V poslední době zesílily dva globální protiinflační faktory, které ovlivňují českou inflaci. Prvním je Německo, odkud přicházejí nepříznivá data, zejména z průmyslu. Německé ekonomické instituty nyní očekávají pokles HDP o 0,1 procenta letos a růst HDP jen o 0,8 procenta příští rok. Pokud se tyto prognózy naplní, ekonomické oživení v Německu se opozdí, což způsobí slabší zahraniční poptávku a mírné protiinflační tlaky v české ekonomice.
Ještě silnější vliv má slabý výkon čínské ekonomiky, který je jedním z klíčových faktorů za aktuálním poklesem ceny ropy. To vede k poklesu cen pohonných hmot, což v rámci české spotřebitelské inflace kompenzuje proinflační vlivy, jako je růst cen služeb a mezd. Celkově tak inflace stále zůstává v blízkosti dvouprocentního inflačního cíle. Navíc Saúdská Arábie plánuje zvýšit těžbu ropy, aby získala větší tržní podíl. To by mohlo způsobit další pokles ceny ropy na 60 až 65 dolarů za barel (v případě ropy brent), což by dále snížilo ceny pohonných hmot a ještě více tlumilo celkovou inflaci.
Před pár měsíci jsme s kolegy z KB očekávali zářijovou inflaci mírně pod tři procenta. Po létě, kdy zesílily vlivy zmíněných faktorů, nyní očekáváme inflaci již jen kolem 2,4 procenta. Podobné přehodnocení může nastat i v dalších měsících letošního roku. Pokud Saúdská Arábie skutečně zvýší těžbu ropy, pokles cen pohonných hmot může trvat déle a působit jako střednědobý protiinflační faktor. To se projeví i v průmyslu, kde se firmám sníží náklady, což zmírní tlaky na zvyšování koncových cen.
Z pohledu měnové politiky se mohou snížit obavy ČNB z budoucího vývoje inflace. To neznamená, že inflace v ČR zmizí. Silný růst mezd, expanzivní fiskální politika a vysoký růst cen služeb budou i nadále působit proinflačně, a ČNB tak bude zmiňovat obezřetnost. Celkový inflační vývoj však bude příznivější, což by mělo vést k dalšímu snižování sazeb. To následně podpoří růst soukromých investic a celkové HDP Česka.
Autor je analytik České spořitelny
