Slovenská ekonomika svůj rychlý vzlet ve druhém čtvrtletí lehce přibrzdila. Mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta a oproti silnému růstu ve výši 0,6 procenta v prvním čtvrtletí tak její dynamika zvolnila. Od poloviny loňského roku tamní ekonomika mezičtvrtletně posilovala slušným tempem v rozmezí 0,6 až 0,8 procenta. Jeho pokračování ale v současném prostředí nebylo příliš udržitelné, a zpomalení tak bylo jen otázkou času.
O slabosti slovenské ekonomiky ovšem hovořit nelze. Naopak jde stále o solidní výkon, zejména když vezmeme v potaz slabou ekonomiku Německa, které je podobně jako v českém případě hlavním odbytovým trhem i pro slovenský průmysl, zvýšenou inflaci či o vysoké úrokové sazby v eurozóně. Ačkoli optikou slovenské inflace lze polemizovat, jak moc či zdali vůbec byla měnová politika ECB „utažená“.
Když srovnáme současnou úroveň HDP vůči předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019, tak na tom Slovensko v porovnání s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky není vůbec špatně. Lépe na tom je už jen Polsko. Zmíněnou úroveň totiž polský HDP přesahuje o zhruba 13 procent, v případě Slovenska to je přitom o více než polovinu méně.
Vloni slovenskou ekonomiku tížila vysoká inflace, která se podepsala na snižování výdajů domácností. Ta ale letos již citelně ustoupila. To by s ohledem na svižný mzdový růst mělo podpořit zvyšování kupní síly domácností a tím jejich spotřebu, která bude nadále hlavním tahounem růstu.
Harmonizovaná inflace svého dvouprocentního cíle ovšem stále nedosáhla. Od dubna, kdy činila 2,4 procenta, se mu naopak spíše vzdaluje. V červenci zrychlila na tři procenta. Podobně jako jinde v Evropě ji nahoře drží rychlý růst cen služeb, který v červenci dosáhl 6,8 procenta.
Nebýt vládních opatření, která tlumí nárůst cen energií pro slovenské domácnosti, byla by inflace o poznání vyšší. K tomu ovšem může dojít v příštím roce. V důsledku odeznění vládních opatření ceny energií pro domácnosti pravděpodobně strmě narostou.
Vlivem toho by inflace příští rok měla zrychlit, dvouprocentnímu cíli se ještě více vzdálit a v průměru dosáhnout 3,2 procenta. To je ale podmíněno nepokračováním vládních opatření, která si vybírají vysokou daň na zdraví veřejných financí.
Navzdory inflačním překážkám by ale robustní výkon slovenské ekonomiky měl pokračovat a dále odolávat i nepříznivému vývoji v Německu, s nímž je silně spjatá. Letos by její růst měl zrychlit z loňských 1,6 na 2,2 procenta, čímž by dále navýšila náskok před českou ekonomikou, alespoň co se týče postpandemického oživení.
Autor je ekonom Komerční banky.
