Za týden se k debatě nad nastavením měnových podmínek sejde bankovní rada ČNB. Podkladem pro jednání jí bude nová makroekonomická prognóza. Jak to s vývojem české ekonomiky vidíme my v Komerční bance?

Podle revidovaných dat národních účtů se sice naše ekonomika dostala na předpandemickou úroveň již před více než dvěma lety, od té doby je ale růst spíše anemický. Od posledního čtvrtletí loňského roku navíc mezičtvrtletní růst slábne, když jedinou významnější položkou přispívající k růstu je spotřeba domácností. Vyšší spotřebitelské náladě pomáhá napjatý trh práce, návrat inflace k cíli, a tedy růst reálných mezd. Ostatní poptávkové složky jsou utlumené, což platí pro investiční aktivitu i exporty.

Na produkční straně se s kolegy v Komerční bance obáváme, že průmyslová produkce letos opět poklesne, což ve světle obtíží u německých producentů není divu. Celkově tak letos české hospodářství reálně poroste pouze o 0,7 procenta, příští rok by již měl být ve znamení vyšší dynamiky u dvou procent, když pomůže snižování úrokových sazeb.

Inflace v Česku je aktuálně na svém dvouprocentním cíli. Byla na něm na konci prvního čtvrtletí a po dubnovém meziročním vzedmutí k 2,9 procenta se k němu v červnu opět vrátila. Spolu s meziročně dražšími pohonnými hmotami byly hlavním viníkem dočasného inflačního vzestupu ceny potravin, které jsou v posledním období opravdu rozkolísané a těžko predikovatelné. Vývoj jádrové inflace je podle nás konzistentní s cílem ČNB. Centrální banka bude proto dle naší prognózy dále pokračovat se snižováním úrokových sazeb, a to až na 3,50 procenta v prvních měsících příštího roku.

Přes stále pouze nevýrazný růst ekonomiky jako celku zůstane trh práce napjatý. Po revizi národních účtů to navíc vypadá, že propad reálných mezd byl výraznější, než tomu bylo v případě produktivity. Reálné mzdy tak mají prostor pro růst v dalších čtvrtletích, aniž by generovaly inflační tlaky. Mzdový nárůst by měl být hlavním motorem spotřeby domácností jako klíčového faktoru letošního růstu české ekonomiky. Z pohledu dlouhodobého neboli potenciálního růstu a udržení konkurenceschopnosti ekonomiky je ale nezbytné posílit investiční aktivitu. Tady by mělo pomoci snížení měnové restrikce a návrat úrokových sazeb k neutrální úrovni s prvními měsíci roku 2025.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky

Za týden se k debatě nad nastavením měnových podmínek sejde bankovní rada ČNB. Podkladem pro jednání jí bude nová makroekonomická prognóza. Jak to s vývojem české ekonomiky vidíme my v Komerční bance?

Podle revidovaných dat národních účtů se sice naše ekonomika dostala na předpandemickou úroveň již před více než dvěma lety, od té doby je ale růst spíše anemický. Od posledního čtvrtletí loňského roku navíc mezičtvrtletní růst slábne, když jedinou významnější položkou přispívající k růstu je spotřeba domácností. Vyšší spotřebitelské náladě pomáhá napjatý trh práce, návrat inflace k cíli, a tedy růst reálných mezd. Ostatní poptávkové složky jsou utlumené, což platí pro investiční aktivitu i exporty.

Na produkční straně se s kolegy v Komerční bance obáváme, že průmyslová produkce letos opět poklesne, což ve světle obtíží u německých producentů není divu. Celkově tak letos české hospodářství reálně poroste pouze o 0,7 procenta, příští rok by již měl být ve znamení vyšší dynamiky u dvou procent, když pomůže snižování úrokových sazeb.

Inflace v Česku je aktuálně na svém dvouprocentním cíli. Byla na něm na konci prvního čtvrtletí a po dubnovém meziročním vzedmutí k 2,9 procenta se k němu v červnu opět vrátila. Spolu s meziročně dražšími pohonnými hmotami byly hlavním viníkem dočasného inflačního vzestupu ceny potravin, které jsou v posledním období opravdu rozkolísané a těžko predikovatelné. Vývoj jádrové inflace je podle nás konzistentní s cílem ČNB. Centrální banka bude proto dle naší prognózy dále pokračovat se snižováním úrokových sazeb, a to až na 3,50 procenta v prvních měsících příštího roku.

Přes stále pouze nevýrazný růst ekonomiky jako celku zůstane trh práce napjatý. Po revizi národních účtů to navíc vypadá, že propad reálných mezd byl výraznější, než tomu bylo v případě produktivity. Reálné mzdy tak mají prostor pro růst v dalších čtvrtletích, aniž by generovaly inflační tlaky. Mzdový nárůst by měl být hlavním motorem spotřeby domácností jako klíčového faktoru letošního růstu české ekonomiky. Z pohledu dlouhodobého neboli potenciálního růstu a udržení konkurenceschopnosti ekonomiky je ale nezbytné posílit investiční aktivitu. Tady by mělo pomoci snížení měnové restrikce a návrat úrokových sazeb k neutrální úrovni s prvními měsíci roku 2025.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky