortu v programech podpory snižování energetické náročnosti budov do roku 2030 až 220 miliard korun.

Vliv na ceny bytů

Jaký bude mít nakonec směrnice konkrétní dopad na trh s byty, se teprve ukáže. Úplně stejně jako dnes ale mluvili developeři i před deseti lety, když se jednalo o nových pravidlech pro snižování energetické náročnosti budov. Šéf Ekospolu Evžen Korec nebo Marcel Soural varovali, že zavedení tehdejší unijní normy zdraží byty o deset až patnáct procent.

Ceny bytů sice od té doby opravdu výrazně vzrostly, ale stejně jako dnes byly nové technické normy patrně jen jedním z více faktorů. Podle zakladatele společnosti Dataligence Milana Ročka, který dlouhodobě sleduje vývoj cen na nemovitostním trhu, se nová pravidla v cenách bytů projeví, byť nechce odhadovat, jak silně. „V prostředí, kdy se kvůli pomalému povolování už tak málo staví, přiléváme olej do ohně v podobě zvyšování náročnosti na technologickou vyspělost nemovitostí, a v kombinaci se zaváděním ESG se to nevyhnutelně do cen promítne,“ domnívá se Roček. Soudí, že dopad nových pravidel bude citelnější v Praze a v Brně, v menších městech by ale tak významný být nemusel.

Zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ale upozorňují, že energeticky efektivní bytové domy lze stavět i za velmi příznivé ceny hluboko pod současnou tržní cenou. „Připouštím, že kvalitní okna nebo silnější zateplení a využití obnovitelných zdrojů energie se mohou na stavebních nákladech odrazit. Ale tento požadavek není nic nového, máme ho tady už více let. Nemělo by se však jednat o zásadní navýšení oproti dosud používaným řešením,“ domnívá se člen vedení komory Karel Kabele a připomíná, že investice do energetického řešení je klíčová pro následný úspornější provoz budovy. „Možné vyšší náklady lze se zkušeným projektantem vykompenzovat vhodnou konstrukcí staveb, vhodnou volbou zdrojů energie a maximální efektivitou vnitřních dispozic s minimem nevyužitelných ploch,“ vypočítává Kabele, podle kterého vždy záleží na kvalitě návrhu a následné realizace. 

Ostatně i dnes povolené stavby musejí od roku 2022 splnit požadavky na téměř nulovou spotřebu energie. „Pro získání stavebního povolení se už nyní novostavba bez využití moderních technologií téměř neobejde,“ upozorňuje ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů v rámci ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Česká rada pro šetrné budovy začátkem roku upozornila, že česká cesta k dekarbonizaci stavebnictví bude ještě trnitá. Rada ve své rozsáhlé analýze Zero Carbon Roadmap apelovala zejména na zrychlení kvalitních renovací stávajících budov. V Česku je průměrné stáří obytných budov padesát let a předpokládá se, že 80 procent ze stávajícího fondu budov zde bude stát i za třicet let, tedy ještě v roce 2050. Tempo jejich renovací je ale podle analýzy nedostačující. Vláda se navíc bude muset zaměřit i na takzvané zabudované emise, tedy ty, které vznikají například při energeticky náročné výrobě cementu a dalších stavebních materiálů.

Nejen nově postavené kanceláře, bytové domy, ale i třeba obchodní centra budou muset od roku 2030 splňovat bezemisní standard. Aby jej dosáhly, budou nezbytně vybavené novými technologiemi, které zajistí například využití dešťové vody nebo obnovitelných zdrojů energie. Unijní státy k tomu vyzývá na jaře schválená směrnice o energetické náročnosti budov, na které nyní začalo pracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle tuzemských developerů však regulace může prodražit nové byty.

„Nyní modelujeme, co to pro budoucí stavby přinese. Tato opatření mohou zdražit byty až o dvacet procent, nové požadavky totiž zásadně zdražují výstavbu,“ varuje například šéf developera Central Group Dušan Kunovský, podle kterého tu panuje rozpor mezi dvěma veřejnými zájmy: ekologickou udržitelností a dostupností bytů. „My stavíme udržitelné byty s novými technologiemi už teď a můžeme z vlastní zkušenosti říci, že právě kvůli použitým postupům jsou naše byty o deset až patnáct procent dražší,“ doplňuje šéf developerské společnosti Trigema Marcel Soural.

Úkol pro Fialu

Cílem evropské směrnice je výrazné snížení energetické náročnosti nejen nových, ale i starších staveb. Jen na provoz budov připadá 36 procent celkově vyprodukovaných emisí a 40 procent spotřeby energií. Evropské státy si tak daly za úkol od roku 2030 stavět jen bezemisní stavby a u nových veřejných budov platí povinnost už o dva roky dříve. Pro už stojící domy, kanceláře, školy, úřady a další stavby má vláda vymyslet podpůrné programy, které budou majitele motivovat k renovacím a energeticky úsporným opatřením.

Bude ovšem na vládě Petra Fialy a patrně jeho následníka, jak se se směrnicí vypořádá a jakým způsobem ji začlení do českých zákonů. Ministerstvo průmyslu a obchodu už sestavilo tři expertní skupiny, které mají s návrhem implementace přijít. Česko na to má stejně jako další unijní státy dva roky.

„Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Expertní skupiny podle něj momentálně řeší nastavování standardu pro renovaci budov a pro novou výstavbu, což by měly dokončit do konce letošního roku. Následně bude odborníky čekat složitá otázka historických a architektonicky chráněných budov, u kterých je často nemožné dosáhnout bezemisnosti, protože u nich třeba nejde zateplit fasádu nebo vyměnit historická okna. Jedním z hlavních úkolů vlády bude také provoz podpůrných programů pro renovace a poradenství. Momentálně je podle rezortu v programech podpory snižování energetické náročnosti budov do roku 2030 až 220 miliard korun.

Vliv na ceny bytů

Jaký bude mít nakonec směrnice konkrétní dopad na trh s byty, se teprve ukáže. Úplně stejně jako dnes ale mluvili developeři i před deseti lety, když se jednalo o nových pravidlech pro snižování energetické náročnosti budov. Šéf Ekospolu Evžen Korec nebo Marcel Soural varovali, že zavedení tehdejší unijní normy zdraží byty o deset až patnáct procent.

Ceny bytů sice od té doby opravdu výrazně vzrostly, ale stejně jako dnes byly nové technické normy patrně jen jedním z více faktorů. Podle zakladatele společnosti Dataligence Milana Ročka, který dlouhodobě sleduje vývoj cen na nemovitostním trhu, se nová pravidla v cenách bytů projeví, byť nechce odhadovat, jak silně. „V prostředí, kdy se kvůli pomalému povolování už tak málo staví, přiléváme olej do ohně v podobě zvyšování náročnosti na technologickou vyspělost nemovitostí, a v kombinaci se zaváděním ESG se to nevyhnutelně do cen promítne,“ domnívá se Roček. Soudí, že dopad nových pravidel bude citelnější v Praze a v Brně, v menších městech by ale tak významný být nemusel.

Zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ale upozorňují, že energeticky efektivní bytové domy lze stavět i za velmi příznivé ceny hluboko pod současnou tržní cenou. „Připouštím, že kvalitní okna nebo silnější zateplení a využití obnovitelných zdrojů energie se mohou na stavebních nákladech odrazit. Ale tento požadavek není nic nového, máme ho tady už více let. Nemělo by se však jednat o zásadní navýšení oproti dosud používaným řešením,“ domnívá se člen vedení komory Karel Kabele a připomíná, že investice do energetického řešení je klíčová pro následný úspornější provoz budovy. „Možné vyšší náklady lze se zkušeným projektantem vykompenzovat vhodnou konstrukcí staveb, vhodnou volbou zdrojů energie a maximální efektivitou vnitřních dispozic s minimem nevyužitelných ploch,“ vypočítává Kabele, podle kterého vždy záleží na kvalitě návrhu a následné realizace. 

Ostatně i dnes povolené stavby musejí od roku 2022 splnit požadavky na téměř nulovou spotřebu energie. „Pro získání stavebního povolení se už nyní novostavba bez využití moderních technologií téměř neobejde,“ upozorňuje ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů v rámci ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Česká rada pro šetrné budovy začátkem roku upozornila, že česká cesta k dekarbonizaci stavebnictví bude ještě trnitá. Rada ve své rozsáhlé analýze Zero Carbon Roadmap apelovala zejména na zrychlení kvalitních renovací stávajících budov. V Česku je průměrné stáří obytných budov padesát let a předpokládá se, že 80 procent ze stávajícího fondu budov zde bude stát i za třicet let, tedy ještě v roce 2050. Tempo jejich renovací je ale podle analýzy nedostačující. Vláda se navíc bude muset zaměřit i na takzvané zabudované emise, tedy ty, které vznikají například při energeticky náročné výrobě cementu a dalších stavebních materiálů.