Trio výrobních závodů Škody Auto prochází významnou proměnou. Vedení mladoboleslavské automobilky pro něj stanovilo jasný cíl: Do roku 2030 nesmí vypouštět do atmosféry více emisí oxidu uhličitého, než kolik jich pomáhá odebírat. Vrchlabí už v tomto režimu funguje od konce roku 2020, uhlíkovou neutralitu zbývá vtisknout Kvasinám, a především hlavnímu závodu v Mladé Boleslavi. Aby Škoda dostála cíli, musí mnohé změnit. Kompletní přeměnou proto prochází klíčová elektrárna, změnu pocítí ale i řidiči přímo za volantem – většina dílů bude zhotovována z recyklovatelných materiálů.
Jedním ze zásadních faktorů, které rozhodují o tom, zda je závod uhlíkově neutrální, je množství energie, které automobilka spotřebuje na výrobu jednoho vozu. Loni se Škoda dostala na 1,38 megawatthodiny na vůz, tedy o třetinu méně v porovnání s rokem 2010. K úspoře vedou i „drobnosti“ jako přechod na LED osvětlení nebo efektivnější lakování, které patří k energeticky nejnáročnějším fázím finální montáže.
„Osmdesát pět procent hmotnosti vozu už dnes tvoří recyklovatelné materiály jako ocel, hliník, plasty či sklo. To je ale jen první krok na cestě k nejvyššímu cíli – plné cirkularitě materiálů. I proto čekáme nejen v Evropě velký boj o zdroje těchto materiálů,“ prohlásil člen představenstva Karsten Schnake na úterní škodovácké konferenci ke snížení uhlíkové stopy Green Energy.
Automobilka už takhle nakládá například s nárazníky. Nejprve se vyrobí granulát, z něj pak nárazníky, jimiž jsou opatřeny nové škodovky. Když doslouží, zamíří na vrakoviště, případně k dealerům. Nárazník se poté nadrtí a jednotlivé materiály separují. Ze získaného granulátu pak vznikají nárazníky nové.
Škoda využívá staré matrace, slupky kávových zrn i řadu dalších recyklovatelných materiálů.|
Tabu není ani využití starých matrací či slupek kávových zrn, ze kterých vznikají umělé kůže do některých octavií. Speciální enyaq, kterým se Škoda pochlubila během konference, obsahoval 55 kilogramů recyklovaných plastů, tedy dvakrát více ve srovnání s dnes sériově vyráběným enyaqem. K výrobě vozu bylo použito 340 PET lahví, třináct kilo starých matrací, téměř pět kilo použitých krytů autobaterií a více než dvaadvacet kilo nárazníků z vrakovišť. Touto cestou se musejí vydat automobilky napříč Evropskou unií, mají-li splnit postupně se zpřísňující regulace.
Nejdůležitější součástí mladoboleslavského „zezelenání“ je však proměna klíčové elektrárny, respektive ve výrobním areálu umístěné teplárny. Jejím prostřednictvím dodává ŠKO-ENERGO energii automobilce i městu. Zatímco nyní představuje sedmdesát procent paliva hnědé uhlí ze Severočeských dolů spadajících pod ČEZ, za tři roky bude výhradním zdrojem biomasa: dřevní štěpka a fytopelety. Škoda o projektu hovoří jako o jednom z největších svého druhu v Česku a náklady odhaduje na 3,6 miliardy korun.
„Nevýhodou bude výrazně větší zatížení elektrárny. Uhlí spotřebujeme zhruba 230 tisíc tun ročně, zatímco štěpky bude třeba asi 450 tisíc tun ročně, tedy dva vlaky denně,“ řekl Jiří Mrkus, ředitel teplárny. Už koncem loňska Škoda ve spolupráci s ČEZ zprovoznila v mladoboleslavském závodě rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnu o 5400 panelech s výkonem 2,2 megawattu.
Už koncem loňska Škoda ve spolupráci s ČEZ zprovoznila v mladoboleslavském závodě rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnu o 5400 panelech s výkonem 2,2 megawattu.|
„Zaspali jsme dekádu. Proto nyní zahušťujeme zemi obnovitelnými zdroji energie, abychom dohnali Německo či Rakousko. I proto vznikla Aliance pro bezemisní budoucnost. Nenajdete v ní jen fandy Green dealu. Firmy si totiž uvědomují, že kdybychom nedekarbonizovali, nebudeme konkurenceschopní na světovém trhu,“ prohlásil na konferenci Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ ESCO.
Náklady na dekarbonizaci však budou značné: Pouze přeměna „velkých“ zdrojů energie v Česku vyjde dle Čermáka na tři miliardy eur, tedy na zhruba 75 miliard korun. Odhadované náklady na úplnou transformaci celé české ekonomiky na bezuhlíkovou vyčíslily loni poradenské společnosti Boston Consulting Group a Aspen Institute na 3,2 bilionu korun. Třetina emisí skleníkových plynů momentálně vzniká při výrobě elektřiny a tepla, 28 procent připadá na průmysl, šestnáct procent na dopravu, uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
K obnovitelným zdrojům energie se postupně přiklánějí také další dvě automobilky v Česku, kolínská Toyota i nošovický závod Hyundai. Ten od roku 2022 nakupuje energii vzešlou pouze z obnovitelných zdrojů. „Funguje to tak, že nakupujeme takzvané záruky původu, které zaručují, že námi odebrané množství elektřiny bylo vyrobeno ve větrných či solárních elektrárnách nebo v elektrárnách spalujících skládkové plyny a podobně,“ přibližuje mluvčí závodu Hyundai Petr Michník.
Jihokorejská automobilka zde také chystá výstavbu vlastní fotovoltaické elektrárny na střechách výrobních hal. „Nyní budeme vybírat dodavatele, v příštím roce proběhne výstavba. Elektrárna bude mít výkon pět megawatt-peak, což by mělo pokrýt necelých pět procent naší spotřeby elektřiny,“ dodává Michník. Investice přesáhne sto milionů korun. Další desítky milionů ročně Hyundai vkládá do úspory energie a vody nebo do omezování vypouštěných emisí.
