Snaha vlády o odvrácení otevřeného protestu statisíců pracovníků samosprávného a státního sektoru začíná drhnout. Ještě na začátku prázdnin se zdálo, že alespoň nejhůře placené profese, jako jsou kuchařky ve školách, soudní zapisovatelky nebo pracovníci v kultuře, dostanou od září přidáno o sedm nebo deset procent. S úspornějším řešením, než žádali odboráři, přišel ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). A hovořil o něm jako o téměř hotové věci. Nyní se ukázalo, že neměl souhlas šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS). Na ministra financí netlačí jen Jurečka, ale i další členové kabinetu.

Ve finišujícím připomínkovém řízení, jímž procházejí předlohy jednotlivých rezortů, vyslovilo ministerstvo financí s Jurečkovým návrhem „zásadní nesouhlas“. „Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ píše úřad.

Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová se snaží ostrý tón připomínky mírnit. „O této záležitosti, stejně jako o dalších požadavcích rozpočtových kapitol na navýšení letošních výdajů se teprve povedou politická jednání,“ uvedla. „Konečné rozhodnutí je na vládě,“ dodala. Podobnou odpověď zaslalo i ministerstvo práce.

Jurečka navrhuje, aby se od příštího měsíce zvýšil platový základ o sedm či deset procent téměř 360 tisícům úředníků v samosprávách, pracovníků v kultuře, v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství a přes 70 tisícům státních zaměstnanců. Sedmiprocentní přilepšení by stálo 5 miliard korun, desetiprocentní nárůst platů pak více než 6,5 miliardy.

Zástupci odborových svazů budou s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednat 21. srpna. Na začátku prázdnin jim šéf kabinetu vzkázal, že počká na analýzu vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu. „Myslíme na pokračování konsolidace veřejných financí. Musíme pokračovat v tom, co jsme začali ozdravným balíčkem, a dostat veřejné finance opět do formy,“ upozornil Fiala.

Část odborových svazů už vyhlásila stávkovou pohotovost. Zvýšení tarifů o deset procent považují za přijatelné. Podmínkou nicméně je, aby stát uvolnil dostatek peněz.

Podle šéfa Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře může být stávková pohotovost ukončena až po dohodě o platech na letošní a příští rok. „Máme pocit, že s námi vláda hraje divadlo a jedná s námi jen na oko. Je si vědoma, že má většinu v obou komorách parlamentu,“ míní Bednář. Odboráři původně žádali o patnáctiprocentní přilepšení pro úplně všechny zaměstnance veřejného a státního sektoru, což by si do příštího prosince vyžádalo přes 20 miliard korun.

Ministerstva tvrdí, že další peníze už nemají, a tlačí na Stanjuru. „S navrhovaným nárůstem platových tarifů je bezpodmínečně nutné spojit odpovídající navýšení rozpočtových prostředků pro příslušné zaměstnavatele a služební úřady,“ uvedl v připomínkovém řízení rezort vnitra. Také ministerstva školství a kultury napsala, že vzhledem ke svým „výdajovým limitům“ jsou omezena.

Například policistům, hasičům či vojákům je už jasné, že letos ostrouhají. Jurečka je ale ujišťuje, že platy příslušníků bezpečnostních složek se vláda bude zabývat na podzim. Zvýšení ministr předpokládá od ledna.   

Například předseda odborového svazu hasičů Jiří Jílek kritizuje nízké platy v hasičském sboru. „Nástup za 31 tisíc hrubého, za 240 hodin měsíčně, za slib nasazení života. Je to adekvátní?“ klade řečnickou otázku.

Snaha vlády o odvrácení otevřeného protestu statisíců pracovníků samosprávného a státního sektoru začíná drhnout. Ještě na začátku prázdnin se zdálo, že alespoň nejhůře placené profese, jako jsou kuchařky ve školách, soudní zapisovatelky nebo pracovníci v kultuře, dostanou od září přidáno o sedm nebo deset procent. S úspornějším řešením, než žádali odboráři, přišel ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). A hovořil o něm jako o téměř hotové věci. Nyní se ukázalo, že neměl souhlas šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS). Na ministra financí netlačí jen Jurečka, ale i další členové kabinetu.

Ve finišujícím připomínkovém řízení, jímž procházejí předlohy jednotlivých rezortů, vyslovilo ministerstvo financí s Jurečkovým návrhem „zásadní nesouhlas“. „Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ píše úřad.

Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová se snaží ostrý tón připomínky mírnit. „O této záležitosti, stejně jako o dalších požadavcích rozpočtových kapitol na navýšení letošních výdajů se teprve povedou politická jednání,“ uvedla. „Konečné rozhodnutí je na vládě,“ dodala. Podobnou odpověď zaslalo i ministerstvo práce.

Jurečka navrhuje, aby se od příštího měsíce zvýšil platový základ o sedm či deset procent téměř 360 tisícům úředníků v samosprávách, pracovníků v kultuře, v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství a přes 70 tisícům státních zaměstnanců. Sedmiprocentní přilepšení by stálo 5 miliard korun, desetiprocentní nárůst platů pak více než 6,5 miliardy.

Zástupci odborových svazů budou s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednat 21. srpna. Na začátku prázdnin jim šéf kabinetu vzkázal, že počká na analýzu vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu. „Myslíme na pokračování konsolidace veřejných financí. Musíme pokračovat v tom, co jsme začali ozdravným balíčkem, a dostat veřejné finance opět do formy,“ upozornil Fiala.

Část odborových svazů už vyhlásila stávkovou pohotovost. Zvýšení tarifů o deset procent považují za přijatelné. Podmínkou nicméně je, aby stát uvolnil dostatek peněz.

Podle šéfa Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře může být stávková pohotovost ukončena až po dohodě o platech na letošní a příští rok. „Máme pocit, že s námi vláda hraje divadlo a jedná s námi jen na oko. Je si vědoma, že má většinu v obou komorách parlamentu,“ míní Bednář. Odboráři původně žádali o patnáctiprocentní přilepšení pro úplně všechny zaměstnance veřejného a státního sektoru, což by si do příštího prosince vyžádalo přes 20 miliard korun.

Ministerstva tvrdí, že další peníze už nemají, a tlačí na Stanjuru. „S navrhovaným nárůstem platových tarifů je bezpodmínečně nutné spojit odpovídající navýšení rozpočtových prostředků pro příslušné zaměstnavatele a služební úřady,“ uvedl v připomínkovém řízení rezort vnitra. Také ministerstva školství a kultury napsala, že vzhledem ke svým „výdajovým limitům“ jsou omezena.

Například policistům, hasičům či vojákům je už jasné, že letos ostrouhají. Jurečka je ale ujišťuje, že platy příslušníků bezpečnostních složek se vláda bude zabývat na podzim. Zvýšení ministr předpokládá od ledna.   

Například předseda odborového svazu hasičů Jiří Jílek kritizuje nízké platy v hasičském sboru. „Nástup za 31 tisíc hrubého, za 240 hodin měsíčně, za slib nasazení života. Je to adekvátní?“ klade řečnickou otázku.