Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.

Guvernér ČNB Aleš Michl označil za riziko, které může vést ke zrychlení inflace, také zvýšení deficitu státního rozpočtu. Sněmovna v úterý schválila novelu letošního rozpočtu, která zvyšuje schodek o 30 miliard korun na 282 miliard korun. Vláda také minulý týden zvýšila schodek rozpočtu na příští rok na 241 miliard korun proti původnímu návrhu ministerstva financí 230 miliard korun. Důvodem zvýšení je pokrytí škod, které způsobily zářijové povodně.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová a členka rady Karina Kubelková také upozornily na to, že krátkodobý výhled cen potravin se posunul směrem vzhůru. Podle nich to může přispět k přiblížení inflace k horní hranici tolerančního pásma ČNB, tedy ke třem procentům. V srpnu byla meziroční inflace 2,2 procenta.

Členové bankovní rady také upozornili na to, že globální vývoj působí ve směru snížení inflace. Pro cenový vývoj v Česku má význam zejména slabý výkon německé ekonomiky, na kterou je česká navázaná. Člen rady Jan Procházka podle záznamu uvedl, že „v Česku bez vážnějšího důvodu vládne ‚blbá nálada‘, což se projevuje utlumeným růstem spotřeby domácností i produkční sféry ekonomiky“.

Většina bankovní rady podpořila snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, když stejný krok udělala ČNB i v srpnu. Člen rady Tomáš Holub byl pro snížení sazby o půl procentního bodu, argumentoval zejména výhledem budoucí inflace a slabým výkonem české ekonomiky.

Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.

Guvernér ČNB Aleš Michl označil za riziko, které může vést ke zrychlení inflace, také zvýšení deficitu státního rozpočtu. Sněmovna v úterý schválila novelu letošního rozpočtu, která zvyšuje schodek o 30 miliard korun na 282 miliard korun. Vláda také minulý týden zvýšila schodek rozpočtu na příští rok na 241 miliard korun proti původnímu návrhu ministerstva financí 230 miliard korun. Důvodem zvýšení je pokrytí škod, které způsobily zářijové povodně.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová a členka rady Karina Kubelková také upozornily na to, že krátkodobý výhled cen potravin se posunul směrem vzhůru. Podle nich to může přispět k přiblížení inflace k horní hranici tolerančního pásma ČNB, tedy ke třem procentům. V srpnu byla meziroční inflace 2,2 procenta.

Členové bankovní rady také upozornili na to, že globální vývoj působí ve směru snížení inflace. Pro cenový vývoj v Česku má význam zejména slabý výkon německé ekonomiky, na kterou je česká navázaná. Člen rady Jan Procházka podle záznamu uvedl, že „v Česku bez vážnějšího důvodu vládne ‚blbá nálada‘, což se projevuje utlumeným růstem spotřeby domácností i produkční sféry ekonomiky“.

Většina bankovní rady podpořila snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, když stejný krok udělala ČNB i v srpnu. Člen rady Tomáš Holub byl pro snížení sazby o půl procentního bodu, argumentoval zejména výhledem budoucí inflace a slabým výkonem české ekonomiky.