Kombinace unijních a amerických sankcí na ruský zkapalněný plyn začíná účinkovat. Moskva LNG z nového arktického naleziště zřejmě musí skladovat, protože západní postihy odrazují zákazníky. A dopadají na Rusko i jinak. Tamější plynový producent Novatek byl nucen vypravit do Asie severní trasou tanker nevhodný do ledových vod.
Obří projekt Arctic LNG 2 na Gydském poloostrově měl být ruskou chloubou a zemi posunout do první ligy exportérů této suroviny. Novatek si sliboval, že mu v době plného dokončení zajistí produkci až téměř dvaceti milionů tun zkapalněného plynu ročně, tedy pětinu cíle pro ruskou produkci v roce 2030. Spojené státy ale na společnost loni uvalily sankce a Evropská unie se na začátku léta přidala se zákazem asistence při dokončování projektu.
Novatek možná bude muset poslat plyn na domácí trh
Společnosti z Jižní Koreje a Japonska tak Novateku nedodají původně slíbené speciální velké tankery k transportu suroviny. Západ navíc postihuje také existující lodě a společnosti spojené s ruským arktickým zkapalněným plynem. Na začátku září USA přidaly na seznam další dvě plavidla a dvě firmy. V neposlední řadě sedmadvacítka zakázala unijním přístavům překládku této suroviny ruského původu určenou do třetích zemí. Pro Kreml to znamená, že musí hledat jiné, nákladnější způsoby přepravy zboží k zákazníkům.
A dopady kombinace sankcí už se nejspíš začínají projevovat. Zahájení exportu z arktické oblasti se protáhlo o měsíce. List Financial Times (FT) minulý týden na základě dat o mořském provozu uvedl, že lodě arktickou surovinu neexportují, ale nejspíš ji ukládají do plovoucích zásobníků. „Transfer zdůrazňuje výzvy, kterým Rusko čelí při hledání zákazníků pro svůj sankcionovaný LNG,“ citoval list společnost Kpler, jež mapuje lodní pohyb.
Země přitom plánuje letos vyvézt přes 35 milionů tun LNG, zhruba o dva miliony více než loni. Ruská dosavadní zařízení na produkci LNG fungují podle Bloombergu na plnou kapacitu a Moskva počítá s tím, že se jí podaří exportovat i nový arktický plyn. Nyní ale zaznívají názory, že Novatek možná bude muset kvůli externím potížím ve spolupráci s Gazpromem poslat svou arktickou produkci na domácí trh. To by však podle odborníků bylo ekonomicky těžko udržitelné.
Sedmadacítka import ruského LNG nezakázala, protože na něm závisí několik zemí v čele s Francií, Belgií a Španělskem. Vzhledem ke všem sankcím je ale nepravděpodobné, že by západní země nakupovaly surovinu z arktických projektů, věří experti. I tak se však dá předpokládat, že pro část produkce Moskva využití najde jinde díky stínové flotile tankerů, kterou vedle ropy začíná využívat i pro zkapalněný plyn.
Stínová flotila je světu čím dál nebezpečnější
„Historie energetických sankcí ukazuje, že někdo bude ochotný skousnout riziko a tyto objemy dovézt,“ řekl FT specialista na sankce z londýnské právnické firmy Macfarlanes Francis Bond. Podle něj nejspíš půjde o asijské kupce. Bloomberg v pondělí uvedl, že první plyn z Arctic LNG 2 už skutečně míří do Asie, i když místo určení zboží zatím není jasné. Může skončit u zákazníků, ale také v zásobníku na Kamčatce.
Nezvyklé však je, že surovinu severní trasou veze tanker Everest Energy, více než dvacet let stará loď, původně sloužící Norsku. Nyní ji vlastní indická společnost, založená letos v lednu. Plavidlo není registrované ani u ruského úřadu, který reguluje pohyb v těchto vodách. Je určené pouze do lehkých ledových podmínek, odborníci přitom upozorňují, že na cestě nevyhnutelně narazí na masy ledu.
Některé zdroje tvrdí, že je to vůbec poprvé, co si takové plavidlo troufá plout touto trasou. „Ještě se uvidí, jestli Everest Energy nebude u Wrangelova ostrova potřebovat doprovod, protože je tam spousta plovoucího ledu,“ zmínil námořnímu webu gCaptain Hervé Baudu z Francouzské národní námořní akademie ENSM potřebu ledoborců, které by tankeru cestu ledem prorazily. Riziko jeho vážného poškození je přesto veliké, rozlámané kry mohou prolomit jeho trup.
Tento krok každopádně ukazuje, jak nebezpečné je používání stínové flotily, kterou tvoří hlavně staré vyřazené a špatně vybavené lodě, které navíc plují tajně a bez řádných služeb a pojištění. Například lodi, které převážejí ruskou ropu, při manévrování nebezpečnými Dánskými úžinami stále méně využívají služeb místních expertů, obeznámených s kritickými místy.
EU stále Rusku „přispívá“ na válku na Ukrajině
Navzdory všem sankcím zůstává celkový unijní dovoz ruského zemního plynu včetně toho potrubního velký. Ve druhém čtvrtletí letošního roku podle tvrzení energetického think-tanku Bruegel EU dokonce dovezla od agresora na Ukrajině více suroviny než ze Spojených států. „Z Ruska importovala 12,8 miliardy metrů krychlových, což bylo více než celkový dovoz z USA, který činil 12,2 miliardy,“ řekl serveru Euractiv představitel think-tanku Ben McWilliams.
Teplé počasí a vysoká naplněnost evropských zásobníků, která dosáhla už 93 procent, snížily poptávku po americké surovině. V případě té ruské jsou však země jako Maďarsko či Rakousko vázány dlouhodobými smlouvami. V sedmadvacítce tak zaznívají nové výzvy k plošnému zákazu importu ruského plynu, a to překvapivě i z Německa, které se na něj dříve silně vázalo.
„Evropané podporují Ukrajinu miliardami a zároveň platí miliardy do Putinovy válečné kasy, to není ani zodpovědné, ani racionální, ani důvěryhodné,“ citoval nedovno Die Welt zahraničněpolitického experta CDU Norberta Röttgena.
Situace se každopádně může změnit na konci roku, kdy vyprší smlouva o tranzitu plynu, kterou Kyjev uzavřel s Ruskem v roce 2019 a nyní ji nehodlá prodloužit. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev před pár dny potvrdil, že se stále vedu jednání o náhradě ruského plynu za surovinu z Baku.
