Největší tendr v historii České republiky se bude muset vypořádat se stížnostmi vyřazených soutěžitelů. Americký Westinghouse i francouzská EDF podaly návrh na přezkoumání jaderného tendru k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a ten se jejich námitkami bude muset zabývat. Oprávněnost stížností je podle expertů diskutabilní, stejně tak ale nerozumějí argumentaci skupiny ČEZ, podle níž v soutěži nelze podávat odvolání kvůli bezpečnostní výjimce.
Zahraniční firmy protestují proti průběhu tendru na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech a výběru korejské společnosti KHNP. Zatímco americký Westinghouse argumentuje tím, že vítěz soutěže KHNP nabídl reaktor, jehož design využívá licencovanou technologii americké společnosti a bez jejího souhlasu nemá právo nabízet ji třetí straně, EDF své odvolání komentuje jen obecně tím, že chce zajistit férovost soutěže.
Podle ČEZ má nicméně tendr bezpečnostní výjimku, a není tak možné proti průběhu řízení podávat odvolání. Antimonopolní úřad uvedl, že otázkou přípustnosti odvolání se bude zabývat ve správním řízení.
V prvé řadě je třeba rozluštit, jak široce lze využívat, a tedy argumentovat institutem bezpečnostní výjimky. Zdroj z advokátního prostředí, který si nepřál být jmenován, pro e15 sdělil, že tuto šedou nejasnou zónu, na kterou právníci nemají jasný názor, bude antimonopolní úřad muset konečně rozluštit. To pak může ovlivnit budoucnost jaderné energetiky na desítky let dopředu včetně rozvoje malých modulárních reaktorů.
Expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek má ale ve věci jasno. „Bezpečnostní výjimka má dvě roviny. Jednak umožňuje státu nahlížet do procesu výběrového řízení, přestože jej jinak řídil ČEZ, a případně přijmout určité kroky a rozhodnutí, které by jinak byly problematické z hlediska rovné soutěže. A to právě s odůvodněním na bezpečnostní zájmy státu,“ říká Jirušek. Problém ale je, že tato pojistka měla platit pro hráče, kteří už z tendru vypadli, tedy ruský Rosatom a čínskou CGN.
„Ani v případě Westinghousu, ani v případě EDF však nebude argumentace výjimkou relevantní, pokud se její kritéria neuplatnila při samotném výběru, což by ovšem nedávalo moc smysl,“ říká Jirušek.
Stejně tak Jirušek zpochybňuje oprávněnost stížnosti společnosti Westinghouse. Spor o využití designu podle něj nemůže rozhodnout český úřad. „Spor Westinghousu a KHNP je fakticky mimoběžný, respektive netýká se něčeho, co se stalo v rámci českého tendru,“ říká. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora může jít ze strany Američanů o formu nátlaku.
„Westinghouse použil veškeré právní nástroje, které má k dispozici. Mezi jinými je to i nové podání k českému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nicméně běží řízení na americké půdě, a dokonce arbitráž, tuším, na korejské půdě. Takže ten právní spor je mezinárodně živý a bohužel nevyřízený,“ řekl Gavor pro server iRozhlas.
Záměrem Westinghousu by podle něho mohlo být získat část zakázky na dostavbu Dukovan podobně, jak k tomu došlo u nové jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech.
„Westinghouse by tak do dukovanského projektu vklouzl zadními vrátky jako subdodavatel Korejců. Kdybych to řekl lidově, tak Westinghouse teď spíš hraje o slušné držhubné, a nikoliv o to, aby zbořil celý tendr. Myslím, že to ani on nečeká,“ dodal Gavor.
V případě EDF je otázka složitější, protože její konkrétnější argumentaci zatím nikdo nezná. Jirušek se domnívá, že podání francouzské firmy se bude opírat spíše o to, jak byla hodnocena kritéria, a v tomto případě tak jde o celkem očekávatelný poslední pokus neúspěšného žadatele zvrátit výsledek řízení.
„V případě takto velkých zakázek a v situaci, kdy je každá zakázka pro zúčastněné firmy existenčně významná, se dá čekat, že neúspěšné firmy využijí veškeré dostupné nástroje, jak zůstat ve hře. Nejde o nic neobvyklého. Podobně se bránila francouzská Areva v roce 2013 po vyloučení z tendru na rozšíření elektrárny Temelín,“ konstatuje Jirušek.
