Více než polovina dodávek tepla v Česku pochází z uhelných tepláren. Lokality, které jsou na uhlí závislé nejen z hlediska vytápění domácností, nemocnic nebo škol, ale také na pracovních místech dolů a elektráren, proto nyní hledají cesty, jak se co nejlépe vyrovnat s dekarbonizací. „Transformace může díky investicím přinést obcím nové příležitosti,“ myslí si místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Řekl to na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi spolupořádané e15.

Systém centrálního zásobování, kdy je celá topná soustava napojena na jeden společný zdroj, dodává teplo do 1,6 milionu českých domácností. Téměř polovina z nich v současnosti čerpá teplo ze spalování hnědého nebo černého uhlí. Aby tak mohlo Česko naplnit cíle unijního plánu Fit for 55, bude se podle Moniky Landmanové z českého zastoupení Evropské komise muset stejně jako ostatní evropské státy zaměřit na zdroje chlazení a vytápění, které tvoří polovinu energie spotřebované v unii.  

„Z důvodu budoucí nekonkurenceschopnosti tak uhelné teplárny připravují projekty transformace a směřují k ukončení uhelných provozů nejpozději k roku 2030,“ říká Cyrani. Investiční náročnost přechodu z uhelných zdrojů pro skupinu ČEZ se podle něj bude pohybovat mezi 60 až 80 miliardami korun, velká část má zamířit do Ústeckého kraje. Právě zde se totiž historicky těžila většina hnědého uhlí. 

VIDEO: Celou konferenci IVD ve spolupráci s e15 na téma odchodu českého teplárenství od uhlí sleduje ZDE

V nastavení nové spolupráce v lokalitách, které jsou zatížené těžbou a velká část jejich tepelných zdrojů pochází z uhlí, vidí Cyrani pro obce přínos v oblasti pracovních míst a vzdělávání. „To, že tam přineseme investice a nové zdroje, má svoji hodnotu. Stejně tak vidíme přínos u zakázek pro firmy, které by mohly tyto zdroje stavět,“ dodává. 

S tím souhlasí například náměstek primátora města Chomutov Milan Petrilák. „Elektrárny ubývají, těžit se tolik nebude. Přitom náš kraj je na tom závislý. Investice vytvoří nová pracovní místa, to je pro mě jako občana a současně funkcionáře města velice důležité,“ říká.

Od odchodu od uhlí si podle něj kromě nových pracovních míst dotčené regiony slibují zlepšení životního prostředí nebo posílení zájmu o vzdělávání. „Oblast školství je velkou prioritou v programu Spravedlivá transformace; do těchto regionů míří téměř 40 miliard korun,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Ústecký nebo Královéhradecký kraj totiž čelí problémům s velkým množstvím žáků, kteří nedokončí základní školní docházku nebo ukončí studium po deváté třídě.

Více než polovina dodávek tepla v Česku pochází z uhelných tepláren. Lokality, které jsou na uhlí závislé nejen z hlediska vytápění domácností, nemocnic nebo škol, ale také na pracovních místech dolů a elektráren, proto nyní hledají cesty, jak se co nejlépe vyrovnat s dekarbonizací. „Transformace může díky investicím přinést obcím nové příležitosti,“ myslí si místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Řekl to na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi spolupořádané e15.

Systém centrálního zásobování, kdy je celá topná soustava napojena na jeden společný zdroj, dodává teplo do 1,6 milionu českých domácností. Téměř polovina z nich v současnosti čerpá teplo ze spalování hnědého nebo černého uhlí. Aby tak mohlo Česko naplnit cíle unijního plánu Fit for 55, bude se podle Moniky Landmanové z českého zastoupení Evropské komise muset stejně jako ostatní evropské státy zaměřit na zdroje chlazení a vytápění, které tvoří polovinu energie spotřebované v unii.  

„Z důvodu budoucí nekonkurenceschopnosti tak uhelné teplárny připravují projekty transformace a směřují k ukončení uhelných provozů nejpozději k roku 2030,“ říká Cyrani. Investiční náročnost přechodu z uhelných zdrojů pro skupinu ČEZ se podle něj bude pohybovat mezi 60 až 80 miliardami korun, velká část má zamířit do Ústeckého kraje. Právě zde se totiž historicky těžila většina hnědého uhlí. 

VIDEO: Celou konferenci IVD ve spolupráci s e15 na téma odchodu českého teplárenství od uhlí sleduje ZDE

V nastavení nové spolupráce v lokalitách, které jsou zatížené těžbou a velká část jejich tepelných zdrojů pochází z uhlí, vidí Cyrani pro obce přínos v oblasti pracovních míst a vzdělávání. „To, že tam přineseme investice a nové zdroje, má svoji hodnotu. Stejně tak vidíme přínos u zakázek pro firmy, které by mohly tyto zdroje stavět,“ dodává. 

S tím souhlasí například náměstek primátora města Chomutov Milan Petrilák. „Elektrárny ubývají, těžit se tolik nebude. Přitom náš kraj je na tom závislý. Investice vytvoří nová pracovní místa, to je pro mě jako občana a současně funkcionáře města velice důležité,“ říká.

Od odchodu od uhlí si podle něj kromě nových pracovních míst dotčené regiony slibují zlepšení životního prostředí nebo posílení zájmu o vzdělávání. „Oblast školství je velkou prioritou v programu Spravedlivá transformace; do těchto regionů míří téměř 40 miliard korun,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Ústecký nebo Královéhradecký kraj totiž čelí problémům s velkým množstvím žáků, kteří nedokončí základní školní docházku nebo ukončí studium po deváté třídě.