V případě Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa je to extrémně náročné, u bývalého prezidenta skoro až nemožné, ale zkusme se na chvíli oprostit od všeho nefinančního a podívat se pouze na čísla. Osobní sympatie či antipatie jdou na chvíli stranou, stejně tak velké geopolitické otázky. Jistě, postoj k ruské agresi či situaci na Blízkém východě má ve výsledku svou cenovku, ale zkusme se podívat čistě na předvolební sliby obou kandidátů, které se týkají příjmů a výdajů státního rozpočtu.
Kamalonomika je desetkrát horší než Trumponomika
Existuje celá řada institucí, které se snaží dosud známé sliby dávat na jedno místo a počítat. V zásadě se ale shodují na něčem, co Donald Trump nerad slyší – jeho ekonomický program by Spojené státy výrazně zadlužil. Trump na to přirozeně reaguje tím, že je označuje za levičáky z Washingtonu a jejich výpočty zesměšňuje, nicméně i oni mají spoustu špatných zpráv pro jeho soupeřku v boji o Bílý dům. Ekonomický program Kamaly Harrisové je totiž zase velkým nebezpečím pro růst americké ekonomiky. Trumpův program sice není žádný zázrak, ale co se čistě růstu týče, tak odhadují, že je Kamalonomika dokonce desetkrát horší než Trumponomika.
Alespoň to tvrdí jeden z nejcitovanějších institutů, americká Tax Foundation. Jak už je z názvu patrné, zajímají ji daně a její analytici se pustili do propočtů toho, jak by všechny dosud známé návrhy obou stran dopadly na veřejné rozpočty a růst. A právě třeba u růstu odhadují, že Trump by v desetiletém horizontu snížil růst ekonomiky o 0,2 procentního bodu, zatímco Harrisová o celé dva procentní body. Jak je to možné? Trump chce výrazně snižovat daně, zatímco Harrisová jich celou řadu plánuje zvýšit.
Komu snížit, komu zvýšit
Zní to jako starý dobrý spor pravice s levicí a v mnohém skutečně je, ale i Harrisová chce daňovou zátěž mnohým snižovat, spíše je zajímavé se podívat komu. Trump by rád snížil daň z příjmu právnických osob z 21 na 20 procent a pro firmy produkující pro americký trh dokonce na 15 procent. Jeho daňovému balíčku z roku 2017 brzy dojde dočasná platnost, takže by ho rád trvale prodloužil. Podle propočtů ale výrazněji pomáhal spíše bohatším Američanům. Harrisová si do hledáčku dala daňové slevy zejména pro chudší, a bohatším chce naopak daně zvýšit.
Na něčem se i shodnou. Ať už vyhraje kdokoliv, oba mají v plánu zrušit danění spropitného a zvýšit daňovou slevu na dítě. Harrisová ze dvou tisíc na šest tisíc dolarů v prvním roce a poté na méně, když dítě stárne. Trumpův kandidát na viceprezidenta J. D. Vance nechce jít tak vysoko a navrhuje pět tisíc dolarů, akorát pro mladší i starší, takže je jeho návrh nakonec mnohem nákladnější.
Jen čísla volby nerozhodnou
Kde by na všechny sliby a snižování daní chtěli vzít peníze? Trump by chtěl cla na dovoz buď 10 nebo 20 procent a 60 procent na dovoz z Číny. To by mu něco vyneslo, ale ve výsledku to také není nic jiného než daň, jen se jí tak neříká a Trumpovi se lépe prodává. Harrisová chce danit bohatší. A vybrala by dle odhadů Tax Foundation dost, i kdyby nezavedla dystopickou daň z nezrealizovaných zisků.
Ve výsledku Tax Foundation tvrdí, že Trump by za deset let stál svými návrhy rozpočet 1,2 bilionu dolarů, zatímco Harrisová by do něj 0,6 bilionu dolarů přinesla. Když si to shrneme, tak říkají, že za Trumpa by oproti Harrisové rychleji rostla ekonomika i mzdy, ale na dluh. Co je z obou programů lepší, se objektivně říct nedá, záleží na voličských preferencích. Nakonec se ale stejně rozhodujeme spíš podle toho všeho, co jste měli na začátku tohoto článku zkusit na chvíli zapomenout.
Autor je ekonom z Metropolitní univerzity Praha
