Změna energetického mixu je nevyhnutelná, je tlačená nejen potřebou odklonu od fosilních zdrojů, ale rozvojem a zlevňováním technologií. Tvrdit dnes opak znamená zcela popírat nastolený trend, kterým se energetika ve světě vydala. 

Už dávno to není jen Evropa. Investice do obnovitelných zdrojů nabraly obrovské tempo na všech kontinentech. Naposledy to byla například Austrálie, druhý největší vývozce fosilních paliv po Rusku, která oznámila investici do největší solární elektrárny na světě. Její součástí budou samozřejmě baterie a plánuje i podmořský kabel, který propojí elektrárnu se Singapurem. 

Je samozřejmé, že přechod od fosilních paliv na obnovitelné zdroje bude mít v každé zemi jinou dynamiku v závislosti na lokálních podmínkách. Všude ve světě ale došli ke stejnému závěru, totiž že efektivní akumulace energie z obnovitelných zdrojů je zcela klíčová pro odklon od fosilních zdrojů. Tento trend je jasný a je vedený racionálními důvody. Do hry totiž významně vstoupila technologie bateriových úložišť BESS (Battery Energy Storage System), která významně podpoří další růst. Podle mezinárodní energetické agentury IEA jsou bateriová úložiště v současnosti nejrychleji se rozvíjející technologií. V čele jsou a nějakou dobu ještě budou lithium-iontové baterie, jejichž náklady za posledních 15 let klesly o více než 90 procent. A díky masivnímu rozvoji dál zlevňují. 

Solár a vítr jako nesouvislé zdroje budou postupně doplněny technologií BESS, tento boom už nastal, a v mnoha zemích vyrostou během pár let. To nám umožní nejen omezit pálení uhlí a zemního plynu, ale zvýší se tím také účinnost energetických systémů snížením ztrát v energetické síti.

V Rumunsku jsme dnes svědky toho, že se ceny ve večerních hodinách v posledních měsících celkem pravidelně pohybují ve vyšších stovkách eur, dokonce jsme měli možnost vidět astronomické ceny nad 800 eur za megawatthodinu. Je to jeden z důsledků nestabilní výroby z obnovitelných zdrojů. Ve večerních hodinách, kdy je největší spotřeba, energie ze slunce není k dispozici. Není to ale neřešitelný problém. V kombinaci s BESS tyto hybridní zdroje budeme nazývat flexibilními, protože odběratel či obchodník si bude sám řídit výrobu. K regulaci sítě dále přispějí například stávající vodní elektrárny, přečerpávací elektrárny, ale nadále také plynové turbíny, které postupně začnou spalovat vodík. 

V případě solární elektrárny s baterkou o kapacitě, která pokryje šest hodin spotřeby, reálně mluvíme o elektřině ze solárů dostupné až po dobu osmnáct hodin v průběhu dne. U větru se bude jednat o ještě zajímavější čísla. Evropa zatím v oblasti hybridních elektráren kombinujících obnovitelné zdroje a bateriové systémy zaostává, ale to se postupně změní, protože ekonomické modely takovýchto zdrojů budou vycházet lépe než stavba a provoz jakékoliv nové elektrárny na fosilní paliva. 

Samozřejmě s nástupem baterek dojde k další poptávce po levné polední sluneční elektřině, ale také levné elektřině v druhé polovině noci v případě silného větru. V jiných částech dne spotová cena poroste, což povzbudí stavbu dalších zdrojů, ale zároveň způsobí snížení průměrné ceny. Jde o velmi podobný cyklus, jaký vidíme u otevírání a zavírání ropných polí podle stavu burzy.

Ekonomicky si zvykneme na nízké ceny v době přebytků, a naopak vysoké ceny v době nedostatku, kdo dokáže vhodně nastavit spotřebu, bude mít nakonec velmi levnou elektřinu.

Autor je majitel a CEO společnosti Solek.

Změna energetického mixu je nevyhnutelná, je tlačená nejen potřebou odklonu od fosilních zdrojů, ale rozvojem a zlevňováním technologií. Tvrdit dnes opak znamená zcela popírat nastolený trend, kterým se energetika ve světě vydala. 

Už dávno to není jen Evropa. Investice do obnovitelných zdrojů nabraly obrovské tempo na všech kontinentech. Naposledy to byla například Austrálie, druhý největší vývozce fosilních paliv po Rusku, která oznámila investici do největší solární elektrárny na světě. Její součástí budou samozřejmě baterie a plánuje i podmořský kabel, který propojí elektrárnu se Singapurem. 

Je samozřejmé, že přechod od fosilních paliv na obnovitelné zdroje bude mít v každé zemi jinou dynamiku v závislosti na lokálních podmínkách. Všude ve světě ale došli ke stejnému závěru, totiž že efektivní akumulace energie z obnovitelných zdrojů je zcela klíčová pro odklon od fosilních zdrojů. Tento trend je jasný a je vedený racionálními důvody. Do hry totiž významně vstoupila technologie bateriových úložišť BESS (Battery Energy Storage System), která významně podpoří další růst. Podle mezinárodní energetické agentury IEA jsou bateriová úložiště v současnosti nejrychleji se rozvíjející technologií. V čele jsou a nějakou dobu ještě budou lithium-iontové baterie, jejichž náklady za posledních 15 let klesly o více než 90 procent. A díky masivnímu rozvoji dál zlevňují. 

Solár a vítr jako nesouvislé zdroje budou postupně doplněny technologií BESS, tento boom už nastal, a v mnoha zemích vyrostou během pár let. To nám umožní nejen omezit pálení uhlí a zemního plynu, ale zvýší se tím také účinnost energetických systémů snížením ztrát v energetické síti.

V Rumunsku jsme dnes svědky toho, že se ceny ve večerních hodinách v posledních měsících celkem pravidelně pohybují ve vyšších stovkách eur, dokonce jsme měli možnost vidět astronomické ceny nad 800 eur za megawatthodinu. Je to jeden z důsledků nestabilní výroby z obnovitelných zdrojů. Ve večerních hodinách, kdy je největší spotřeba, energie ze slunce není k dispozici. Není to ale neřešitelný problém. V kombinaci s BESS tyto hybridní zdroje budeme nazývat flexibilními, protože odběratel či obchodník si bude sám řídit výrobu. K regulaci sítě dále přispějí například stávající vodní elektrárny, přečerpávací elektrárny, ale nadále také plynové turbíny, které postupně začnou spalovat vodík. 

V případě solární elektrárny s baterkou o kapacitě, která pokryje šest hodin spotřeby, reálně mluvíme o elektřině ze solárů dostupné až po dobu osmnáct hodin v průběhu dne. U větru se bude jednat o ještě zajímavější čísla. Evropa zatím v oblasti hybridních elektráren kombinujících obnovitelné zdroje a bateriové systémy zaostává, ale to se postupně změní, protože ekonomické modely takovýchto zdrojů budou vycházet lépe než stavba a provoz jakékoliv nové elektrárny na fosilní paliva. 

Samozřejmě s nástupem baterek dojde k další poptávce po levné polední sluneční elektřině, ale také levné elektřině v druhé polovině noci v případě silného větru. V jiných částech dne spotová cena poroste, což povzbudí stavbu dalších zdrojů, ale zároveň způsobí snížení průměrné ceny. Jde o velmi podobný cyklus, jaký vidíme u otevírání a zavírání ropných polí podle stavu burzy.

Ekonomicky si zvykneme na nízké ceny v době přebytků, a naopak vysoké ceny v době nedostatku, kdo dokáže vhodně nastavit spotřebu, bude mít nakonec velmi levnou elektřinu.

Autor je majitel a CEO společnosti Solek.