Bude to spíš velká dávka štěstí než diplomatické úsilí, co pomůže českému kandidátovi na eurokomisaře, ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (za STAN), k silnému ekonomickému rezortu v Evropské komisi. „S eurokomisařem je situace nejasná, zkomplikovalo ji vyhlášení vítěze výběrového řízení na nové jaderné bloky. S podporou Francie už počítat nemůžeme,“ poodkryl pro e15 zákulisí vyjednávání dobře informovaný zdroj blízký vládě.
Před třemi týdny se Česko rozhodlo svěřit výstavbu dvou jaderných reaktorů v Dukovanech a případně v Temelíně jihokorejské společnosti KHNP, a nikoliv francouzská EdF. Podle zdroje e15 to měla být právě Francie, která by výměnou za vítězství v tendru zalobbovala ve prospěch Česka v Bruselu. Po prohře však ztratila motivaci. Tuto informaci potvrdily e15 i další dva zdroje blízké vládě.
Žena opět ve hře?
Jozef Síkela se připravuje na převzetí čtyř až pěti „ministerstev“ v Evropské komisi, jako je energetika nebo doprava. Pokud by ale na něj zbylo méně vlivné portfolio, například práce a sociálních věcí, údajně by raději zůstal v čele českého rezortu průmyslu. Síkelovy aspirace na strategicky významné obory navíc oslabuje skutečnost, že Česko není součástí eurozóny.
Možnost, že Síkela z těchto důvodů nakonec ze hry o eurokomisaře vypadne, měla být také důvodem, proč hnutí STAN chtělo staronové evropské premiérce Ursule von der Leyenové navrhnout i ženskou kandidátku, bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou.
Von der Leyenová o nominaci muže a ženy požádala dopisem všechny země Evropské unie s výjimkou těch, které nominujíí dosavadní eurokomisaře. Česká vláda se ale nakonec shodla jen na Síkelovi. Žádosti šéfky evropského výkonného orgánu však nevyhověly ani další unijní státy, například Irsko, Malta nebo Slovinsko.
To, že je Síkelův případný neúspěch v úsilí o vlivné portfolio jednou z reálně uvažovaných možností, naznačují i slova ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN): „Je otázkou, zda je takticky chytré nereflektovat požadavek Ursuly von der Leyenové na nominaci muže a ženy na post eurokomisaře.“ Také Dvořák připomíná hendikep, že se v České republice neplatí eurem.
Ztráta Francie jako důležitého spojence tak podle dostupných informací opět oživuje naděje ambiciózní Nerudové. Otázkou však je, zda by znovu nenarazila na ODS a další koaliční strany, které se k jejím politickým zkušenostem dosud vyjadřovaly značně skepticky.
Síkelovi naopak pomáhá pozice ve Fialově kabinetu, v níž se osvědčil. Respektován je také za vyjednávací schopnosti, které prokázal při českém předsednictví Radě EU a energetické krizi. „Pan ministr Síkela má zkušenosti s řízením ministerstva, v Bruselu to zná a Brusel zná jeho. To jsou tři základní kritéria pro získání silného ekonomického portfolia,“ shrnul nedávno místopředseda ODS a znovuzvolený europoslanec Alexandr Vondra. Podobně se o Síkelovi vyjadřují šéfové KDU-ČSL Marian Jurečka a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Vondra je nadále přesvědčen, že Česko má šanci na vlivnou pozici v Evropské komisi dosáhnout. „O některá portfolia bude rvačka, ale energetiku nebo dopravu bychom získat mohli,“ míní. Pokud by Síkela kvůli méně zajímavým rezortům kandidaturu stáhl, mohla by ho nahradit i stálá představitelka Česka při EU Edita Hrdá, o jejímž možném vyslání do EK se už také dříve mluvilo.
Dvořák nicméně upozornil, že zatím ještě ani není známa struktura portfolií a jednotlivých komisariátů. Von der Leyenová teprve představí podobu komise a už se mluví o tom, že některá portfolia skončí a jiná vzniknou. Dvořák se domnívá, že by Česku slušelo mít komisaře, který by měl na starosti vyrovnávání rozdílů mezi evropskými regiony nebo příhraniční spolupráci. Ve stejném duchu hovořil už před volbami do Evropského parlamentu šéf STAN Vít Rakušan.
Euro je klíč k nejsilnějším rezortům
Spolu s Českem zveřejnily kandidáty na eurokomisaře už dvě třetiny zemí EU. A podobně jako Praha se většina z nich se nechala slyšet, že chce silné ekonomické portfolio. Vzhledem k tomu, že není v eurozóně, Česko zcela jistě musí zapomenout na unijní rozpočet a s největší pravděpodobností i na rezorty vnitřního trhu EU nebo hospodářské soutěže.
Portfolio rozpočtu hodlá opět obsadit Rakousko a navrhuje svého stávajícího ministra financí Magnuse Brunnera. „Je to zkušený vládní politik s velkými odbornými znalostmi v oblasti financí, hospodářské politiky a politiky hospodářské soutěže na národní i evropské úrovni,“ napsal na síti X rakouský kancléř Karl Nehammer. Brunner má nahradit končícího rakouského eurokomisaře Johannese Hahna.
Německo bude zastupovat znovuzvolená předsedkyně Evropské komise von der Leyenová a Francii opět Thierry Breton, který má aktuálně portfolio vnitřního trhu. Finská vláda nominovala na příští komisařku dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Švédsko vysílá současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Rosswallovou.
