Původně začínalo jako volné uskupení nejrychleji rostoucích tržních ekonomik světa, dnes ho světové deníky jako New York Times označují za geopolitickou pojistku v době měnícího se světa pro státy, které nechtějí uznat dominanci Spojených států. Řeč je o zemích BRICS a konkrétně o třídenním summitu, který od úterka hostí prezident Vladimir Putin v hlavním centru ruského Tatarstánu. 

Za pojmem BRICS se skrývá zkratka pro zakládající státy, tedy Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Letos se navíc skupina rozšířila o další čtyři země: Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty a Putin deklaruje, že zájem o členství mají i další. I proto se někdy objevuje nový název BRICS+, který naznačuje, že je uskupení připravené přijímat mezi sebe další ekonomiky. 

To, že v případě zemí BRICS nejde o druhořádé geopolitické hráče, potvrzují i čísla: obyvatelé členských států tvoří 45 procent světové populace a jejich ekonomiky mají dohromady hodnotu víc než 28,5 bilionu dolarů. To je přibližně 28 procent světové ekonomiky. 

Setkání v jednom z hlavních ropných center Ruska je pro Kreml klíčové zejména proto, že čelí izolaci ze strany Západu včetně Spojených států kvůli vojenské invazi na Ukrajině. Fotografie světových lídrů po boku Putina, na kterého loni vydal zatykač Mezinárodní trestní soud, tak pro ruského prezidenta znamenají mnohem víc, než tomu bylo před válkou. 

Jasné pojítko mezi státy BRICS se ale nehledá snadno. Ačkoliv se nabízí společný nepřítel v podobě Spojených států, tato to úplně neplatí – například Egypt je příjemcem americké vojenské pomoci a Spojené arabské emiráty na svém území hostí americké vojenské základny.

Vyhnout se dolaru, vyhnout se sankcím 

Úspěch u všech lídrů zatím neslaví Putin ani se svým plánem obejít dolar, který je hojně využíván pro globální platby. Velké množství problémů, kterým čelí ruská ekonomika, totiž vychází právě z přeshraničního obchodu a se sankcemi, které na Rusko uvalil západ.

Putin se proto pokouší partnery přesvědčit, aby mu pomohli dominanci amerického dolaru narušit. Chce, aby země BRICS vytvořily alternativní obchodní mechanismus a systém přeshraničního vypořádání, který se vyhne měnám zemí G7 a sankce tak pro Rusko nebudou mít takový význam. 

Cíl však zatím zůstává převážně aspirační, žádná nová měna totiž zatím podle odborníků není dostatečně silná a hlavně důvěryhodná na to, aby mohla pro přeshraniční transakce fungovat stejně. Oslabení vlivu amerického dolaru by přitom kromě Ruska ocenila i Čína nebo Írán, který zůstává protivníkem USA kvůli své roli na Blízkém východě. 

V očích odborníků tak země BRICS připomínají dvojkoalici, kterou dělí na globální jih a globální východ. Mezi východní státy řadí Čínu, Rusko a příležitostně Írán, které stojí v opozici k vojenské alianci NATO. Jižní státy naopak zůstávají ve většině konfliktech neutrální a v některých případech dokonce se Spojenými státy přímo spolupracují. 

Mezi účastníky je zástupce OSN i Turecko

Do Kazaně ve středu přicestoval i generální tajemník OSN António Guterres, kde se má druhý den setkat s ruským prezidentem. Půjde o první schůzku od dubna 2022 a jednat mají o situaci na Ukrajině. Proti jeho účasti se vyhradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Generální tajemník odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Ale přijal pozvání na summit v Kazani od válečného zločince Putina. Je to nesprávná volba, která věci míru nepomáhá,“ uvedlo.

O prohlubování vztahů se zeměmi BRICS projevil dál zájem například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo vietnamský premiér Pham Ming Chinha. Zúčastnit se měl původně i brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, který ale po zranění hlavy musel cestu do Ruska zrušit. Zastupuje ho ministr zahraničních věcí Mauro Vieira. 

Během středy se Rusko stalo terčem kybernetických útoků. Podle mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové nejspíše souvisí právě s probíhajícím summitem. „Dnes ráno začal masivní útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla. 

Indie a Čína v hledáčku investorů

Setkání nejrychleji se rozvíjecích ekonomik zajímá i západní investory. Například finančník Guy Spier vidí největší investiční příležitosti právě v Indii nebo v Číně, kde očekává dlouhodobý růst ekonomik. Řekl to v pořadu FLOW na e15.

VIDEO:Nejlepší investice jsou do Číny a Indie, říká investor Guy Spier pro FLOW

V rychle se rozvíjecích zemích doporučuje například investice do uhlí. „Pokud jste tvůrcem energetické politiky například v Indii a chcete vyrábět zelenou energii, odebíráte zdroje lidem, kteří je potřebují k prosperitě,“ řekl. V Evropě jsou podle něj v současnosti investice do uhlí vyschlé, což způsobuje dlouhodobě působícím firmám na trhu profit. „Kvůli nedostatku financování se tam nedostane další konkurence,“ dodal Spier.

Původně začínalo jako volné uskupení nejrychleji rostoucích tržních ekonomik světa, dnes ho světové deníky jako New York Times označují za geopolitickou pojistku v době měnícího se světa pro státy, které nechtějí uznat dominanci Spojených států. Řeč je o zemích BRICS a konkrétně o třídenním summitu, který od úterka hostí prezident Vladimir Putin v hlavním centru ruského Tatarstánu. 

Za pojmem BRICS se skrývá zkratka pro zakládající státy, tedy Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Letos se navíc skupina rozšířila o další čtyři země: Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty a Putin deklaruje, že zájem o členství mají i další. I proto se někdy objevuje nový název BRICS+, který naznačuje, že je uskupení připravené přijímat mezi sebe další ekonomiky. 

To, že v případě zemí BRICS nejde o druhořádé geopolitické hráče, potvrzují i čísla: obyvatelé členských států tvoří 45 procent světové populace a jejich ekonomiky mají dohromady hodnotu víc než 28,5 bilionu dolarů. To je přibližně 28 procent světové ekonomiky. 

Setkání v jednom z hlavních ropných center Ruska je pro Kreml klíčové zejména proto, že čelí izolaci ze strany Západu včetně Spojených států kvůli vojenské invazi na Ukrajině. Fotografie světových lídrů po boku Putina, na kterého loni vydal zatykač Mezinárodní trestní soud, tak pro ruského prezidenta znamenají mnohem víc, než tomu bylo před válkou. 

Jasné pojítko mezi státy BRICS se ale nehledá snadno. Ačkoliv se nabízí společný nepřítel v podobě Spojených států, tato to úplně neplatí – například Egypt je příjemcem americké vojenské pomoci a Spojené arabské emiráty na svém území hostí americké vojenské základny.

Vyhnout se dolaru, vyhnout se sankcím 

Úspěch u všech lídrů zatím neslaví Putin ani se svým plánem obejít dolar, který je hojně využíván pro globální platby. Velké množství problémů, kterým čelí ruská ekonomika, totiž vychází právě z přeshraničního obchodu a se sankcemi, které na Rusko uvalil západ.

Putin se proto pokouší partnery přesvědčit, aby mu pomohli dominanci amerického dolaru narušit. Chce, aby země BRICS vytvořily alternativní obchodní mechanismus a systém přeshraničního vypořádání, který se vyhne měnám zemí G7 a sankce tak pro Rusko nebudou mít takový význam. 

Cíl však zatím zůstává převážně aspirační, žádná nová měna totiž zatím podle odborníků není dostatečně silná a hlavně důvěryhodná na to, aby mohla pro přeshraniční transakce fungovat stejně. Oslabení vlivu amerického dolaru by přitom kromě Ruska ocenila i Čína nebo Írán, který zůstává protivníkem USA kvůli své roli na Blízkém východě. 

V očích odborníků tak země BRICS připomínají dvojkoalici, kterou dělí na globální jih a globální východ. Mezi východní státy řadí Čínu, Rusko a příležitostně Írán, které stojí v opozici k vojenské alianci NATO. Jižní státy naopak zůstávají ve většině konfliktech neutrální a v některých případech dokonce se Spojenými státy přímo spolupracují. 

Mezi účastníky je zástupce OSN i Turecko

Do Kazaně ve středu přicestoval i generální tajemník OSN António Guterres, kde se má druhý den setkat s ruským prezidentem. Půjde o první schůzku od dubna 2022 a jednat mají o situaci na Ukrajině. Proti jeho účasti se vyhradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Generální tajemník odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Ale přijal pozvání na summit v Kazani od válečného zločince Putina. Je to nesprávná volba, která věci míru nepomáhá,“ uvedlo.

O prohlubování vztahů se zeměmi BRICS projevil dál zájem například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo vietnamský premiér Pham Ming Chinha. Zúčastnit se měl původně i brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, který ale po zranění hlavy musel cestu do Ruska zrušit. Zastupuje ho ministr zahraničních věcí Mauro Vieira. 

Během středy se Rusko stalo terčem kybernetických útoků. Podle mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové nejspíše souvisí právě s probíhajícím summitem. „Dnes ráno začal masivní útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla. 

Indie a Čína v hledáčku investorů

Setkání nejrychleji se rozvíjecích ekonomik zajímá i západní investory. Například finančník Guy Spier vidí největší investiční příležitosti právě v Indii nebo v Číně, kde očekává dlouhodobý růst ekonomik. Řekl to v pořadu FLOW na e15.

VIDEO:Nejlepší investice jsou do Číny a Indie, říká investor Guy Spier pro FLOW

V rychle se rozvíjecích zemích doporučuje například investice do uhlí. „Pokud jste tvůrcem energetické politiky například v Indii a chcete vyrábět zelenou energii, odebíráte zdroje lidem, kteří je potřebují k prosperitě,“ řekl. V Evropě jsou podle něj v současnosti investice do uhlí vyschlé, což způsobuje dlouhodobě působícím firmám na trhu profit. „Kvůli nedostatku financování se tam nedostane další konkurence,“ dodal Spier.