Asi největší výdaje se začátkem školního roku mají rodiče dětí, které nastupují do první třídy. Prvňákům většinou dopřejí dražší školní batoh, penál, přezůvky a zároveň jim prvně vybavují krabici s výtvarnými potřebami. I ty dnes něco stojí.
„Zatím mě stálo vybavení pro syna do první třídy bezmála 6500 korun, první školní den ještě zaplatím ve třídě dva tisíce korun za sešity a učebnice a nahraju peníze na obědy, to je asi 850 korun na měsíc,“ vypočítává výdaje spojené s nástupem syna do první třídy základní školy třiatřicetiletá Jana z Prahy.
Školní batoh ji stál necelé dva tisíce korun. K němu dokoupili penál s vybavením, peněženku na krk, lahev a svačinovou krabičku a také sáček na tělocvik.
„Výtvarnou krabici jsme naplnili podle seznamu školy za necelých tisíc korun. Boty na tělocvik nás vyšly na 600 korun, pantofle na 650 korun a tenisky na nový školní rok na tisíc korun,“ dodává paní Jana.
I škola si žádá peníze
Na otázku, zda je nákup školního vybavení pro jejího sedmiletého syna velkým zásahem do rodinného rozpočtu, odpovídá, že určitě ano. S vyššími výdaji ale počítala a zohlednila je i při výběru letošní dovolené.
„Loni jsme byli v Chorvatsku na dovolené dva týdny, letos jen jeden týden, to kvůli úspoře,“ říká s tím, že ale nešlo jen o výdaje spojené se začátkem školního roku. Její domácnost, jak říká, v posledních měsících více vydává za jídlo, dopravu, energie i oblečení.
Syna navíc čeká i výtvarný kurz v základní umělecké škole, kam ho rovněž musí vybavit pomůckami. A také začne chodit na florbal do Sokola.
„V obou případech jde sice o dotované aktivity, na pololetí stojí jeden kurz do dvou tisíc korun, nicméně sportovní vybavení je dnes hodně drahé,“ dodává s tím, že vše se navíc musí uhradit během září a října.
Výdaje se různí
Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a agentury IPSOS vydá zhruba třetina rodičů na začátku školního roku od 3 do 5 tisíc korun. Čtvrtinu rodičů stojí začátek školního roku více než 5 tisíc korun. Mezi největší výdaje rodiče řadí oblečení a obuv (52 procent), školní potřeby a učebnice (42 procent) a zájmové kroužky a sportovní aktivity (41 procent). Významný podíl mají i obědy a svačiny (27 procent) nebo doprava (26 procent).
„Lidé si v posledních 2 letech kvůli ekonomické situaci více hlídali ceny u větších nákupů školních potřeb. V uplynulých 2 letech inflace negativně ovlivnila 45 procent rodičů při plánování školních výdajů. Téměř čtvrtina jich uvedla, že kvůli inflaci omezili výdaje v rámci školních či mimoškolních aktivit dětí,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA EDUCA.
Příspěvek od státu
Rodinám, které skutečně nezvládají pořídit školní vybavení pro své děti, nabízí pomoc i stát formou dávky mimořádné okamžité pomoci. O dávku se žádá na úřadech práce a váže se vždy ke konkrétní věci. V tomto případě ke školní pomůcce, jakou je například školní batoh, přezůvky nebo výtvarné potřeby.
„V nadcházejících týdnech očekáváme největší počet žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc, která se pojí s výdaji nového školního roku. Našim cílem je, aby na tíživou situaci daných rodin nedoplácely děti. Zároveň bych rád připomněl, že o tuto dávku lze žádat i v průběhu roku, a to například v souvislosti s lyžařskými kurzy v zimních měsících,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Nicméně jak upozorňuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera, jde o krajní řešení. Domácnosti podle něj mají s vyššími výdaji počítat a i nenadálé situace zvládat krýt z krátkodobé rezervy držené na spořicím, případně běžném účtu.
„S mimořádnými výdaji i těmi spojenými se začátkem školního roku mají rodiče počítat a ideálně si na ně odkládat peníze stranou již několik měsíců předem. Anebo si odpustit některé ze zbytných aktivit,“ říká k domácím rozpočtům zatíženým novým školním rokem.
Zároveň ale připouští, že se do finanční tíživé situace může dostat kdokoli. V takovém případě je pak čerpání pomoci od státu namístě. Vždy však má podle něj jít o ojedinělou situaci, nikoli běžný standard.
„Pokud se vydám z rezervy a požádám o pomoc stát, třeba i s úhradou školních pomůcek, pak je třeba se poučit a napříště si vytvořit větší finanční rezervu, ze které zvládne rodina bez problému pokrýt i tříměsíční výpadek příjmu,“ doporučuje.
Pomoc s úhradou kroužků nabízí i zdravotní pojišťovny
Konkrétně výdaje na školní aktivity dětí podle něj sníží i různé příspěvky od zdravotních pojišťoven. Ti, kteří ještě nenačerpali například dvoutisícový příspěvek na lyžařský výcvik od Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak mohou tyto prostředky, vyplácené z fondu prevence, využít na úhradu jiných pohybových aktivit v letošním kalendářním roce.
„Příspěvek až do dvou tisíc korun vyplácí pojišťovna na organizované sportovní aktivity, jako jsou aerobic, badminton, fotbal, hokej, volejbal, plavání nebo třeba zmiňovaný florbal,“ uvádí Kučera.
Sportování dětí v různých kurzech podle něj podporují i ostatní zdravotní pojišťovny.
Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna přispěje dětem až 1500 korun na plavecký kurz, 500 korun na školu v přírodě či lyžařský kurz a dalších 500 korun na sportovní kroužky různého zaměření. A až 1500 korun nabízí na letní tábor, pokud se konal v létě a dítě na něm strávilo alespoň čtyři po sobě jdoucí dny. Tento příspěvek přitom dostanou i rodiče dětí, které se o prázdninách vydaly na příměstské tábory.
Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Partners.
