Finanční gramotnost Čechů se letos v meziročním srovnání nezměnila, index České bankovní asociace (ČBA) zůstal opět na 56 bodech. Více než polovina lidí ale větší měrou spoří a investuje. Výrazně rizikověji se chovají mladší lidé do 26 let. Vyplývá to z červnového průzkumu ČBA a agentury Ipsos mezi 1010 respondenty. Asociace jej dnes představila na tiskové konferenci.

Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a ti s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18 až 34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem.

Téměř 80 procent populace je přesvědčených o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 procent lidí se ale raději v některých případech poradí. Ve srovnání s loňskem ubylo lidí, kteří se v oblasti financí nevyznají vůbec, a to z pěti na tři procenta.

Nejvíce si Češi věří při hospodaření s rozpočtem domácnosti. Proti loňsku si také výrazně více věří ve spoření a tvorbě rezerv. Posílily také znalosti úvěrů a půjček. Naopak za problematické označuje třetina lidí vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků. Potíže také mají s úkoly a údaji, které jsou uváděné v procentech či s vyhledáním objektivních, nekomerčních informací.

Mladí lidé důchody často neřeší

„Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování jako například to, že si častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvedl analytik agentury Ipsos Michal Straka. Poměrně alarmující je fakt, že diskusím na sociálních sítích důvěřuje čtvrtina populace, jde zejména o skupinu ve středním věku a lidi s výučním listem.

Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že nejvíce finančních znalostí získali až z vlastních zkušeností. Zhruba pětina se pak nejvíce dozvěděla od různých poradců. Na finančním vzdělávání by se měl podle Čechů nejvíce podílet stát prostřednictvím školního systému, následuje rodina a banky.

Na spoření myslí víc než polovina lidí

Šest z deseti Čechů si každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu. Necelá polovina lidí spoří na stáří, v tomto případě začínají ale šetřit až po 45. roce života. Nejčastěji jde o částku do 2 500 Kč. Stejnou částku si odkládá pro případ nečekaných výdajů téměř polovina lidí. Zlepšení ekonomické situace napovídá i to, že finanční rezerva by téměř pětině lidí, kteří si ji vytvářejí, vydržela déle než rok. V tomto případě jde ve srovnání s loňským rokem o nárůst o pět procentních bodů. Ubylo lidí, kterým by finanční rezerva vystačila maximálně na měsíc.

Pětina lidí očekává, že se ekonomická situace ke konci letošního roku zlepší. V roce 2022 to předpokládalo šest procent lidí. Nejvíce optimističtí jsou mladí od 18 do 26 let. Zhoršení finanční situace naopak předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním. „Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu Čechů zhodnocovat své úspory,“ doplnil Straka.

Finanční gramotnost Čechů se letos v meziročním srovnání nezměnila, index České bankovní asociace (ČBA) zůstal opět na 56 bodech. Více než polovina lidí ale větší měrou spoří a investuje. Výrazně rizikověji se chovají mladší lidé do 26 let. Vyplývá to z červnového průzkumu ČBA a agentury Ipsos mezi 1010 respondenty. Asociace jej dnes představila na tiskové konferenci.

Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a ti s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18 až 34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem.

Téměř 80 procent populace je přesvědčených o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 procent lidí se ale raději v některých případech poradí. Ve srovnání s loňskem ubylo lidí, kteří se v oblasti financí nevyznají vůbec, a to z pěti na tři procenta.

Nejvíce si Češi věří při hospodaření s rozpočtem domácnosti. Proti loňsku si také výrazně více věří ve spoření a tvorbě rezerv. Posílily také znalosti úvěrů a půjček. Naopak za problematické označuje třetina lidí vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků. Potíže také mají s úkoly a údaji, které jsou uváděné v procentech či s vyhledáním objektivních, nekomerčních informací.

Mladí lidé důchody často neřeší

„Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování jako například to, že si častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvedl analytik agentury Ipsos Michal Straka. Poměrně alarmující je fakt, že diskusím na sociálních sítích důvěřuje čtvrtina populace, jde zejména o skupinu ve středním věku a lidi s výučním listem.

Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že nejvíce finančních znalostí získali až z vlastních zkušeností. Zhruba pětina se pak nejvíce dozvěděla od různých poradců. Na finančním vzdělávání by se měl podle Čechů nejvíce podílet stát prostřednictvím školního systému, následuje rodina a banky.

Na spoření myslí víc než polovina lidí

Šest z deseti Čechů si každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu. Necelá polovina lidí spoří na stáří, v tomto případě začínají ale šetřit až po 45. roce života. Nejčastěji jde o částku do 2 500 Kč. Stejnou částku si odkládá pro případ nečekaných výdajů téměř polovina lidí. Zlepšení ekonomické situace napovídá i to, že finanční rezerva by téměř pětině lidí, kteří si ji vytvářejí, vydržela déle než rok. V tomto případě jde ve srovnání s loňským rokem o nárůst o pět procentních bodů. Ubylo lidí, kterým by finanční rezerva vystačila maximálně na měsíc.

Pětina lidí očekává, že se ekonomická situace ke konci letošního roku zlepší. V roce 2022 to předpokládalo šest procent lidí. Nejvíce optimističtí jsou mladí od 18 do 26 let. Zhoršení finanční situace naopak předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním. „Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu Čechů zhodnocovat své úspory,“ doplnil Straka.