Na argentinského prezidenta Javiera Mileie s motorovou pilou značící ořezávání přebujelého státu si už svět stačil za půl roku zvyknout. Pokus o státní převrat pomocí diabolek, tedy broků do vzduchovek, ale teď vystřelil na první místo v politické bizarnosti sousední Bolívii. Obzvlášť když nikdo přesně neví, jestli za současným chaosem v zemi stojí sesazený generál Juan José Zúñiga, nebo si puč zorganizoval sám bolivijský prezident Luis Arce.
Pokus o státní převrat není v této jihoamerické zemi ničím netypickým – od konce druhé světové války si zažila celkem čtyřicet pokusů o takzvaný coup d’état, jak se puči říká v diplomatické řeči. To je zhruba jeden pokus každé dva roky. Ten poslední odráží „nespokojenost občanů se současnou situací státu, který se potýká s politickou polarizací před nadcházejícími prezidentskými volbami a zažívá i zhoršení ekonomické situace“, jak řekl CNN Gustavo A. Flores-Macías, profesor politologie a veřejné správy na Cornellově univerzitě.
Na konci června vojenské jednotky za pomoci obrněných transportérů a pod vedením generála Zúñigy obsadily náměstí před prezidentským palácem v bolivijském hlavním městě La Paz, do kterého se jim posléze podařilo vniknout. Než však převrat stihl proběhnout, bolivijský prezident Arce vydal rozkaz ke složení zbraní, který byl ihned vojáky uposlechnut. Tím se pak bránil sám zadržený generál během své výpovědi, kdy tvrdil, že jej o puč poprosila hlava státu kvůli „zvýšení své popularity“ před nadcházejícími prezidentskými volbami.
V těch by se proti sobě měli postavit současný prezident Arce, jehož oblíbenost poslední dobou na domácí půdě kvůli ekonomické krizi výrazně klesá, a Evo Morales, který funkci vykonával od roku 2005 do roku 2019, kdy byl pomocí převratu vedeného opět generálem Zúñigou svržen. Morales však podle bolivijského ústavního soudu nemůže kandidovat. Podle ústavy může být bolivijský prezident či viceprezident zvolen pouze na dvě pětiletá volební období za život – ať už po sobě jdoucí, nebo přerušovaná – a to Morales již o čtyři roky přesáhl. Zákon se ale levicový politik rozhodl přehlížet se slovy, že „bude kandidovat po dobrém nebo po zlém“.
Bolivijský prezident Luis Arce.|
Zúñigovo obvinění současného prezidenta z organizace vojenského převratu se velmi ujalo u Arcových odpůrců, zejména pak u Moralese. Ten prezidenta a svého bývalého přítele označil za „intelektuálního autora tohoto autopřevratu“. Prezident Arce listu El País sdělil, že jej slova politického soka „nepřekvapují, protože udělá cokoliv včetně zpochybnění pokusu o státní převrat, aby si splnil své osobní cíle v politice“.
Současný bolivijský prezident Zúñigovo prohlášení odmítá, neboť prý „není politikem, který by si kupoval popularitu krveprolitím“. Naopak – při svém nástupu k moci v roce 2020 prohlásil, že postihne všechny vojáky, kteří se zúčastnili posledního úspěšného státního převratu v roce 2019 mířeného na jeho kolegu Moralese.
Puč v Bolívii 27.6.2024|
Po útoku na prezidentský palác bylo zatčeno dvacet vojáků a generál Zúñiga byl převezen do vězení s maximální ostrahou. Rodiny zatčených americké agentuře Associated Press sdělily, že o žádném převratu nic nevěděly a že jejich blízcí pouze „poslouchali rozkazy“. V současné době bolivijská veřejnost žádá o mezinárodní a nezávislé vyšetřování situace. Na mezinárodní scéně se však všichni politici až na nově zvoleného ultraliberálního prezidenta Argentiny Mileie přiklonili na stranu bolivijského prezidenta Arca.
Mileiovi trvalo několik dní, až se k nezdařilému bolivijskému pokusu o převrat vyjádřil. Stal se prvním lídrem, který obvinil bolivijskou hlavu státu z organizace puče a nazval jej „podfukářem“. Mimo to všechny, kteří jej zkritizovali za jeho několikadenní prodlevu ve vyjádření, tedy i brazilského prezidenta Lula da Silvu, nazval na svém profilu na sociální síti X „dinosauřími idioty“.
Po mezinárodním pozdvižení, které svými slovy Milei vyvolal, vydala jeho kancelář upravené oficiální komuniké, podle kterého „je bolivijská demokracie v ohrožení již nějakou dobu, ne však z důvodu vojenského převratu, ale protože na základě historických zkušeností se socialistické vlády stáčejí k diktaturám“. Bolivijská vláda na toto prohlášení zareagovala předvoláním argentinského velvyslance Ramira Tapia. Vztahy mezi oběma jihoamerickými zeměmi jsou tedy velmi napjaté.
