Návrh penzijní reformy doznal změn, které mohou v generacích dnešních třicátníků a čtyřicátníků, ale i lidí po padesátce vyvolávat značné rozčarování a nejistotu. Jakkoliv je pro budoucí seniory pozitivní, že vláda nakonec vyslyšela demografy a snížila tempo růstu věku odchodu do důchodu z původních dvou měsíců ročně na měsíc, z předlohy vypadla brzda zvyšování věkového stropu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujišťuje, že reformní předlohu zpřesní, aby rozptýlil podle něj zbytečné obavy občanů.  

„Určitě to nebude tak, že důchodový věk poroste neomezeně a donekonečna. To je nesmysl. Formulačně to doupravíme, aby o tom nebyly pochybnosti. V reformě to určitě bude,“ řekl e15 šéf rezortu práce. Poslanecká sněmovna bude na mimořádné schůzi jednat o reformních úpravách ve středu 2. října.

Donedávna se předpokládalo, že příští rok začnou platit nová pravidla. Vláda se měla začít řídit údaji Českého statistického úřadu (ČSÚ) o době dožití a na jejich základě věkovou hranici pro nárok na starobní penzi průběžně stanovovat. Po dosažení padesátky se měl každý člověk dozvědět řádný termín odchodu do důchodu, přičemž průměrná doba výplaty penze od státu měla být 21,5 roku.

Autoři reformy hovořili o flexibilním a transparentním mechanismu, který měl fungovat tak, že věkový strop pro daný ročník buď naroste až o dva měsíce, anebo nestoupne vůbec, pokud by tomu neodpovídala délka dožití tohoto ročníku dle dat ČSÚ.

Jenže záměr z reformního balíku vypadl, a to po zapracování požadavku demografů na zvyšování penzijního věku maximálně o jeden měsíc za rok. Stejně jako doposud budou i příští vlády každých pět let vyhodnocovat, zda věkový limit pro odchod z pracovní fáze života prodlouží. Základem bude jako nyní materiál s názvem Zpráva o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji, která v pětiletých cyklech predikuje potřebné ukazatele s ohledem na aktuální demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj v Česku.

„Dosavadní pětiletý cyklus projednávání této zprávy zůstane jednoznačně zachován, aby se mohlo politicky rozhodovat, jestli nastal moment pro pozastavení růstu důchodového věku s odůvodněním, že ze společenského a demografického hlediska už není možné, aby se dále zvyšoval,“ vysvětlil Jurečka.

Růst důchodového věku může zbrzdit řada okolností. Zatím nejextrémnější situace nastala za covidové pandemie, která průměrnou délku života výrazně zkrátila. 

Že je vláda připravena reformu ještě doladit, potvrdil i premiér Petr Fiala. „Reformu prosadíme, protože jinak by mladí lidé neměli důstojné penze. Nemůžeme připustit, aby se důchodový systém dostal do slepé uličky. Když ale někdo ukáže, že se mýlíme, návrh reformy upravíme. Už jsme vyslechli demografy,“ řekl.

Kromě zpomalení tempa růstu věku odchodu do důchodu z dřívějších dvou měsíců ročně na měsíc se má změnit také plánovaný model takzvaného výchovného, tedy bonusu ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, především pro seniorky.

Kabinet hodlá sáhnout ke zmírnění, byť přechod na rodinný vyměřovací základ, který nahradí výchovné, zůstane zachován. „Ale protože může tento přechod zejména v prvních letech účinnosti reformy některým rodičům přinést menší zvýšení důchodu než stávajících 500 korun výchovného, zvažuje se doplnění ochranného opatření,“ uvedl mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.

Jinými slovy, pokud by ocenění s rodinným vyměřovacím základem bylo nižší než 500 korun za potomka, zvýšilo by se minimálně na pětistovku. Výpočet bude Česká správa sociálního zabezpečení provádět automaticky, nikdo nebude muset o nic žádat. Původní návrh počítal s přechodným obdobím, v němž mělo výchovné postupně klesnout na stokorunu. A počínaje novým desetiletím mělo úplně zaniknout.

Pokud by vláda do reformní předlohy nezasáhla, vzniklo by podle odborníků vícerychlostní výchovné neboli několik velmi rozdílně benefitovaných skupin penzistek, které pečovaly o děti. Pětistovka se vyplácí od začátku loňského ledna. Příspěvek byl přiznán 1,4 milionu žen za tři miliony vychovaných dětí.  

Návrh penzijní reformy doznal změn, které mohou v generacích dnešních třicátníků a čtyřicátníků, ale i lidí po padesátce vyvolávat značné rozčarování a nejistotu. Jakkoliv je pro budoucí seniory pozitivní, že vláda nakonec vyslyšela demografy a snížila tempo růstu věku odchodu do důchodu z původních dvou měsíců ročně na měsíc, z předlohy vypadla brzda zvyšování věkového stropu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujišťuje, že reformní předlohu zpřesní, aby rozptýlil podle něj zbytečné obavy občanů.  

„Určitě to nebude tak, že důchodový věk poroste neomezeně a donekonečna. To je nesmysl. Formulačně to doupravíme, aby o tom nebyly pochybnosti. V reformě to určitě bude,“ řekl e15 šéf rezortu práce. Poslanecká sněmovna bude na mimořádné schůzi jednat o reformních úpravách ve středu 2. října.

Donedávna se předpokládalo, že příští rok začnou platit nová pravidla. Vláda se měla začít řídit údaji Českého statistického úřadu (ČSÚ) o době dožití a na jejich základě věkovou hranici pro nárok na starobní penzi průběžně stanovovat. Po dosažení padesátky se měl každý člověk dozvědět řádný termín odchodu do důchodu, přičemž průměrná doba výplaty penze od státu měla být 21,5 roku.

Autoři reformy hovořili o flexibilním a transparentním mechanismu, který měl fungovat tak, že věkový strop pro daný ročník buď naroste až o dva měsíce, anebo nestoupne vůbec, pokud by tomu neodpovídala délka dožití tohoto ročníku dle dat ČSÚ.

Jenže záměr z reformního balíku vypadl, a to po zapracování požadavku demografů na zvyšování penzijního věku maximálně o jeden měsíc za rok. Stejně jako doposud budou i příští vlády každých pět let vyhodnocovat, zda věkový limit pro odchod z pracovní fáze života prodlouží. Základem bude jako nyní materiál s názvem Zpráva o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji, která v pětiletých cyklech predikuje potřebné ukazatele s ohledem na aktuální demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj v Česku.

„Dosavadní pětiletý cyklus projednávání této zprávy zůstane jednoznačně zachován, aby se mohlo politicky rozhodovat, jestli nastal moment pro pozastavení růstu důchodového věku s odůvodněním, že ze společenského a demografického hlediska už není možné, aby se dále zvyšoval,“ vysvětlil Jurečka.

Růst důchodového věku může zbrzdit řada okolností. Zatím nejextrémnější situace nastala za covidové pandemie, která průměrnou délku života výrazně zkrátila. 

Že je vláda připravena reformu ještě doladit, potvrdil i premiér Petr Fiala. „Reformu prosadíme, protože jinak by mladí lidé neměli důstojné penze. Nemůžeme připustit, aby se důchodový systém dostal do slepé uličky. Když ale někdo ukáže, že se mýlíme, návrh reformy upravíme. Už jsme vyslechli demografy,“ řekl.

Kromě zpomalení tempa růstu věku odchodu do důchodu z dřívějších dvou měsíců ročně na měsíc se má změnit také plánovaný model takzvaného výchovného, tedy bonusu ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, především pro seniorky.

Kabinet hodlá sáhnout ke zmírnění, byť přechod na rodinný vyměřovací základ, který nahradí výchovné, zůstane zachován. „Ale protože může tento přechod zejména v prvních letech účinnosti reformy některým rodičům přinést menší zvýšení důchodu než stávajících 500 korun výchovného, zvažuje se doplnění ochranného opatření,“ uvedl mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.

Jinými slovy, pokud by ocenění s rodinným vyměřovacím základem bylo nižší než 500 korun za potomka, zvýšilo by se minimálně na pětistovku. Výpočet bude Česká správa sociálního zabezpečení provádět automaticky, nikdo nebude muset o nic žádat. Původní návrh počítal s přechodným obdobím, v němž mělo výchovné postupně klesnout na stokorunu. A počínaje novým desetiletím mělo úplně zaniknout.

Pokud by vláda do reformní předlohy nezasáhla, vzniklo by podle odborníků vícerychlostní výchovné neboli několik velmi rozdílně benefitovaných skupin penzistek, které pečovaly o děti. Pětistovka se vyplácí od začátku loňského ledna. Příspěvek byl přiznán 1,4 milionu žen za tři miliony vychovaných dětí.