Zakladatel Telegramu Pavel Durov tajně navštěvoval Rusko, i když ho stát připravil o jeho sociální síť VKontaktě a úřady na mladého podnikatele vyvíjely stále větší nátlak, což vyústilo v jeho odchod ze země a získání cizího občanství. Nové informace, které vyplynuly z rozsáhlého úniku dokumentů ruské bezpečnostní služby FSB, přinesly celou řadu otázek ohledně vztahů, které má Durov s Putinovým režimem.
Na trhu s ukradenými daty koluje databáze FSB obsahující informace o tom, jak Rusové překračují hranice. Údaje pokrývají období mezi lety 2014 a 2024 a kromě jmen osob zahrnují i informace o dopravních prostředcích, kterými cestovali, a přesný čas, kdy vstoupili do Ruské federace nebo ji opustili.
Tato data odhalila také více než šedesát utajených cest zakladatele Telegramu Pavla Durova do Ruska, přestože tvrdil, že je v zemi svého narození vyhnancem. Když Moskva vpadla na Ukrajinu, řada tamních novinářů se zabývala otázkou, zda Telegram nemůže být pro Ukrajince potenciálně nebezpečným nástrojem, když pochází ze země nepřítele.
Telegram na kritiku reagoval prohlášením, že Pavel Durov čelil v Rusku perzekuci a byl nucen odejít do exilu. Nově odhalené informace však naznačují, že situace nebyla natolik závažná, aby se Durov obával zadržení při překračování hranic. Telegram zároveň tvrdí, že společnost neuzavřela s Ruskem žádné dohody a nemá v zemi žádné zařízení ani zaměstnance.
Zvláště zajímavé je datum 18. června 2020, kdy Pavel Durov v 19:13:47 odletěl z petrohradského letiště Pulkovo-1 do srbského Bělehradu. Téhož dne Roskomnadzor, ruský úřad odpovědný za telekomunikace, na svých internetových stránkách informoval o tom, že odblokoval Telegram. Tato časová shoda vzbuzuje otázky ohledně vztahu mezi Durovovou návštěvou a změnou postoje ruských úřadů. Pochybnosti však vyvolávají i samotné sankce proti Telegramu. Putinovu režimu se totiž nikdy nepodařilo platformu zcela zablokovat, ačkoli méně technologicky vyspělé země, jako například Kuba, to dokázaly s větším úspěchem.
Podle Ukrajinské pravdy všechny tyto informace zpochybňují tvrzení, že Telegram nemá s ruskými úřady žádné dohody. Podezření, že ruské tajné služby dokážou Telegram prolomit a monitorovat, vyjádřil i americký časopis Wired. Ten sesbíral příběhy ruských aktivistů, kteří se koordinovali právě přes tuto aplikaci. Wired se ptá: „Ruští protiváleční aktivisté vsadili na Telegram, údajně bezpečnou aplikaci pro zasílání zpráv. Jak je možné, že Putinův režim ví o každém jejich kroku?“ Technologický magazín však neposkytuje jednoznačnou odpověď na tuto otázku, spíše pocit znepokojení.
Dalším informací posilující nedůvěru je i fakt, že Durov dlouho nedával zcela jasnou odpověď na otázku, jak je to s jeho ruským občanstvím. Veřejnost si tuto informaci mohla s jistotou ověřit až po jeho zadržení ve Francii. Vyšlo najevo, že Durov má kromě ruského občanství také francouzské a od roku 2021 i občanství Spojených arabských emirátů.
Mezi velmocemi
Zájem o Telegram projevil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle zjištění deníku The Wall Street Journal Macron v roce 2018 dokonce s Pavlem Durovem poobědval a nabídl mu, aby svou firmu přestěhoval do Francie. Zakladatel Telegramu však tuto nabídku odmítl.
Během setkání s francouzským prezidentem Durov také jednal o udělení francouzského občanství, které později skutečně dostal. Tento krok Macron vysvětloval před novináři i po Durovově zadržení, na tiskové konferenci během své návštěvy Srbska. Francie uplatňuje strategii udělování občanství významným světovým osobnostem, které se učí francouzsky a mají výrazný mezinárodní vliv. Macronův postoj může být ovlivněn i tím, že je sám uživatelem a příznivcem Telegramu.
Francie Durova sledovala už dlouho před jeho zatčením. V roce 2017 dokonce francouzské tajné služby pronikly do jeho mobilního telefonu. Tento zájem o platformu Telegram byl tehdy motivován bezpečnostními obavami, protože ji pro komunikaci a koordinaci svých aktivit využívala teroristická organizace Islámský stát.
Podle nových informací deníku Libération Durov údajně spolupracuje s francouzskou tajnou službou DGSI. Toto zjištění zpochybňuje Durovova předchozí prohlášení, že Telegram je bezpečným přístavem pro všechny uživatele a že se drží stranou od vlivu cizích států.
Deník uvádí, že v rámci spolupráce s francouzskými úřady Telegram dokonce zřídil speciální komunikační kanál, označovaný jako „horká linka“. Tato vzájemná kooperace údajně vedla k úspěšnému zmaření několika teroristických útoků.
Pavel Durov, zakladatel Telegramu, byl 24. srpna 2024 zadržen francouzskými úřady na letišti Le Bourget po příletu z Ázerbájdžánu. Ve středu večer mu bylo předáno předběžné obvinění z umožnění údajné trestné činnosti na jeho komunikační platformě.
Podle francouzských úřadů je Telegram využíván k šíření materiálů spojených se sexuálním zneužíváním dětí a s obchodem s drogami. Navíc úřady tvrdí, že Telegram odmítá sdílet s vyšetřovateli požadované informace a dokumenty, přestože to vyžaduje zákon. Po formálním vznesení obvinění byl Durov propuštěn na kauci, avšak s podmínkou, že nesmí opustit území Francie.
